Od našeho posledního článku uběhlo už několik let a za těch několik let se toho i hodně změnilo. Tak třeba: už nejsme jenom dva zelenáči, ale tři. Společně žijeme v domě, který jsme se rozhodli opravit svépomoci. A zároveň už nežijeme tak eko jako předtím.Je to zvláštní, jak se vám během chvilky dokáží proměnit vaše priority – jeden den řešíte každý plastový sáček, který se vám dostane do domácnosti a druhý den jste schopni vyhodit pytel plný jednorázových plen do kontejneru na směsný odpad a nemáte z toho sebemenší výčitky svědomí.
Náš eko život se začal pomalu, ale jistě proměňovat již ve chvíli, kdy jsme se kvůli opravě domku museli přestěhovat k rodičům manžela. Na začátku jsme se stále snažili udržovat naše eko a zero waste zvyky, postupem času jsme však od nich začali opouštět, až se stalo, že jsme vlastně spoustu věcí přestali dělat úplně.
S Matoušem jsme si však dali za cíl se k některým eko zvykům vracet, jakmile budeme bydlet ve vlastním domečku. K některým se nám vrátit podařilo, k některým jsme (zatím) nenašli cestu zpět.
Naše zero waste snažení ovlivnilo i to, že se nám narodilo mimčo. Nebudu lhát, některé zvyky převálcovala naše pohodlnost. Například využívat jednorázové pleny místo látkových nebo nakupovat pro mimčo ve fast fashion obchodech místo šití vlastního oblečení nebo nakupování u udržitelných značek či v second handech.
Nemůžu z nás však dělat jenom šílené eko barbary. S vlastním domečkem přišla i možnost pěstovat si zeleninu a ovoce na vlastní zahradě, a tak se tento rok budeme ještě více snažit využívat lokální zdroje. Co se týče minimalismu, je to těžké, ale i s mimčem se to dá.
Co z našeho eko života zůstalo a co už naopak neřešíme?
minimalismus i s batoletem
V našem obyváku to vypadá jako v dětské herně. Babičky a dědečkové jsou velice štědří. Málokdy se nám však stane, že dostaneme něco, o co jsme si sami neřekli (tady je zapotřebí nastavit hranice).
Máme tedy možnost regulovat množství zbytečností, které se nám do domácnosti dostanou. A i když nám teď přijde, že toho máme dost, spousta věcí se bude dát použít v i budoucnu (tedy upcyklovat). Kromě toho, dcera si hraje i s hračkami, se kterými si hrál manžel nebo jeho bratr.
Co se týče oblečení, na začátku jsme využívali zdroje od kamarádek a známých – odpadlo tak nakupování stále nových kousků oblečení pro rostoucí mimino. Pokud však dcera v současnosti potřebuje něco nového na sebe, nenakupuju u udržitelných značek – nechci přece pěkné látky a drahé materiály zničit při běžném lezení po podlaze, kde se jí okamžitě ošoupou kolena. To by pro mě bylo jen vyhazování peněz. Kromě toho, nepořádáme každý týden oslavy, aby měla dcera možnost tak drahé kousky vynosit co nejčastěji.
Přiznávám tedy, že nakupuju v Pepcu, Lidlu, Kiku apod. Zároveň využívám i můj milovaný Vinted!
Opět rozšiřujeme seznam míst, kde se zbavit věcí, které už ti neslouží!
třídíme všechen odpad
Papír, sklo, plast, kovy i bio. A i když je to ta nejzanedbatelnější kapička v moři, někde se začít musí.
nepoužíváme eko sáčky
Pamatuju si ty časy, kdy jsme se s Matoušem bili do hlavy za každý plastový sáček, který se nám v domácnosti objevil. Proto jsme začali používat látkové sáčky, které jsem ušila ze zbytků látek.
Teď už tomu tak není – nepoužíváme látkové pytlíky a nemáme problém vzít pečivo do toho plastového. Ve většině případů se nám pytlík podaří zužitkovat ještě několikrát. Kromě toho jsme ve velké míře začali využívat služby Rohlik.cz, kde používají papírové pytlíky – my je pak znovu využijeme například na sběr skořápek od vajíček. Taky jsme využili služby vratných tašek. Za službu zaplatíte jednorázově vratnou zálohu 250 Kč, další nákup vám přivezou v látkových taškách a ty následně vyměníte při dalšímu nákupu za další. Pokud chcete službu zrušit, peníze vám vrátí. Za nás ušetřeno velké množství papírových tašek, který bychom nestačili využívat.
jíme maso i mléčné výrobky
Svůj první kousek masa po dlouhé době masového pustu jsem si dala v době, kdy jsem otěhotněla. Tělo si o to řeklo, a tak jsem tak učinila. Výčitky jsem z toho kupodivu neměla.
