Být či nebýt vegetarián – to je oč tu běží.
Vím, že si tímhle článkem koleduju o pořádný společenský výprask. Většinou, když se začne probírat téma jako “jíst maso nebo nejíst”, nastane takové to ticho před bouří a všichni účastníci diskuse už nějak tuší, že se schyluje k pořádné mele: všichni se snaží prosadit si tu svou, protože věří, že jejich názor je ten nejlepší a nakonec to končí hádkou i pláčem. To znám.
Dovolte mi jenom ujasnit jednu věc hned na začátku: nesnažím se nikoho přesvědčit o správnosti mých názorů i když věřím, že zabíjení zvířat je špatné. Na to, říct tuhle věc mám právo, stejně jako někdo má právo říct, že se mu nelibí zabíjet lidi. Nikdy bych si ale nedovolila někoho nutit přestat jíst maso. Věřím, že vegetariánství/veganství by mělo být založeno na dobrovolné volbě jedince, jinak to totiž stojí za houby.
A teď k článku.
Lidé přestávají jíst maso z různých důvodů. Někdo z důvodu etických, někdo zdravotních, ekologických, a nebo jsou pro něj důležité všechny. Já osobně jsem přestala jíst maso především z etických důvodu, a potom se z toho postupem času stával i důvod ekologický. Ono to jde tak trochu ruku v ruce, nemyslíte?
V Austrálii na toto téma proběhla menší studie, která se kromě jiných aspektů zaměřila i na to, z jakého důvodu se lidé stanou vegani. Studie se zúčastnilo asi 726 Australanů a všichni byli vegani. Dole na obrázku můžete vidět, že až 80 % tvoří etický důvod.
Milovnice zvířat
Už od malička jsem milovala zvířata a představa, že bych se měla zúčastnit nějaké zabijačky nebo nečeho podobného pro mě byla naprosto nepředstavitelná. Dokonce si pamatuju první Vánoce, kdy jsme měli ve vaně živého kapra: jako každé malé dítě jsme si ho se ségrou pojmenovali a měli ho jako domácího mazlíčka. Nejhorší bylo, když jsme zjistili, že jde kapr na talíř a bude z něho štědrovečerní večeře. Buleli jsme snad několik hodin.
Samozřejmě, milovala jsem maso, jako každý jiný člověk, ale něco ve mě se prostě zlomilo a já jsem si řekla, že už nechci podporovat smrt nevinných zvířat. Věřím, že pokud se někdo někdy rozhodne vyřadit ze svého jídelníčku maso alespoň třeba i na jeden den, nebude toho litovat. Naopak to může vašemu stravování dát úplně jiný rozměr.
Proto zde nabízím tři nejzásadnější důvody, proč rozhodnutí přestat jíst maso (nebo ho alespoň omezit) může mít pozitivní vliv na nás i naší planetu.
Práva zvířat
Myslím si, že tohle by měl být ten nejdůležitější a nejzákladnější důvod, proč přestat jíst maso nebo ho alespoň omezit.
Věděli jste, že i zvíře cítí bolest? A teď nemyslím třeba pejska, kterého máte doma nebo kočku, kterou krmíte. Těm bychom samozřejmě ublížit nemohli, natož abychom je nechali trpět v bolestech. Teď mám na mysli třeba krávu nebo prase.
Paul McCartney kdysi řekl: “Kdyby měla jatka stěny ze skla, každý by byl vegetarián.”
To, že něco nevidíme (nebo neslyšíme), neznamená, že to neexistuje nebo že se to neděje. To samé platí pro zvířata ve velkochovech, kde často žijí v nehumánních podmínkách a je s nimi zacházeno otřesným způsobem (mnoho zvířat je nemocných, jejich těla jsou deformována a ostatní zvířata po nich šlapou v závalu stresu). A nejhorší je, že ony taky cítí bolest (a radost a smutek).
Častokrát slyším názor, že “v České republice se to ale neděje”, že “v České republice je to jiné” nebo, že “v Česku se krávy pasou na zelené louce a mají dost prostoru”. Prosím, to není pravda. Nevytvářejme si výmluvy ani mylné představy. Neexistuje nic jako “dobrá” nebo “humánní” smrt. Zabití je zabití. Nehledě na to, že občas dochází k tomu, že není zvíře správně usmrceno, a tudíž se může stát, že celý proces zabíjení prožívá při plném vědomí.
V největších jatkách v ČR je denně poraženo více než osm tisíc prasat.
Životní prostředí
Věděli jste, že téměř 1/3 půdy na planetě je určena pro chov hospodářských zvířat? Podle mého názoru je to opravdu vysoký podíl.
Poslední dobou se spousta z nás snaží snížit svou produkci plastů, což je samozřejmě super, ale ve skutečnosti, plasty nejsou náš největší problém. Nevím, jak to máte vy, jestli “věříte” na globální oteplování nebo ne, ale počasí se mění a ne v tom normálním slova smyslu. A určitě za to nemohou plasty.
Živočišná výroba a chov hospodářských zvířat má za následek až 15 % světových emisí skleníkových plynů, což je o něco víc než všechna doprava dohromady.
Chci se dovědět o 11 maličkostech pro zelenější planetu!
Jednou z příčin můžeme vidět i ve způsobu krmení hospodářských zvířat, který není podle mě do budoucna vůbec udržitelný. Možná už znáte to profláknuté číslo 15 000 litrů – je to množství vody, které se využije na výrobu pouze jednoho kilogramu hovězího. Pro srovnání: na stejné množství třeba sóji vypotřebujete 908 litrů vody, což je značný rozdíl, nemyslíte?
Pokud se zaměříme na spotřebu vegetariána: na nakrmení jednoho člověka na rok, potřebuje vegetarián asi 2000 m2 půdy, což je 1/6 plochy potřebné pro nasycení člověka konzumující maso.
Zdraví
Asi každý z nás ví, že především konzumace masa je největším původcem tvorby cholesterolu v těle. U vegetariánu je cholesterol o 14 % nižší než u lidí, kteří konzumují maso. A to určitě není zanedbatelné množství.
Dále např. podle mnoha studií mají vegetariánky menší šanci výskytu rakoviny prsu, neboť tento typ rakoviny souvisí právě s konzumací červeného masa. Ženy konzumující červeného maso mají až čtyřikrát větší pravděpodobnost onemocnění. Je to způsobeno také i tím, že u vegetariánů dochází i k částečnému posílení imunitního systému, který poté lépe bojuje s rakovinotvornými buňkami.
Víte, věřím, že rozhodnutí přestat jíst maso a nebo ho alespoň omezit je na každém z nás. Není to něco, co si člověk může vynutit nebo udělat ze dne na den (i když jsou i takoví). Podle mě, by to však mělo vycházet z přesvědčení každého z nás.
Pokud jste dočetli až sem, moc děkuji za přečtení a věřím, že bylo pro vás tohle čtení alespoň trochu obohacující. Na viděnou u dalšího článku!
Palec nahoru za snahu, ale s čísly rozhodně nesouhlasím. Živočišný průmysl má za následek 51% co2 oproti 18% z produkce a spotřebě fosilních paliv.
Doporučuji zkouknout dokument cowspiracy, který by měl být povinný pro každou osobu na této planetě, a po zvládnutí vegetariánství přejít na veganství (neboť je ještě horší než obyč masný průmysl), nebo se budeme další generaci stydět podívat do očí. #govegan
Děkuji za komentář. Cowspiracy jsem viděla a je to moje inspirace. S čísly je to trochu ošemetné. Někde jsem našla 15 % někde jsem našla i 40 %. Zde je můj zdroj (ČT24), kterému věřím: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1630816-rostouci-celosvetova-spotreba-masa-ma-vyznamny-podil-na-globalnim-oteplovani. Snažila jsem se najít i dřívější. Poprosím tedy o Váš zdroj. 😉
Uf, nerad pisu, pisu pomalu.
