Moje bezplastové začátky aneb jak začít

Moje bezplastové začátky aneb jak začít
3 min. čtení

Nežiju život úplně bez plastu. Teda zatím ne. Vlastně by se dalo říci, že z pohledu vývoje jsem vlastně takové bezplastové batole a asi to i chvíli potrvá, než se ze mě stane dospělý bezplastový jedinec.

Ale to chce čas. Ostatně jako všechno v životě.

Všechno to začalo, když jsem poprvé zkoukla dokument s názvem Oceán plastů (angl. A Plastic Ocean) a zjistila, jak špatně na tom naše planeta doopravdy je. Kvůli nám. Nebudu lhát, brečela jsem u toho jak malé mimino. Vidět všechny ty plasty plující na vodě i ve vodě, všechny ty mrtvé ptáky a želvy s plastem omotaným kolem krku…byl to smutný pohled.

Každopádně film splnil svůj účel a donutil mě trochu se nad sebou zamyslet. Věděla jsem, že nejsem úplný začátečník – přece třídím – ale podle toho filmu se dal tento fakt přirovnat k té nejmenší rybičce v celým oceánu (psala jsem i o tom, proč třídit nestačí).

A tak jsem usedla k počítači a začala koumat všechna zákoutí internetu snažíc se z nich vyhrabat všechny dostupné informace na téma, jak zachránit planetu a zároveň se z toho nezbláznit. Nemusíte se snažit, nic na tohle téma jsem nenašla. Ale zato jsem našla pár užitečných rad, jak na bezplastový život a nenaštvat při tom všechny lidi okolo sebe, (i když tím si nejsem úplně tak jistá).

Na celém tom filmu se mi ale líbila jedna věc, a to ta, že jako lidstvo máme pořád naději na změnu. Naději v tom, že ještě to s námi nemusí jít do kytek a pořád máme čas dělat správná rozhodnutí.

Chci se dovědět, jak na bezplastovou koupelnu!

Teď bych těch pár svých tipů ráda sdílela, protože vím, že začít žít ekologicky není žádná prča. A už vůbec ne v dnešní době, kdy se plasty staly přirozenou součástí našich životů. Jsou to naprosto jednoduché tipy, ale mají potenciál změnit úplně všechno. Třeba i svět.

Řekla jsem NE jednorázovým plastům

Ono se to může zdát jako ta největší blbost, ale když je něco takového jako nakupování s jednorázovými sáčky nebo pití brčky přirozenou součástí vašeho života už od malička, je to prostě těžký. Ale mám skvělou zprávu: jde to!

Pokud jste kreativní stvoření (jako já), pak je tento krok pro vás ten nejjednodušší, protože není nic víc cool, než vlastnoručně ušitý látkový pytlík. Je to cool a navíc to obstará dobrou fotku na Instagram.

Pokud vás však DIY moc nebere a pravděpodobnost zranění při zacházení s jehlou je veliká, pak určitě sáhněte třeba po síťovaných sáčcích, které jsou běžně k dostání online.

Samozřejmě existují i alternativy pro plastová brčka, která mimochodem patří mezi největší znečišťovatelé oceánu. Na internetu jich je spoustu.

Přestala jsem nakupovat balené ovoce a zeleninu

Když se nad tím teď zamyslím, je to fakt pěkná blbost. Balit každý kus ovoce a zeleniny do plastu. Ale ono to tak fakt je. A je to smutné. A hlavně je to neekologické. (Greenpeace na to má dokonce kampaň a Vy se můžete zapojit taky).

Možná je to jednodušší možnost, ale v důsledku je to nezodpovědné, a to jak vůči sobě, tak i přírodě. Rozhodla jsem se proto nebalit jedno jablko do sáčku, ale prostě ho hodit do košíku a doma pořádně opláchnout. A šlo to i bez obalu.

Začala jsem používat tuhé šampony

Plasty jsou všude. I v koupelně. Schválně, zkuste si udělat plastovou inventuru své koupelny a vsadím se, že tam najdete alespoň tři plastové produkty.

Nejde o to mučit se za každý kus plastu, který v koupelně najdeme, ale o to vědět, že to jde i bez nich.

Já jsem začala třeba s tuhými šampony. Je pravda, že ze začátku to byl hrozný nezvyk používat něco bez chemikálií, (které se běžně v šamponech objevují), ale člověk si na to postupem času zvykne a nakonec se to stane přirozenou součástí života.

Hlavně se z toho všeho nezbláznit

Primitivní leč nejdůležitější bod. Ono někdy, když je člověk zapálený pro věc, to není vůbec špatné, ale když to všechno přeroste přes hlavu, může to udělat z člověka velkého maniaka.

Důležité je se z toho všeho dobra, které se rozhodneme konat pro planetu, nezbláznit a nebrat to tááák hrozně vážně. Někdy se prostě stane, že si potřebujeme koupit něco, co se bez plastu prostě neobejde. To je v pohodě. Nejdůležitější je si to uvědomit a příště sáhnout po bezplastové alternativě.

Jaké byly vaše bezplastové začátky? Podělte se s námi o ně.

Lucie

Moje bezplastové začátky aneb jak začít

8 thoughts on “Moje bezplastové začátky aneb jak začít

  1. S väčšinou mojich eko opatrení som začala ešte na internáte hlavne z dôvodu praktickosti a som za to nesmierne vďačná, pretože dnes môžem povedať, že som do veľkej mieri znížila tvorbu odpadov, aj keď samozrejme ešte to nie je 100%, ale takmer každý týždeň/mesiac objavím nejakú zelenšiu alternatívu ku konvenčnému životu, takže som z toho nesmierne happy.

    1. Dva zelenáči says:

      To je opravdu super! 🙂 Podle mého názoru, je tohle všechno – tenhle celý ekologický život – o malých krůčcích. Takže všechno se počítá. Díky za zastavení. Lucie

  2. Lenka says:

    Já bych řekla, že jsem na začátku :). Jak píšeš o tuhém šampónu, tak já to vyřešila, tak že jsem si koupila 1litrový šampón, který mi vydrží fakt xx měsíců. Ale začala jsem spíš asi plastovými pytlíky a tašky. Tašky jsem nahradila plátěnkou a nebo papírovou taškou a pytlíky mám ráda v lidlu, protože mají papírové :). Mám ráda značku nemléko, která prodává produkty ve sklěnených nádobech a také celkově obchod Sklizeno se na toto zaměřuje:). Snažím se to omezovat a doufám, že se to časem půjde ještě lépe :).

    1. Dva zelenáči says:

      Tak to zní fatk dobře. 🙂 Myslím si, že je to všechno to těch malých krůčcích. Nemléko znám, ale ještě jsem to snad nikdy neměla. Není to moc drahé na tak malou flašku? 😛 Ale možná je to jenom můj dojem. Díky za zastavení a přeji hodně štěstí na tvojí cestě! Lucie

    2. baghira says:

      Pokud skleněné nádoby nejsou vratné, tak jsou výrazně větší ekologická zátěž, než plastové. A ani u těch vratných to není až tak jednoznačné.

      1. Dva zelenáči says:

        Koumala jsem tu rozložitelnost. Sklo se rozloží až za 4000 let a mozna nikdy. Plast sice za kratší dobu, ale plast za celý svuj proces vpouští do půdy neskutečné množství chemikálií nehledě na vzniklé mikroplasty.

  3. […] si Lucčin článek Moje bezobalové začátky aneb Jak začít se zero […]

  4. […] Moje bezplastové začátky aneb jak začít. Číst více […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *