Ekologie bez extrémů: Jak malé změny mění svět

Na začátku jsem byla zapálená ekologistka. Když jsem poprvé začala věnovat pozornost ekologii, byla jsem úplně nadšená. Třídění odpadu mi připadalo jako první krok k záchraně planety. Začala jsem se zajímat více o to, co kupuji a s každou další změnou jsem měla pocit, že dělám pro naši planetu něco prospěšného a velkého.

Ale postupem času jsem začala mít pochybnosti: Má to vůbec smysl? Když jsem viděla, jak snadno se kolem mě všechno hýbe ve starých kolejí – plastové tašky v obchodech, jednorázové láhve na každém rohu, odpadky v lesích – začala jsem cítit jistou bezmoc. Jak můžu něco změnit, když většina lidí kolem mě se nezajímá?

Nedávno jsem na toto téma narazila na zajímavý článek, ve kterém autoři zkoumali co má vliv na naše ekologické chování. Podle jejich šetření je naši největší překážkou v ekologickém snažení nedostatečná podpora našeho blízkého okolí.

Právě představy, že člověk dělá něco „jinak než ostatní“ jsou u nových typů ekologických chování překážkou. Podrobnější pohled na data prozradil, že tato bariéra byla uváděna jako hlavní jak u ekologicky angažovaných lidí, tak i u respondentů, kteří se do ekologického chování zapojují jen málo.(1)

Toto zjištění ve mě rezonovalo ještě nějakou dobu. Uvědomila jsem si, že to, co mě brzdilo, nebyl jen vlastní pocit, že mé kroky jsou příliš malé na to, aby měly vliv, ale i to, že se moje okolí k těmto změnám nehlásí. Cítila jsem, že dělám něco, co není „normální“ – místo abych se cítila motivovaná, měla jsem pocit, že se odlišuju a že to ve větším měřítku neznamená nic.

A právě tady nastal ten klíčový moment – zjistila jsem, že tento pocit „jinakosti“ není překážkou, ale ta hybná síla, kterou máme každý z nás. To, že se rozhodneme dělat věci jinak, může být tím, co začne měnit celkový přístup našeho okolí. Na začátku si to možná neuvědomujeme, ale s každou drobnou změnou, kterou uděláme, posilujeme nejen své vlastní přesvědčení, ale i přesvědčení ostatních v to, že to má smysl.

Proč? Protože každý z nás nějakým způsobem ovlivňujeme své okolí – lidé, kteří nás vidí, slyší a často se od nás i mohou učit. Možná si někdo začne říkat, že i on by mohl začít nosit vlastní tašku, nebo si rozmyslet, jestli opravdu potřebuje další plastovou láhev.

A tak jsem se rozhodla, že místo abych se dál trápila tím, že mé drobné změny nic neznamenají, začnu na ně nahlížet jako na příležitost, jak inspirovat druhé. Možná ne každý v mém okolí začne nakupovat v bezobalovém obchodě nebo nakupovat s látkovými pytlíky, ale pokud jednoho člověka k tomu dokážu inspirovat, už to je krok správným směrem.

Tak se pojďme podívat na to, jak mohou i malé změny opravdu pomáhat.

1. I recyklovat stačí

Recyklace už je běžnou součástí snad každé domácnosti. Dokládají to i šetření(1) provedená společností EKO-KOM za rok 2023, která říkají, že recyklují až 3/4 domácností v České republice.

Mimo jiné se díky recyklaci v tomtéž roce vytřídilo až 86 % obalových odpadů – a to jak na recyklaci, tak i k energetickému využití. Díky tomu jsme nevypustili do vzduchu skoro 1 000 000 tun CO2, což znamená záchranu 30 km2 přírody.(2)

2. Být či nebýt (veganem)?

Věděli jste, že tím, že si pár dní v týdnu dopřáváte bezmasou stravu (luštěniny, tofu a další rostlinné alternativy), šetříte tak:

• 75 % emisí skleníkových plynů, vodního znečištění a využití půdy,
• kromě toho i 66 % divoké přírody a 54 % spotřeby vody,(3)
• i své srdce, protože veganská a vegetariánská strava snižuje hladinu cholesterolu LDL (toho „špatného“) o 22 % (4).