Shodli jsme se doma, ze maso omezime. Jedno kure na tyden nam bohate staci.
jako maly jsem travil leta na statku. babca na zacatku leta nakoupila 50 housat, cele leto jsme je prohaneli, starali jsme se o ne. koukali jsme, jak se cachtaji ve zlabu s vodou. housata a pozdeji husy jsme vodili do sadu, kde spasala zelen, aby se nemusela sekat. na konci prazdnin jsme se rozjeli domu, babca na konci zari husy posekala, zmrazila, zabalila a autobusem poslala k nam domu a ke strejcovi. v nedeli husa, v utery polivka z kosti, ve stredu rizoto. 25tydnu do roka. obcas ryba z rybnika, bazant srazeny autem, jednou za rok kus tlacenky ze zabijacky od souseda, kteremu jsme nosili zbytky jidla. Husi peri babca schovavala a obcas jsme dostali k vanocum polstar nebo perinu. nezbylo nic.
Letos jsem na zahradu poridil tri slepice, zatim davaji 2 vejce denne (pro tri lidi staci), nevyzaduji peci, hnoji zahradu aniz by z ni udelali hnojnik. na jare prikoupim dalsi tri. na podzim bude tri tydny slepice na paprice, polivka a rizoto 🙂
Nemam problem zabit zvire, pokud ho snim nebo pokud se trapi (srnka, ktera se chytla hlavou do plotu, treba).
Nelibi se mi ale masova produkce v bezejmenych fabrikach na maso. uvedomuji si ekologickou narocnost chovu skotu/veproveho. Davam prednost “rychlemu” masu, jako je drubez, ryby.
Na druhou stranu se mi ale nelibi dovoz zeleniny z celeho sveta, abych pokryl potrebne ziviny. Avokado z Keni, pomerance a banany z tropu, mrkev z Holandska, rajcata z Maroka/Spanelska, soja z USA, cocka z Turecka, hrusky z Italie, hrozny z Francie, prijdou mi divne i brambory a jablka z Polska. To vsechno proste potrebuje tuny spalene nafty, aby se to k nam dostalo. To uz muzu rovnou utopit kazdy rok par kralicku v leteckem benzinu.
Myslim, ze spravny/udrzitelny zpusob jak jist, je jist lokalne a sezonne. V lednu si proste jahody
nedam, pockam si na kveten, az si je koupim od nekoho do 100km od mista, kde ziju. (mam zahradu u domu, a tri jahody kazde letni rano jsou proste nejlepsi). V zime se da zivit zavareninama, bramborama, nakladanym zelim, obilim, masem z okoli. Stejne jako stovky let nazpet.
Dost mi pomohlo se podivat do historie:
podzim/zima sv. Martin – svatomartinska husa – pozabijeli se vsechny husy (krom chovne skupiny), tuk na zimu, nemusite to krmit pres zimu.
Vanoce; susene ovoce z leta, Vanocni kuba- Susene houby z leta, kroupy z leta, kapr – cerstve maso
leden, unor : Zabijacka: nebylo krmeni ani pro prase, maso a tuk na zimu. a pak “maso pust” az do velikonoc.
jaro – velikonoce: nadivka s koprivama – prvni zelenina, ktera byla k dispozici, vajicka od slepic, ktere uz zase nesou (bilkoviny, sacharidy).
Koncim, doufam, ze jsem vam poskytl svuj pohled na jidlo v nasich krajich, jak ho vidim ja. V soucasnosti to bude kompromis, pokud se nebute opravdu snazit.
V první řadě moc děkuji za dlouhý, vyčerpávající a přehledný komentář (ty ruky musely bolet teda). 😉 Co se týče konzumace masa, každému co po chuti mu jest. Nemám problém s tím, když člověk jí maso. Stejně jako někdo nemá problém, když ho nejím já. Narodila jsem se ve městě a taky tady chvíli pobývala, ale jelikož jsem měli babi s dědou na vesnici, prakticky jsem zde trávila nejvíce času a se zvířatama jsem byla 24/7. Když vždycky babi vzpomíná, měli několik krav, slepice, králíky…prostě tak, jak je to (bylo) na vesnici normální. Ale zabíječek jsem se nikdy účastnit nemohla, protože mi to prostě nešlo se na to dívat. Vím, a uvědomuju si, že tradice jsou tradice, jenom mám pocit, že časy se mění a 😀 Co se týče té zeleniny a ovoce, máte naprostou pravdu. To už je ale záležitost každého jak se k tomu postaví. Avokádo si nekupuju, protože je to pro mě docela fajnovka, ale když ho někdo nabídne, nepohrdnu. To, že si dám na Vánoce mandarinku nebo pomeranč už je pro mě jakási tradice a zvyk, protože prostě mám ráda tu vůni, která mi ty Vánoce připomíná. 😉 Děkuji za zastavení! Pěkný den, Lucie
Mně osobně právě připadá stěžejní ekologický dopad, než etické důvody. Klidně přiznám, že jsem pokrytec: ano, záleží mi na mém psu, na prasatech a krávách tolik ne. Rozhodně nesouhlasím s podmínkami, jakým jsou hospodářská zvířata vystavena, ale maso se jedlo vždycky a bez toho bychom nebyli tam, kde jsme. Sbírání kořínků by nás daleko nedostalo. 🙂 Problémem je to, že lidi jsou rozcapení a dávají si maso třikrát denně. To v pořádku není. Já momentálně absolvuji měsíc bez masa a vím dobře, že jsem schopná bez něj vydržet i déle. A vegetariány i vegany obdivuji, protože úplně vyřadit bych ho asi bohužel nedokázala. Jen mi právě připadá zvláštní myšlenka, že všichni tvorové na zemi jsou si rovni. Celkově nějaká “rovnost” je prostě naprostá utopie. A připadá mi zvláštní stavět jejich blaho nad blaho planety jako takové. Upřímně si myslím, že kdyby vegani uváděli více ekologické důvody, víc lidí by je bralo vážně. Ale když na protest na námku “podřezávají” psy, většina lidí si je zaškatulkuje jako blázny, co potřebují být vidět. Osobně jsem ještě od žádného vegana nebo vegetariána ekologické důvody neslyšela a je to podle mě škoda. Víceméně se mi vždycky dostalo odpovědi ve smyslu “Mám rád zvířátka a prase je kamarád, ne jídlo” – ty úmysly jsou sice hezké, ale valné většině lidí to zkrátka zní jako jako pozérství (nebo taky šílenství:D). Mile by mne překvapilo, jednou slyšet právě o skleníkových plynech, ale fakt jsem to naživo ještě nezažila. Přitom by to lidi brali podle mě daleko více vážně, kdyby slyšeli rozumné důvody a ne “jsme si s prasátky rovni”.
Děkuji moc za komentář! A máte naprostou pravdu. Nemám problém s lidmi, kteří jí maso, pokud to dělají uvědoměle. 😉 Pokud se budeme bavit jenom o velkochovech nebo jatkách (na obou jsou podmínky pro zvířata katastrofální), nemohu prostě jenom tak sedět a nic nedělat. Nevnímám zvířata jako “něco” co je nade mnou, ale rozhodně je pro mě vražda zvířete vražda a ne jenom něco, co je “přirozené” pro jejich život. Co se týče konzumace, nemyslím si, že si musíte říkat nutně pokrytec, prostě je to takto ve společnosti nastavené a každý to vnímá jinak (třeba jednou dojdeme ke stejnému závěru). Vím, že díky naším předkům, kteří se začali jíst maso, jsme tam, kde dneska jsme (díky bohu za to). Jde mi ale o to, že člověk ke svému životu maso nepotřebuje a na to jsou udělané rozsáhlé studie (k tomuto doporučuji shlédnout dokument Raději vidličky než nože, kde je jedna z největších studii provedena na toto téma) a nebo vám to může říct člověk, který nejí maso od malička a žije spokojený život. 🙂 V dnešní době akorát máme potřebu jíst víc a víc masa, což vytváří větší a větší poptávku a ta se bohužel nedá řešit jinak než rychlou výrobou a ve velkém množství. Nemám nic proti tomu, když se člověk trochu zajímá o to, alespoň odkud to maso pochází a zda vyrůstalo v dobrých podmínkách. Já sama bych si však už maso nedala, protože jej k životu nepotřebuji. Ale děkuji za podnět k článku, určitě se na to mrknu. Děkuji za zastavení. Lucie
