Někteří lidé sníží svou konzumaci masa z etických důvodů, někdo zase ze zdravotních a někdo z ekologických. A někdo se rozhodne přestat jíst maso ze všech tří důvodů.
V mém minulém článku o vegetariánství jsem se zamýšlela spíše nad etickými důvody proč přestat jíst maso. A protože spousta z vás se zajímala i o ekologické důvody, v dnešním článku bych se ráda zaměřila na ty nejhlavnější.
Původně jsem měla v plánu psát o recyklaci, ale události posledních dnů mě přiměly zaměřit se na důležitější věci než “jenom” plastová brčka. Já vím, zní to drsně, ale ať chceme nebo ne, plasty teď nejsou náš nejhorší problém.
Představte si, že oheň na prvním obrázku představuje události posledních dní (povodně, lesní požáry, nadprůměrně vysoké teploty apod.). Tak nějak absurdně to teď vnímám já.
Vlny vysokých teplot a přírodní katastrofy, které zasáhly v posledních dnech Evropu, byly (snad nejen) pro mě červeným majáčkem blikajícím na poplach, který zoufale křičí “tak už se sakra probuďte, lidi!”. Podle nejnovějších studií je totiž tenhle nárůst událostí v porovnání s minulými léty extrémní a nepřirozený.
Jak ale ke globálnímu oteplování přispívá konzumace masa? A jak můžeme jejím snížením přispět k lepšímu? Pojďme to zjistit.
Taky si můžete přečíst jak pomáhat zvířatům, když nechcete být vegetariánem
Je libo trochu masové statistiky?
Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) vyprodukuje chov zvířat asi 14.5 % všech skleníkových plynů způsobené člověkem ročně (1). To dělá ze zemědělství – konkrétně chov hospodářských zvířat a s ním spojené obdělávání půdy pro jejich výkrm – jednoho z největších znečišťovatelů životního prostředí (jedná se asi o druhé místo).
Podle nejaktuálnějších údajů, v České republice připadá na zemědělství asi 6,5 % všech emisí skleníkových plynů z celkových 130Mt CO2eq ročně. Na grafu níže vidíme, že zemědělství v ČR nepatří mezi největší producenty skleníkových plynů. Spotřeba drůbežího masa se však rok od roku zvyšuje a v roce 2017 byla nejvyšší od začátku měření (to bylo v roce 1948).
Takže jaké jsou ty tři ekologické důvody?
Půda – všechno nebo nic
Velkochovy – tudíž chování velkého množství zvířat na malém kousku půdy – můžou v mnoha lidech vzbudit dojem, že se jedná vlastně o ekologicky výhodnou variantu, protože přece zabírají méně místa, a tudíž tak není potřeba velkého množství půdy. Jenže když se na to podíváme zblízka, zjistíme, že realita je úplně jiná.
Tak se na to podívejme.
Přibližně 30 % suchozemského povrchu na Zemi je využíváno k pastvě hospodářských zvířat a asi třetina celosvětové sklizně obilí končí jako potrava pro hospodářská zvířata (2). Nejčastěji se zvířata ve velkochovech vykrmují kukuřicí a sójou, které k nám do České republiky ale dovážíme ze zahraničí (většinou z Jižní Ameriky) a její množství odpovídá asi 325 tisícům hektarů půdy (3), což si můžeme představit asi jako rozlohu Karlovarského kraje.
Jenže aby tahle sója mohla vůbec vyrůst, je pro ni třeba udělat místo. V Jižní Americe proto dochází k intenzivnímu vypalování tropických amazonských pralesů a jiných oblastí. Dalším hlavním důvodem, proč dochází k vypalování velkých ploch lesů, je chov dobytka, který je zodpovědný asi za 40 % odlesněné plochy amazonského pralesa.
Věděli jste, že kdybychom snížili množství obilovin, které slouží pro výkrm hospodářských zvířat o 1/2, uživili bychom o 1,75 miliard lidí více?