3. Jsi to, co nosíš

Na výrobu 1 trička se spotřebuje až 2 700 litrů vody, což odpovídá množství pitné vody, kterou by měl jeden člověk na 2,5 roku.(5)

I to, co nosíme na sobě, může mít dopad na životní prostředí. Rychlá móda je „dominantou“ dnešního rychlého a uspěchaného života. Neustále se měnící potřeby nás konzumentů vyvolávají u výrobců oblečení potřebu vytvářet každý týden nové kolekce oblečení. To zapříčiňuje i nikdy nekončící koloběh vyhazování oblečení, které již není „in“, a které končí na skládkách. Nemluvě o neetických podmínkách pro lidi, kteří toto oblečení vyrábí.

V minulém článku jsem se přiznala k tomu, že i já, jako máma, jsem podlehla nakupování dětského oblečení v obchodech s rychlou módou (Pepco, Sinsay apod.). Snažím se toto kompenzovat alespoň tím, že pro sebe a manžela nakupuji oblečení u udržitelných značek.

Jak tedy naše uvědomělá a pomalá rozhodnutí pomáhají:

• zakoupením trička z biobavlny se sníží spotřeba vody až o 91 %(6),
• kvalitnější materiály znamenají delší životnost – prodloužením využití daného kousku oblečení o 9 měsíců může dojít ke snížení ekologické stopy o 20–30 %(7),
• nakupování certifikovaného oblečení přispíváte k etickému zacházení s výrobci – odpovídající mzda a bezpečné pracovní podmínky,
• recyklací a upcyklací oblečení, které již máme, zachraňujeme kousky, které by mohli skončit na skládkách, kde se podílí na vytváření skleníkových plynů.

4. Uklízet šetrně k přírodě i ke zdraví

Přiznávám se, že naše domácnost není v tuto chvílí úplně toxic-free. Používám i běžné čistící prostředky, ale používáme i varianty šetrné k přírodě a zkoušíme tvořit i vlastní, ze surovin, které najdeme doma (trio, na které nedám dopustit – kyselina citronová, soda a ocet).

Protože ekologické čistící prostředky využívají běžně dostupné přírodnější složky, jako je právě ocet, citronová šťáva či esenciální oleje, mají větší tzv. biodegradabilitu – to znamená, že se v přírodě či ve vodě snadno rozloží bez rizika jejího znečistění.

Využít se v tomto případě dají i bezobalové obchody, kde je občas možnost stáčet si tyto prostředky do vlastních lahví.

Každý se někdy potřebujeme ujistit, že to, co děláme, má smysl. Každá jednotlivá zelená  rozhodnutí mají velkou váhu – nemusíme hned změnit celý svět, ale třeba svým dnešním rozhodnutím změníme myšlení někoho okolo sebe. A i to se počítá.

Nezanevřete proto na svá zelená rozhodnutí a věřte, že i ty nejmenší změny mají obrovskou cenu!

Čím byste motivovali své okolí vy? Podělte se o to s námi v komentářích.

Děkuju, že jste dočetli až sem a u dalšího článku na viděnou!

Lucie

Zdroje:

(1) Výsledky třídění odpadu za rok 2023 – Jak jsme na tom? – Samosebou.cz

(2) Tamtéž.

(3) Vegan diet massively cuts environmental damage, study shows – The Guardian

(4) Rostlinná strava prospívá srdci, ukazuje výzkum z dat za čtyřicet let – ČT24

(5) Rychlá móda a textilní výroba – jaký mají dopad na životní prostředí (infografika) – Evropský parlament

(6) Organická vs. obyčejná bavlna: Co je lepší volba? – Kapatex.cz

(7) Waste Less, Live More: The slow-down on fast fashion – Keep Britain Tidy