Recyklace je to nejmenší, co můžeme pro naši planetu udělat. Proč a jak recyklovat lépe, ale taky o dalších krocích blíže k zelenější planetě.
V mém minulém článku jsem se rozepsala o tom, co je to slow fashion a proč bychom ji měli věnovat více pozornosti. Zdá se, že článek měl úspěch (za což jsem velice ráda) a zároveň s ním vyvstaly i otázky ohledně toho, kde nakupovat slow fashion, co dělat, když si nemůžeme dovolit investovat 1000 Kč do obyčejného trička apod. Napadlo mě tedy dát dohromady pár tipů, jak se oblékat eticky a zároveň nezbankrotovat.
Pamatuju si, že když jsme byly se sestrou malé, velké nákupy sezonního oblečení byly pro nás docela raritou, takže každý kousek oblečení, který jsme dostaly, jsme střežily jako oko v hlavě. To znamená, že jsme ho nosili tak dlouho, dokud bylo nenositelné (to znamená, že mělo v sobě díru jako do chléva nebo jsme z něho vyrostly). Takhle nějak by se dala definovat slow fashion mojeho dětství.
Co naplat, že vzývám minimalismus. Stále jsou oblasti života, kde se mi ho nepovedlo docílit, anebo oblasti, kde se mi to sice povedlo, ale už jsem se zase zahltil. Pokud máte podobný problém, tak dnes bych se rád podíval na jeho řešení, a to pomocí osvědčených tipů.
Nevím, zda si pamatujete náš starší článek, kde píšeme o ekologických maličkostech k zelenějšímu já, ale zdá se, že se vám článek docela líbil a tak mě napadlo, že bych mohla sdílet dalších pár drobností, kterými můžeme přispět k našim zelenějším životům.
Tady jsou.
Nikdy jsme si nemyslela, že by jeden člověk mohl něco změnit. Že by mohl udělat svět lepším. Že by mohl odstartovat něco, co změní svět k lepšímu a ekologičtějšímu.
Teď už si to ale nemyslím. Číst dále
Musím se přiznat, že ne vždycky jsme byli doma zapálení do ekologie a recyklace.
Vlastně každá přednáška o ekologii a třídění, kterou jsem jako žáci na základce museli absolvovat, šla mimo mě. Dokonce si pamatuju, že jsme hráli i takovou online třídící hru na počítači, která většině nedávala podle mě žádný velký smysl (ale většina z nás ji hrála jenom proto, že to byla jediná hra, kterou nám dovolili hrát online ve škole). Číst dále
Musím se vám přiznat. Co se týká nových technologií – jsem strašný zpátečník. Většinou se jim urputně bráním. Celkem divné v dnešní době, ale taková je moje povaha. Číst dále