Intimita bez obalu: Menstruační kalíšek

Intimita bez odpadu: Menstruační kalíšek

Asi není nutné říkat, že podle názvu dnešního článku – menstruační kalíšek – je téma určeno spíše ženám a dívkám. Nebráním však žádnému muži nebo chlapci v případě, že by se rád přiučil nebo dozvěděl, jak to chodí u jeho drahé polovičky během jejich dnů; naopak – je vřele vítán.

Zároveň upozorňuji, že pokud jste slabší povahy a už jenom při slově krev se vám dělá šoufl, raději článek vypněte a uvidíme se při dalším (méně krvavém) článku.

Tak jsem si ho taky pořídila. Nechala jsem se unést všemi těmi pozitivními doporučeními a ekologickými výhodami. Nemohla jsem odolat. Prostě jsem jeden musela mít, abych ho vyzkoušela. Řeč je o menstruačním kalíšku.

Předtím jsem o kalíšku slyšela docela dost – všichni o tom dost básnili – abych si o něm udělala svůj obrázek. Tehdy představa o tom, jak si strkám nějakou silikonovou věc do svého těla nebyla pro mě zrovna lákavá, právě naopak. A tak jsem se zapřísáhla, že tohle si určitě nikdy nepořídím.

Jak na bezplastovou koupelnu? 

No a teď tu jsem a píšu tenhle článek o menstruačním kalíšku, který mě docela dost (příjemně) překvapil. Já si teda konkrétně pořídila menstruační kalíšek od značky Yuuki (velikost classic – malý), který mi přišel i se sterilizačním kelímkem. Zároveň jsem k tomu přihodila i látkové vložky od Gaia (co kdyby náhodou, že?).

Trochu teorie na začátek

Věřím, že většina našich čtenářek už o kalíšku někdy určitě slyšela (nebojte se tedy přeskočit tuto část přímo na moje zápasení s kalíškem). Ale pokud jste zrovna ve fázi, kdy vůbec nemáte ani tušení, pojďme si nejdříve povědět trochu teorie.

Takže, kalíšek je taková menší silikonová pomůcka ve tvaru “kalíšku”, která během menstruace plně a ekologicky nahrazuje funkci vložky nebo tampónu – sbírá menstruační krev. Kalíšek se po 4 až 12 hodinách vyjme, vypláchne a znovu zavede.

Výhodou menstruačního kalíšku například oproti tampónům je ten, že se neobsahuje žádné chemikálie a nemůžou se na něm množit žádné bakterie. Navíc používáním kalíšku předcházíte mnohdy nepříjemnému zápachu, který vytvářejí samy vložky nebo tampóny právě z důvodu chemikálií či vůní, kterými jsou napuštěny.

Samozřejmě pro nás ekoložky je nejdůležitější právě z důvodu ekologické šetrnosti. Kalíšek totiž můžeme používat minimálně 5 až 10 let, což nám samozřejmě ušetří plnou kupu peněz za vložky nebo tampóny a zároveň taky naši matku přírodu.

(Pokud byste se chtěli dovědět více (jak vybrat velikost, jak kalíšek používat atd.), určitě doporučuju stránky www.kalisek.cz.)

Nepodařený pokus je taky pokus

Velký den M se pomalu blížil a tentokrát jsem na něj byla plně (ekologicky) vybavena. V mém těle (i v té dolní části) se vytvářela jakási spleť nervozity ale i určitého nadšení. Tohle nebyl úplně můj první pokus o zavádění kalíšku, protože podle doporučení je fajn, když si ho zkusíte ještě před menstruací. Ten den to ale bylo už opravdu na živo se vším všudy.

Den M nastal a já už s plně vyvařeným a sterilizovaným kalíškem čekám ve vaně v koupelně a postupuju podle návodu k tomu určený. Říkala jsem si, že bych si to mohla udělat hezký, tak si k tomu pouštím hudbu, abych se trochu uvolnila (prý to pomáhá).

Podle návodu teda zavádím kalíšek a kupodivu tam jde vcelku dobře. Podle návodu nechávám “šťopku” venku, abych v případě nouze mohla kalíšek dobře vyndat. Pro jistotu to jistím i látkovou vložkou coby kdyby. Párkrát se projdu a zjišťuju, že je to docela zajímavý pocit, ale nijak to nebolí…

… je to pět minut a už začínám panikařit. Sáhnu dolů a “šťopka” nikde. Do háje, kde to je, vždyť tu před chvílí byla?!? To jsem to jako spolkla nebo co?! Zoufalá situace si žádá zoufalé činy, a tak usedám k počítači a gůglím spojení ‘kalíšek mi zalézá dovnitř, co s tím?’ nebo ‘kalíšek nejde vyndat!’. Naštěstí Google ví všechno, a tak otevírám první stránku, kde mi snad poradí. A jejich první rada zní: ‘Nepanikařte!’

No to si snad ze mě děláte prču, ne?! Moje vagína spolkne cosi silikonového a já to nemůžu najít a nemám panikařit?! No to asi těžko. 

Zkouším se teda uklidnit a podle návodu se snažím nepanikařit. A hele, ono to funguje! Kalíšek vytahuju a dávám pryč co nejdále od mého těla. Tohle už si tam nikdy nestrčím! Na konec jsem to takhle za den udělala ještě třikrát a na konci dne stejně končím s běžnou vložkou.

Moje bezplastové začátky aneb jak začít.

Pokus číslo…

Na druhy den si sobě říkám, že se přece musím trochu poženštit a postavit se tomu jako správná ženská. Opakuju teda celý proces znovu, ale tentokrát se držím rady ‘nestresovat’. Samozřejmě, že trochu stresuju, ale kalíšek sedí dobře. Nic mě nebolí, nic mě netlačí. Pro jistotu však informuju sestru, že kdybych začala panikařit, tak mi musí říct, abych nepanikařila… (a tohle už někdy fungovalo?)

Nakonec to funguje. Rukama (samozřejmě umytýma) občas zkontroluju, jestli je všechno v pořádku a jestli náhodou není někde něco vidět. Všechno O.K.

Na záchodě potom trénuju vyndávání kalíšku, u kterého se musím smát, protože si sama sobě připadám fakt vtipná. S tím vypláznutým jazykem a s tou zvláštní technikou dýchání to prostě ani jinak nejde. Přemýšlím, jak to budu dělat třeba ve škole nebo v práci. Ženský si o mě budou myslet, že tam v té kabince snad rodím nebo co…

Večer mám jít k Matoušovi. A ačkoliv mám velice vyspělého přítele, netroufnu si ještě s kalíškem spát u něho v posteli. Nevím, jak bych potom jeho rodině v případě nehody vysvětlovala to krvavé mecheche na jeho prostěradle. A tak beru ještě párkrát obyčejnou vložku. Příště ale už to určitě půjde bez.

Pocity a dojmy

I přesto, že na začátku to vypadalo pěkně beznadějně, nakonec jsem z kalíšku naprosto unesena a je pravda, že obyčejnou vložku už bych asi nepoužila (možná v krajní nouzi). Zároveň mám z toho fajn zábavné storky, kterými můžu otravovat své nejbližší.

Za mě můžu říct, že takový pocit čistoty a pohodlí jsem u vložky (tampóny jsem nikdy nepoužívala) nikdy neměla. V podstatě jsem ani nevěděla, že v sobě nějaký kalíšek mám… nebo že mám vůbec menstruaci.

Jediné, co mi vadilo byl fakt, že když jsem chtěla kalíšek vyndat, musela jsem sahat docela hluboko, a tak nějak všude. Což nemusí být každé příjemné, a to je naprosto v pohodě. Navíc ruce od krve taky nejsou vždycky fajn. Takže potom musíte pořádně opláchnout ruce, aby to nevypadalo, že jste zúčastnili nějakého obětního obřadu. Ale i to se dá zmáknout.

Myslím si, že je fajn hned od toho nečekat bůhví co. Je to o tréninku. O tom najít si svůj vlastní způsob. Nejdůležitější je udělat si z toho zvyk a ono to půjde samo.

Nevím, jestli je to v pořádku (nebo jestli já jsem v pořádku), ale normálně už se těším na další menstruaci.

A co vy a kalíšek? Už jste ho vyzkoušely? Máte nějaké vtipné historky? Tak jsem s nimi!

Lucie