Voda
V zeměpise jsme se učili, že povrch planety je tvořen z 98 % vodou. Ale věděli jste, že jen 2,5 % z tohoto objemu je čistá voda, která se nachází v jezerech, ve sněhu nebo pod zemi? A ve skutečnosti je pro lidi pitné méně než 1 % vody?
A teď si představte, že celosvětově vyčerpáme zhruba 1/4 pitné vody na produkci masa a mléčných výrobků. Velkochovy a intenzivní způsob zemědělství je žíznivé odvětví. Jen na výrobu jednoho kilogramu hovězího vyčerpáme skoro 90 van vody (15 000 litrů) a na kilo kuřecího připadá asi 24 van (cca 4 300 litrů). Ale jak uvádí ve své studii organizace WaterFootprint, čísla se mohou od sebe lišit v závislosti na státech, kde jsou zvířata chována (4).
Pro srovnání např. jedno kilo zeleniny spotřebuje 320 litrů vody a kilo fazolí 561 litrů vody.
Největší množství vody se však spotřebuje především na produkci krmiva pro hospodářská zvířata (celých 98 %). A paradoxně nejméně vody se využije na napájení zvířat (asi 1,1 %).
V Evropské unii využijeme v zemědělství 40 % z celkového objemu vody, kterou spotřebujeme v Evropě ročně (5). Pořád se nejedná o malé číslo a Evropská organizace pro životní prostředí (EEA) předpokládá nárůst spotřeby vody v tomto sektoru i do budoucnosti.
Jedním z dalších problémů, které velkochovy a intenzivní zemědělství představují pro vodní ekosystém, je znečištění. Vzniklé odpadní vody ze zemědělství nebo jiného odvětví, které v sobě zanechávají stopy chemických látek, živin nebo pesticidů, putují do vodních toků, které můžou být v důsledku toho znečištěny.
Dobrou zprávou však je, že v současné době je Evropská unie otevřena možnosti využití tzv. recyklované vody, která by se po přísné kontrole a analýze opětovně využívala na zavlažování v zemědělství.
Vzduch
Nejnebezpečnějším skleníkovým plynem produkovaným zemědělstvím je kromě oxidu uhličitého či metanu, především amoniak. Celosvětově je zemědělství zodpovědné až za 90% podíl amoniaku v ovzduší. V České republice je to 70-80 tisíc tun ročně (celosvětově 22-35 mil. tun/r).
Zajímá vás téma vegetariánství/veganství? Pak doporučujeme knihu Farmagedon.
Amoniak se uvolňuje do ovzduší z výkalů hospodářských zvířat a jako takový nemá tak obrovský vliv na tvorbu skleníkových plynů jako jiné plyny, ale nebezpečnou roli hraje především v tvorbě kyselých dešťů, což vede k okyselování půdy i vody (tady to odnášejí hlavně ryby).
Dalším skleníkovým plynem, který se ve velkém množství uvolňuje do ovzduší při intenzivním zemědělství je metan (tvoří asi 35 % všech skleníkových plynů). Nejčastěji je to právě z důvodu velké koncentrace tzv. kejdy, která se rozkládá v obrovských uzavřených nádobách (6).
Věděli jste, že kdybychom v Evropské unii snížili svou spotřebu masa na polovinu, ušetřili bychom 20 % povrchové a podzemní vody? (zdroj: Farmagedon)
Jen další čísla?
Pokud jste došli až sem, možná stejně jako mě, vám jde z těchto všech čísel hlava kolem. A možná, že pro někoho zvíře nebo konzumace masa bude jenom další číslo, které si náhodně zapamatuje, aby se později mohl chlubit před svými přáteli, kolik toho o globálním oteplování ví.
Čísla jsou čísla. Ale pokud si pod nimi dokážeme představit utrpení zvířete nebo negativní dopad na naši planetu, pak je to dobře. Pak si jich zapamatujte co nejvíce a říkejte to svým přátelům a známým, aby i o ni viděli za těmito čísly krutou realitu, která se nám odehrává přímo pod nosem. A aby věděli, že čísla se dají měnit. Třeba tím, že snížíme spotřebu masa na polovinu, nebo zavedeme bezmasé pondělí, nebo se budeme více zajímat o to, odkud pochází jídlo, které konzumujeme.
