Musím se vám k něčemu přiznat: už od dítěte jsem na sladké. Tatranky, bonbony a vévodící čokoláda. Jenže jak člověk dospívá, začíná si uvědomovat, že sladkým sice okamžitě uspokojí své chutě, ale ne vždy mu už dojde, že to množství a složení může mít negativní dopad na jeho zdraví, ale třeba i planetu.
A i když jsem na sladké úplně nezanevřel, začal jsem ho omezovat a nahrazovat zdravými a bezobalovými variantami. A o tom je dnešní článek.
Čím všechnu tu čokoládu nahradit?
Taky to tak máte, že si řeknete: ode dneška přestávám jíst čokoládu a ono vám to vydrží pár hodin, den, v lepším případě několik dní a pak se vrátíte zase na začátek? Jo, tak to dobře znám, protože jsem to dělal úplně stejně. Jenže, jak toho chcete dosáhnout, když tělu nedáte alternativu? Bez ní to prostě nejde.
Tak jsem začal zjišťovat, čím by se daly uspokojit chutě na sladké, ale vyhnout se čokoládě a vlastně všemu processed food, tedy průmyslově zpracovaným potravinám. A to hlavně proto, že průmyslově vyráběné sladkosti jsou často plné cukrů (glukózo-fruktózový sirup), tuků (palmový a kokosový, kvůli kterým hoří indonéský prales, umírají šimpanzi a rostou obří plantáže) a éček (jo, vím, že nejsou úplně všechny špatné).
Podle mě je super, když víte, co jíte (teď nemyslím složení na obalech). No a abyste to věděli na 100 %, je nejlepší si to jídlo připravit sami.
Proto jsem se ve své stravě rozhodl významně navýšit množství podíl ovoce, semínek, ořechů, různých plodů a bobulí, které pomáhají chutě na sladké zdravě uspokojit.
Chci vědět, jak na bezplastovou koupelnu.
Vypěstovat versus nakoupit bez obalu
Nejdříve bych rád mluvil k té polovině lidí, co má to štěstí a možnost si velkou část sami vypěstovat. Lucie i já to máme taky tak. Máme výhodu, protože vše, co si vypěstujeme je lokální a víme, že bez pesticidů apod. Na zahradě jsou ovocné stromy: jabloně, trnky, hrušky, broskve, třešně a višně, špendlíčky, vinné révy od prázdnin i dva fíkovníky (zatím nerodí), ale také ořešák, případně jahodníky, maliníky a ostružiníky. (Ještě bych doplnil domácí med.)
Pokud jde o lokálnost, dokážu si představit, že vedle všeho zmíněného se u nás dají pořídit další druhy ovoce, napadají mě meruňky, které si zatím nepěstujeme, ale především širší škála těch „sypkých pochutin“, určitě se dá sehnat česká slunečnicová, lněná, dýňová, sezamová a maková semínka, z ořechů pak vedle již zmíněných vlašských lískové.
Samozřejmě, existuje milion dalších pochutin z dovozu, jen namátkou banány, pomeranče, mandarinky, fíky a datle, kokos, kakao, mandle nebo dnes, nevím, z jakého důvodu, populární chia semínka. K tomu, co se dováží, nemám nějaký fanatický postoj, že je třeba to přestat konzumovat, zničí to planetu apod. Na druhou stranu je pravda, že množství vyprodukovaného CO2 se liší u doma vypěstovaného jablka nebo dovezeného banánu. Tedy, neodsuzuji dovoz, ale dávám přednost lokálním produktům, ale je na každém z nás, jak si to zařídí.
Dnešní doba tomu opět přeje a my máme možnost prakticky vše zmíněné nakoupit bez obalu, do vlastních nádob a pytlíků. Ovoce v supermarketech, u ovocnářů či přímo od pěstitelů, ořechy, semínka a dovážené pochutiny v bezobalových obchodech.
Vím, že každý nemusí mít možnost nakoupit v bezobalovém obchodě. Pokud se to týká i vás, nebudu vás kamenovat, ale přidávám pár tipů, jak alespoň částečně snížit množství vyprodukovaného CO2 při nákupu:
- Snažte se upřednostnit lokální pochutinu před tou z dovozu.
- Pokud je pochutina balená, tu v plastovém obalu vybírejte až jako poslední možnost. Vždy bude lepší papír, plechovka nebo sklenička.
- Nakupujte ve velkých baleních. Je to hlavně kvůli tomu, že X malých baleních většinou spolknou více obalů a CO2.
- Navíc, velká balení jsou ekonomičtější.
Chci začít žít ekologicky a bez zbytečných plastů.
Suroviny máme, co s nimi?
- Sníst jen tak čerstvé nebo v případě oříšků a semínek nasypat do misky, třeba k počítači či knize a uždibovat podle potřeby.
- Zavařit. Poté sníst jen tak nebo použít při pečení.
- Usušit. Tuto variantu doporučuji, není nic lepšího než sušené třešně a trnky, samozřejmě nepohrdnu ani hruškami a jablky. Sušit se dá doma na radiátoru nebo si pořiďte sušičku. Věřím, že se neztratí! Taky jednu máme. A teď na podzim se nezastaví.
- Upéct. Tady se meze fantazii prakticky nekladou. Nemyslím si, že bych byl nějaký geniální pekař, i když zvládám základy, a proto nechávám na vás. Jen přidám odkaz na videorecept na výrobu semínkové chleba, který jsme si poslední dobou oblíbili.
- Nepečené pečení a raw. Raw kuličky/sušenky jsem objevil před dvěma lety a od té doby prakticky nahradili část cukroví. Jejich výroba je extrémně jednoduchá. Stačí do mixéru naházet sypkou část ořechy a semínka, a postupně přisypávat „pojidlo“, třeba rozinky či datle nebo lžíci medu, a to až do poměru, ze kterého jdou vytvarovat kuličky/tyčinky. Před podáváním doporučuji na chvíli strčit do lednice nebo mrazáku. Opět přidávám jeden videorecept pro inspiraci.
- Napadá vás další varianta?
Když už chci opravdu čokoládu
Já vlastně ani nevěřím, že se dá úplně zbavit chutí na čokoládu a jednou za čas si ji dopřát určitě není prohřešek, za který bychom se měli bičovat. Zajít si do cukrárny na teplou čokoládu nebo zákusek, když je bez zbytečného odpadu, není nic špatného.
A pokud máte rádi pralinky jako já. BTW, myslím si, že pralinky jsou jeden z nejlepších dárků pro člověka, co má rád čokoládu. Co takhle zajít do pralinkárny a koupit si několik kousků přímo do vlastní krabičky?
Ahoj,
na zahrádku ještě Mochyni ejkej ej židovskou třešeň.. a ta třešeň je od přírody v přírodním obalu – já bych řekl, že je to naprostá pecka (a navíc v té třešni není pecka).
Zdravím, vidíš, na tu jsem úplně, ale úplně zapomněl 🙂 Vy ji máte? 🙂