Maso jíme i dnes a mléčné výrobky taky. Nemůžu říct, že jsme se nějak omezili, ale pravdou je, že maso kupujeme od lokálního výrobce (nic tím neobhajuji…nebo jo?), takže víme, co jíme.
Víš, že značka „eko“ neznamená vždy „eko“? Přečti si o tom, proč je důležité dávat si pozor na tzv. greenwashing!
nekupujeme bio potraviny
…ani pro naši dceru. V létě chceme využívat naši zahradu na maximum, ale rajčata ze Španělska si v zimě ani jeden z nás neodpustíme.
nenakupujeme v bezobalu
Na praní i mytí využívám běžné prostředky, které se nakupují v plastových nádobách. Je to pohodlnější a rychlejší. Avšak snažím se alespoň o využívání přírodnější varianty.
Fíííha, při sepisování těchto bodů si připadám jako ten největší ekologický ztroskotanec. Z ekologického nadšence až na samotné dno. Ale co není může být – snad mě (i mého manžela) opětovné přispívání na tento blog promění znovu v eko milovníka a zero waste nadšence.
A mou inspirací bude má dcera a její budoucnost.
Lucie
To mám radost, že tady po takové době něco čtu. 🙂
Myslím si, že je úplně přirozené, že jste trochu zvolnili. Předtím jste byli trochu extrémisti, což teda myslím v dobrém!, měli jste přístup udržitelný pro planetu, ale asi ne úplně udržitelný pro sebe.
Pěstovat si ovoce a zeleninu je fajn, zahradničení mi teda vůbec není blízké, jsem ráda, že udržím na živu pár pokojovek, ale mít u domu zahradu, byla by škoda ji nevyužít i takto. (I když jako hlavní benefit zahrady si stále předstvuju ranní kafe na sluníčku. :D)
Látkové plenky jsem dlouho preferovala, bohužel ke konci plenkovacího období jsme chytli campylo baktera, z hygienických důvodů jsem přešla čistě na jednorázové, používala jsem je několik týdnů, protože ta bakterie prý zůstává ve střevech dlouho po tom, co je člověk fit a normálně se stravuje, no a po té dlouhé době už syn látkovou plenu odmítl, byla pro něj moc široká. Spotřeba už naštěstí nebyla nijak vysoká jako s miminkem.
S oblečením pro dítě to máme asi podobně, hromadu věcí má po někom, miminčí věci jsme sehnali po známých, později jsem objednala několik velkých balíků z online second handu, později, když už jsme měli bohaté zásoby, jsem začala sem tam něco dokupovat na Vinted, ale je pravda, že syn nosí a hlavně nosil i oblečení z Pepca. Nijak si to ale nevyčítám, většina těch věcí přežila a mám je spolu s ostatními uložené ve skříni. Otázka druhého dítěte je otevřená, jestli to oblečení nevyužijeme, asi ho prostě vezmu a v celku odnesu do Adry, prodávat/rozdávat to po částech se mi nechce, je toho za ty čtyři roky a půl hodně.
Minimalimus se nám ale vůbec nedaří, všichni synovi pořád něco nosí a nosí… Naštěstí většina aspoň tak nějak s rozumem, třeba knihy a výtvarné potřeby vítáme, rozšíření vláčkodráhy se taky hodí… ale takoví plyšáci, to je děs. Nebo napůl zničené hračky po jiných dětech. O.o Ale ty jsme naštěstí už delší dobu nedostali. I tak obdivuju, že si umíte nastavit hranice.
Eko sáčky jsem vzdala po přestěhování do centra města. Používám igelitové a všechny pak použiju znovu na úklid psího bobku. Dřív většina těch bobků končila v lese nebo v poli, ale teď nám chvilku trvá, než se dostaneme na místo, kde bych to mohla nechat ležet. Fena to nikdy nevydrží. 😀 Kupovat zeleninu do látkových pytlíků a kupovat si igelitové sáčky na bobky by bylo poněkud komplikované.
Nejste žádní ztroskotanci. Snaha kazit planetu co nejméně tam je! Kdyby byli všichni takoví, byl by svět mnohem hezčí. Bohužel jsou pořád takoví, kterým přijde zbytečné hodit petku do plastu.
V první řadě moc děkujeme za komentář! Jsem ráda, že tady vidíme „staré tváře“, které náš blog sledují již od samého začátku! 🙂 Je fajn slyšet, že to mají lidé dost podobně, ale pořád se snaží na sobě pracovat stejně jako my. Moc se mi líbí ta poznámka o té udržitelnosti vůči sobě – přesně tak nějak to bylo. S mimčem člověk ale musí trochu zpomalit a přehodnotit priority. Ekologie z našeho života úplně nevymizela, jen se zatím objevuje sporadicky v některých krocích, ale věřím, že se budeme zase odhodlávat více a více – s ohledem na udržitelnost vůči sobě. 🙂 Mějte se moc hezky, Lucie