Ať už se rozhodnete vzít tyhle čísla jako inspiraci pro změnu svého jídelníčku nebo jako osnovu pro oslnění svých přátel, mějte na paměti, že za každým číslem je naše budoucnost a budoucnost naší planety, kterou můžeme společnými silami změnit.
A jaký je váš názor? Dejte mi ho vědět v komentářích!
Lucie
Zdroje
(1) Major cuts of greenhouse gas emissions from livestock within reach (http://www.fao.org/news/story/en/item/197608/icode/)
(2) The Impact Of Livestock On Biodiversity (http://www.fao.org/3/a0701e/a0701e.pdf)
(3) Ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi (http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Ceska_stopa.pdf)
(4) A Global Assessment of the Water Footprint of Farm Animal Products (https://waterfootprint.org/media/downloads/Mekonnen-Hoekstra-2012-WaterFootprintFarmAnimalProducts.pdf)
(5) Spotřeba vody v Evropě – množství a kvalita představují velké výzvy (https://www.eea.europa.eu/cs/signaly/signaly-2018/clanky/spotreba-vody-v-evrope-2013)
(6) Emise metanu stoupají – může to být vina spíš krav než aut? (https://www.naschov.cz/emise-metanu-stoupaji-muze-to-byt-vina-spis-krav-nez-aut/)
Water Footprint (https://evgenii.com/water-footprint/en/)
Studie: No evidence for globally coherent warm and cold periods over the preindustrial Common Era (https://go.nature.com/2M2gHLA)
Zpráva o živnotním prostředí České republiky 2017 (https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/03/Zprava-o-zivotnim-prostredi-Ceske-republiky_2017.pdf)
Změna klimatu a zemědělství (infografika) (https://www.eea.europa.eu/cs/pressroom/infografika/zmena-klimatu-a-zemedelstvi/image/image_view_fullscreen)
Fakta o klimatu: Emise SP v ČR podle jednotlivých sektorů v roce 2015 (https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr)
The impact of livestock on biodiversity (http://www.fao.org/publications/card/en/c/CA4960EN)
Voda na Zemi: Kolik jí máme na naší planetě a kolik z toho je pitná voda? (https://www.hydrotech-group.com/cz/blog/voda-na-zemi-kolko-jej-na-planete-mame-a-ake-mnozstvo-z-toho-tvori-pitna-voda)
Freshwater Use and Farm Aanimal Welfare (https://www.ciwf.org.uk/media/3758866/Freshwater-use-and-farm-animal-welfare-4-page.pdf)
Voda pro zemědělství (https://www.eea.europa.eu/cs/articles/voda-pro-zemedelstvi)
Ahoj a díky za zajímavý článek.
Ta spotřeba vody na produkci masa hospodářských zvířat je opravdu drsná.
A vykrmování zvířat sójou ještě drsnější.
Maso jíme cca 11x týdně a úplně nám to vyhovuje. Zpravidla kupuju farmářské. Úplně bez masa jsem byl při jarním půstu 40 dní. Nic tak hrozného se mi nestalo, ale čistým vegetariánem nejspíše nebudu.
Zdravím. 🙂 Jsem ráda, že se vám článek líbil. Asi to záleží na každém z nás. Já si ale myslím, že i to snížení konzumace masa je dobře. Hlavně ať si je člověk vědom, odkud pochází jídlo na jeho talíři a to stačí. Díky za zastavení, Lucie
Debilní vegani
Díky za komentář a za zastavení. Lucie
Dobrý den, ahoj, ráda bych poděkovala za příspěvek. Je to krásně a smysluplně shrnuto. Moc mi pomohl při tvorbě prezentace do školy.
Děkuju, krásný den
To nám udělalo radost!