Jako jednotlivec v ZERO WASTE nic nezmůžete

Jako jednotlivec v ZERO WASTE nic nezmůžete

…a na poli ekologie také ne! V podstatě bych mohl jen říct: sami nic nezmůžete.

Omluvte mírně štiplavý titulek, ale přišel mi ke článku relevantní. Doufám, že vydržíte až do konce a necháte mě vysvětlit můj postoj, který prezentuje.

Pohodlně se usaďte a pusťte se do čtení!

Nejprve bych rád řekl, kde se ve mně tato svatokrádežná myšlenka vzala.

Asi jste si už všiml, že jsem teď měl pauzu ve psaní článků. Tu zapříčinil můj přechod z čistého volnonožectví na full-time zaměstnání + večerní volnonožectví. Je to vlastně má první zkušenost s prací v zaměstnání klasického střihu, protože od zletilosti jsem vždy pracoval na sebe.

No a nejenže jsem se za tu dobu naučil spoustu nového v oboru, ve kterém pracuji, ale zároveň jsem měl možnost vidět, jak to funguje s odpadovým hospodářství ve velké firmě. Teda nefunguje, a to i když se na všechny strany firma snaží tvářit zeleně a eco-friendly.

Jenže co s tím?


Jak jsme zaváděli ekologii v korporátě

Denně jsem viděl, jak se plýtvá tak drahocennými zdroji, jako jsou papír ale i plast. Zároveň jsem si uvědomoval, že to, že já se na tomto plýtvacím koloběhu nepodílím, je jen kapička v moři.

Věděl jsem, že na to musím nějak upozornit, něco s tím udělat, protože mě ten každodenní pohled dováděl k šílenství.

Naštěstí se před nedávnem objevila vynikající příležitost na tuto skutečnost upozornit. Vždy po uplynutí zkušební doby jsou firemní nováčci pozvání na sezení s naším nejvyšším, kde mají možnost mluvit o tom, co se jim na fungování firmy líbí, co nelíbí a co by se dalo zlepšit.

Nadchlo mě, že se za můj pohled na věc postavili i ostatní nováčci. A ještě větší radost mi udělalo, že se po tom našem setkání opravdu začaly dít věci k lepšímu.

Co se povedlo protlačit:

  • omezení počtu košů a každodenní vynášení jejich odpadu i s plastovým pytlem – do teď měl každý u svého stolu vlastní směsný koš a pravidelně se vynášely, i když v nich byl třeba jen pytlík od čaje… od teď bude na celou kancelář jediný směsný koš a koše na tříděný odpad
  • z kuchyněk zmizely papírové utěrky (to si vážně někdo suší hrnek papírovými utěrkami?)… ty dnes nahradí látkové, kdy každý tým má svoji a sám si ji pere
  • přibudou koše na tříděný odpad tak, aby každý měl možnost bez větší námahy vytřídit cokoli
  • návštěvám z vyšších míst se (snad) už nebude dávat pohoštění na plastové/papírové tácky a kelímky… a pořídí se erární set

Jsou to jen malé krůčky k lepšímu, ale když si uvědomíte, z těch dvou set lidí v baráku, tohle řešila jen hrstka a teď budou lehce pošťouchnuti i ostatní 🙂 (Přečtěte si knihu o pošťouchávání.)

Vím, že je možné, že v každé firmě to tak lehce nepůjde, ale jděte na to přes náklady – na to každý manažer slyší a třeba i malé krůčky se odehrají.

Povedlo se vám něco podobného?


Dočká se naše obec rozložitelných sáčků na psí exkrementy?

Vím, že pytlíky na psí exkrementy, ať se to zdá sebevíc absurdně jsou mé téma, protože jsem pejskař a vytáčí mě, že rozložitelný bobek naší fenečky, musím v naší obci dávat do nerozložitelného pytlíku.

To mi hlava nebere.

Tak jsem se po vzoru jedné z našich čtenářek rozhodl kontaktovat naše zastupitele. Zatím čekám na vyjádření. Jediné, čeho se skutečně obávám, že možný racionální argument, že to vyjde nákladově dráž, což jsem upřímně nepropočítával, ale myslím, že při větším odběru, na který by měla obec dosáhnout, se musí dostat na podobnou cenu jako u těch nerozložitelných.

A i kdyby ne, pomalu se v naší obci daří protlačovat myšlenka, kterou jsem před volbami nadhodil staronovému panu místostarostovi, o participativním rozpočtu, a tak by bylo reálné se k plně rozložitelným pytlíkům na psí exkrementy dopracovat i takto.

Tak mě napadá, komunikujete se svými zastupiteli? Předkládáte jim své nápady? Povedlo se vám něco z nich realizovat? Pochlubte se s nimi v komentářích!

P.S. Tak už mám první zpětnou vazbu. Nad rozložitelnými pytlíky se uvažuje. Opravdu jde hlavně o náklady. To jsem čekal. No a od příštího roku bude naše obec testovat participativní rozpočet s vyčleněnými prostředky asi 200 tisíc korun.

Jako jednotlivec v ZERO WASTE nic nezmůžete


Místa, která stojí za to zachránit

Vím, že je náš blog primárně věnován otázkám ekologie, ale když nám nabízí možnost podělit se s vámi i o jiných palčivých tématech, rád bych toho využil.

Moc bych si přál, aby se každý z nás snažil nejen o zachování planety alespoň ve stavu v jakém je teď, ale pokud má ve své blízkosti památku nebo nějaké zajímavé místo, které by si zasloužilo více péče tak, aby alespoň upozorněním přispěl k jeho záchraně, zvelebení či opravě.

Já si tak již několik let dopisuju s vedením obce Hustopeče nad Bečvou, ve kterých se vedle nedávno krásně zrekonstruovaného zámku nachází i chátrající pohřební kaple rodu von Baillou. Tu jsem vídával a vy také můžete vidět, pokud se rozhodnete jet vlakem z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě nebo na kole po cyklostezce vedoucí souvisle s tratí.

Zželelo se mi jí natolik, že jsem se rozhodl bombardovat, v dobrém slova smyslu, tamní zastupitelstvo a urgovat kroky k její rekonstrukci.

Víte o nějaké památce nebo zajímavém místě, které by si zasloužilo více péče?


Proč to všechno píšu?

To se jako chlubí, i když nic kloudného nedokázal? Ne, pro to jsem určitě tento článek nepsal. Spíše jsem chtěl poukázat na to, že i když budete sebevíc jako jednotlivec dokonalí a žít bez jakékoli produkce CO2 a já nevím, co ještě, tak to ve výsledku vlastně nic neznamená.

Tato planeta nepotřebuje hrstku lidí žijících dokonale v souladu s přírodou a zero waste, ale masu nedokonalých jedinců, kteří se snaží, byť jen malými krůčky, každodenně snížit svůj dopad na ni.

Proto jsem moc rád, za jakoukoli aktivitu směřující k nenásilnému zapojení dalších lidí, ať už jde o: různé facebookové skupiny, blogy, knihy, spolky či jednotlivce dělící se o své zkušenosti s ostatními.

A tak vás žádám – zapojte i ostatní.

Matouš


Přečtěte si také: