Jak pomáhat zvířatům, když nechcete (nemůžete) být vegetariánem

Jak pomáhat zvířatům, když nechcete (nemůžete) být vegetariánem

Už od pradávna byla zvířata a lidé ve velmi úzkém spojení. Navzájem se doplňovali – svým způsobem pomáhali. Naše spojení se zvířaty se ale začalo vytrácet, když se na scénu dostaly vymoženosti a inovace hospodářství a etiky jako takové.

Tehdy volná zvířata jsme nacpali do velkých hal a laboratoří bez možnosti pohybu, čerstvého vzduchu nebo jakékoliv důstojnosti. Oddělili jsme je od všeho přirozeného v naději ve větší zisky a urychlení neurychlitelného. Ze zvířat se stali stroje.

Věděli jste, že na celém světě se ročně chová asi 70 miliard hospodářských zvířat a z toho dvě třetiny prožijí svůj život ve velkochovech? (zdroj: Farmagedon)

Vím, že vegetariánství a veganství je v naši společnosti docela kontroverzní téma. Pro lidi, co jí maso je nepochopitelné, jak se někdo mohl vzdát něčeho tak “chutného” a pro vegetariány/vegany je nepochopitelné, jak v tom někdo může pokračovat i přes bolest, kterou to způsobuje.

Občas je to těžké i frustrující zároveň. Já osobně ale vnímám každou menší změnu jako posun dopředu. Jsem ráda, že Matouš, i přesto, že nemá v nejbližší době v plánu přestat jíst maso, vynakládá veškeré úsilí na to, snížit jeho množství, anebo nekupovat produkty testované na zvířatech.


Přečtěte si o tom, jak se stravuje naše mužská polovička.


Chápu, že pro některé, je možnost vyřadit maso a mléčné produkty ze svého jídelníčku těžké nebo ze zdravotních důvodů ne zrovna na místě. (Prosím vás, ale argument, že “nemůžu přestat jíst maso, protože mi chutná”, je hloupý argument 😉 ) Pro ty z vás, kdo se ale alespoň trochu zajímají o blaho zvířat a jejich utrpení jim není lhostejné, jsem se rozhodla sepsat pár tipů, jak pomáhat zvířatům, když se (zrovna teď) nechcete stát vegetariány/vegany.

Tak se na ně pojďme podívat.

01. Kosmetika netestovaná na zvířatech

Jak jsem zmínila o pár řádku výše, já i Matouš, nakupujeme pouze produkty, které nebyly testovány na zvířatech. Ve většině případů se jedná hlavně o kosmetiku nebo čistící prostředky.

Takovéto produkty, které nejsou testovány na zvířatech, poznáte hlavně podle toho, že na sobě budou mít značku některého z certifikátu. Jedná se především o známý certifikát Vegan (pozor, nezaručuje, že daný produkt nebyl testován na zvířatech, pouze neobsahuje žádné látky živočišného původu), HCS – Humane Cosmetics Standard (zaručuje, že žádná z ingrediencí ani samotný produkt nebyl testován na zvířatech), Cruelty-free (značka udělována organizací PETA; zaručuje, že finální produkt ani žádná ingredience nebyla testovaná) nebo CPK – Certifikovaná přírodní kosmetika (český certifikát, který zaručuje, že nebyly použity žádné syntetické nebo škodlivé látky a kosmetika nebyla testovaná na zvířatech – bohužel tohle je ale trochu sporné a nemusí být 100%).

Mohu doporučit z vlastní zkušenosti např. značku Alverde, Navia, Friendly Soap nebo Ecozone či Yellow&Blue.

02. Nekupovat věci z kůže či kožešiny

Vím, že mi většina z vás může oponovat tím, že kůže je kvalitní a pevný materiál. A že kožešina zase v zimě zahřeje. To možná je, ale utrpení a znečištění, které se za ní schovává už tak skvělé není.

Navíc, žijeme ve 21. století, kde vynalézavost lidí nezná mezí, a tak už není nutné, abychom se oblékali do utrpení druhých. Dnes už totiž existuje několik alternativ, které můžeme zvolit místo kůže nebo kožešin. Tak například, slyšeli jste už o Eko kůži? Je to skvělý materiál, který je odolný vůči poškrábání a je oboustranně prodyšný. Navíc je levnější. Nebo je libo korek? I tento materiál je skvělou alternativou kůže, protože je voděodolný, snadno omyvatelný a pružný. Dejte šanci třeba i navoskované bavlně – svými vlastnostmi se nejvíce podobá právě kůži, takže z ní dělá nenahraditelného dlouhodobého společníka do nepříznivého počasí.