Asi bych se mrkl na dokument Nadvlada. A vse se vyjasni
Moc pěkný článek. Ekologické záležitosti zde shrnuty jsou jasné, k tomu není třeba nic dodávat. Jen by mě trochu zajímala ta etika. O velkochovech se zmiňovat nebudu, o tom už bylo napsáno dost a já ani nemám co bych k tomu dodal. Zabíjení zvířat z jakéhokoliv důvodu nemusí být pro někoho příjemné, to se dá celkem snadno pochopit. Moc ale nerozumím argumentům jako: “zvířata taky cítí bolest” nebo “nechci aby kvůli mé večeři někdo umřel” a tak dále. Tímto se nikomu nevysmívám, naopak chápu to. Ale pak si takový člověk dá k večeři místo masa zeleninu. A zde se zastavím. Rostliny jsou přece taky živými organismy, přestože se navenek tak neprojevují jako ta zvířata. Co ale my víme? Mrkev možná taky cítí bolest když ji strouháme do salátu, jen to neumí dát najevo. A možná ne, kdo ví. Žívá ale rozhodně je, jsem proto přesvědčen, že se jedná o zabití stejně, jako když zabiji kuře nebo krávu. O tom se ale moc nemluví. Zajímalo by mě, jak to vidíte vy?
A mám ještě jeden dotaz. Na trhu existují různé náhražky masa. Jsou i takové, které nám s přítelkyní moc chutnají a rádi z nich něco uvaříme (ačkoli to pravé maso na našem jídelníčku taky nechybí). Potíž je ale v obalech. Tyhle věci jsou často baleny po malých dávkách v plastových obalech a o ekologii se tudíž nedá úplně mluvit. Máte nějaké řešení? Znáte náhražky masa, které se dají sehnat v ekoobalech, případně rovnou bez obalu?
Moc vám děkuji za váš komentář! Jsem ráda, že se vám článek líbí. 😉 Co se týče rostlin a bolesti, mohu vám na to odpovědět naprosto jednoduše: rostliny nemají nervovou soustavu (tak jako zvířata), takže z biologického hlediska necítí bolest. Tohle je prostě fakt. 🙂 Každopádně ano, na toto téma je spousta diskuzi a záleží, jak moc jste otevřený diskuzim na toto téma.
Co se týče náhražek a balení, přítel mi říkal, že našel stranky, kde nabízejí napr. tofu v několika kilech, takže to se to balení vyplatí. 😉 Určité to jde najít na internetu. Musím se přiznat, že jsem tohle moc nezkoumala. Děkuji za zastavení. Pěkný den, Lucie
Děkuji za odpovědi. Co se týče diskuze na témata jako je vegetariánství, veganství, a s tím související, zajímá mě to a rád si o tom popovídám. Snažím se na věci dívat co nejvíce objektivně a bez předsudků, pak mám z informací větší užitek. Jinak co se týče té zeleniny, dobře bolest necítí (na neexistenci nervové soustavy jsem pravda nějak pozapomněl). Ale na zraňující podněty reagují, takže musí mít alternativu nervové soustavy, která detekuje hrozbu a spustí obranou reakci. Podrobněji je to popsáno v knize Tajný život stromů od Petera Wohllebena (mimochodem vřele doporučuji, moc zajímavé čtení). Opět zdůrazňuji, nechci aby mé komentáře vyzněly nějak zle, jsem pouze zvědavý a povrchní informace mi někdy nestačí. Tak proto se takto ptám 🙂
Díky za komentář. 🙂 Přesně o tom, jsem mluvila. Jak moc se dokážete otevřít diskuzi. Možná to bude znít divně, ale v tuto chvíli, v tomto životě, v tomto století je pro mě větší utrpení dívat se, jak trpí zvíře, než např. rostlina. Já miluju květiny a možná to bude znít zase divně, ale pokaždé, když si utrhnu nějakou květinu nebo větev nebo plod, vždycky poděkuju za to, že jsem si ji mohla vzít. 😀 Alespoň takhle zatím můžu vyjádřit svůj dík rostlinné stravě, která mi pomáhá zmírnit bolest zvířat. Pěkný den, Lucie