Alternativ je spousta, stačí jenom hledat.

Věděli jste, že při výrobě kůže uniká do vody až 40 milionů tun chemikálii? (zdroj: The True Cost)


Zjišťovali jste někdy, jaká je opravdová cena našeho oblečení?


03. Weekday Vegetarian (Vegetariánem v pracovní dny)

Určitě jste o tom už slyšeli. A pokud třeba ne, doporučuji na začátek zkouknout tenhle krátký super TedTalk, ve kterém zjistíte, o co se jedná a jak to může pomoci zvířatům i vám.

V podstatě, jak už vyplývá z názvu, jedná se o to, že celých pět dní – od pondělí do pátku – nejíte maso a o víkendu si můžete dát cokoliv.

Není to zrovna vegetariánství, ale já to beru jako dobrý způsob, jak začít a objevit tak něco nového.

04. Zajímejte se o to, co nakupujete

Ještě před pár lety by mě nenapadlo nějakým zásadním způsobem koumat a číst si etiketu na zadní straně jakéhokoliv výrobku. Prostě jsem po něm sáhla a bezhlavě ho hodila do košíku.

A možná to takhle dělala spousta z nás. Nikomu se totiž nechtějí číst ty slohy na druhé straně každého jogurtu nebo tyčinky, kterou si kupujeme. Jenže ono to někdy stojí za to. Je dobré vědět, co stojí za mlékem, které si dáte do kafe, nebo vajíčkem ke snídani.

Když se zaměřím konkrétně třeba na vejce. Určitě už jste slyšeli tu skvělou zprávu o ukončení doby klecové. Ale do té doby, než se tak stane, zkuste pokaždé kouknout odkud vajíčko pochází. Hledejte buď slova “z volného chovu” anebo koukněte na kód, který najdete přímo na vejci. Na prvním místě byste měli najít číslo 1 – to znamená, že slepice měla možnost dostat se ven. Projeví se to sice trochu na ceně (jsou trochu dražší to je pravda) ale na druhou stranu přispějí vašemu zdraví – obecně platí, že tyto vejce obsahují více zdravých omega 3 mastných kyselin a antioxidantů. (zdroj: Farmagedon).

V případě mléka a mléčných produktů je to trochu obtížnější. Na jejich etiketách nelze častokrát najít výhradně nic, co by jednoznačně specifikovalo, zda byl kladen důraz na blaho zvířete. Proto se zaměřujte například na mléko z bioprodukce, nebo od lokálních výrobců. Zde je totiž možnost alespoň vidět, v jakých podmínkách zvíře žije a zda mu je umožněno pohybovat se venku.


Přečtěte si ještě o tom, proč jsem řekla ne palmovému oleji!


05. Zkuste novou veganskou/vegetariánskou kuchyni

Častokrát slýchávám nebo čtu názory, že člověk by se nikdy nemohl vzdát té chuti masa, nebo pořádného guláše se šesti. Že by mu prostě chyběl sýr nebo mléko.

Jenže vsadím se s vámi o cokoliv, že kdybych před vás postavila svíčkovou a veganskou svíčkovou (samozřejmě uvařenou od dobrého kuchaře), nepoznali byste rozdíl!

Znám hodně lidí, kteří když vyzkoušeli vegetariánskou/veganskou kuchyni, nemohli uvěřit, že tohle není maso a že ho tam určitě cítili. Jenže ono tam fakt nebylo. Prostě to bylo jenom hodně dobré a nikdo přitom nemusel trpět.

Proto je mým posledním tipem zkusit si vyrazit jen tak na oběd do nějaké vegetariánské/veganské restaurace a vyzkoušet pár jídel. A uvidíte, jestli vám to bude chutnat. My s Matoušem jsme si třeba v Olomouci oblíbili známou vegetariánskou restauraci Greenbar nebo VeggGo.

Pokud jste ale odvážnější a raději se ukuchtíte něco sami, pak doporučuji najít si třeba nějakou bezmasou kuchařku nebo zkusit nějaké Youtube video (z těch český mám ráda třeba Live with Any, StillOnTheWay, ze zahraničních třeba Caitlin Shoemaker nebo Ellen Fisher).

A tohle už je z dnešního článku všechno.

Budu ráda, když se se mnou v komentářích podělíte o vaše skvělé tipy, jak jinak pomáhat zvířatům.

A u dalšího článku zase na viděnou.

Lucie


Zdroje:

Biooo Encyklopedie

Farmagedon – kniha, kterou by si měli přečíst všichni

Netestováno na zvířatech

Ekoista a jejich skvělý článek o alternativách kůže

Film The True Cost