Po Lucčiném článku Být či nebýt vegetarián vyvstala spousta otázek. Určitě nechci rozebírat každou jednotlivou z nich, ale do jedné bych se pustil opravdu moc rád, a to: Když je Lucka vegetariánka, jak to mám já? Pojďme na to!
Jak se stravuju?
Nebudu chodit kolem horké kaše, jím vše. Tedy to je ta krátká varianta odpovědi.
Ta delší je komplikovanější. S čistě bezmasou stravou souhlasím z ideového hlediska. Uvědomuji si, jak stránku etickou, tak ekologickou, ale především sleduju dopad stravování na zdraví člověka. A to z důvodu: mikro odhalení – mám deset let transplantovaná játra. Proto se na svou stravu snažím dívat zodpovědně, a proto s ní “občas experimentuju”.
V současné době to mám nastaveno tak, že maso jím pouze v sobotu/neděli, a to max. 200 g. Často ale méně. Nejím žádné uzeniny. Navíc, což je celkem srandovní, po-pá vařívám pro prakticky celou rodinu, a tak se tomu přizpůsobili.
Maso jsem nepřestal jíst úplně za dvou důvodů: 1. nemám vůli, 2. racionálně jsem si vyhodnotil, že bych raději úplně vysadil mléčné výrobky, ale to maso víkendově nechal. Ale těžko říct, jak se to vyvine.
Tří měsíční bezmasý experiment
Psal jsem, že se svou stravou občas experimentuju. A o svůj zatím největší experiment bych se s vámi rád podělil. Zajímalo mě, zda má bezmasá strava reálný dopad na zdraví člověka?
No a tak jsem o tom před lety obeznámil své skvělé paní doktorky, které s experimentem souhlasily a pustil se do toho. S tím, že na konci porovnáme kompletní výsledky krve s těmi běžnými/masitými.
Celá ta doba pro mě byla hodně zajímavá, bylo to poprvé, co jsem se na delší časové období o něco takového pokoušel. Nemůžu říct, že by to bylo úplně jednoduché, určitě mě vábila ta vůně, ale na druhou stranu jsem cítil i několik benefitů. Prakticky jsem přestal mít chuť na sladké a přestal ho jíst, (což se pak vrátilo). Také jsem měl pocit, že mé zažívání funguje rychleji a nemám pocity nafouknutí.
No a po třech měsících přišly výsledky, které mě překvapily. Resp. překvapily mě tím, že vůbec v žádné sledované hodnotě nedošlo ke změně. Vůbec v ničem. Vyvstalo několik otázek: Není to příliš krátká doba na to to posoudit? Není to vlastně důvod jásat, protože bezmasá strava nemá (podle mého experimentu) sice žádný pozitivní, ale ani negativní dopad na mé zdraví? Nevím.
Proč sympatizuju s bezmasou stravou?
I přesto, že můj experiment dopadlo, jak dopadl, mé nadšení pro bezmasou stravu úplně neopadlo. De facto mě to přinutilo začít si zjišťovat více informací o tom, co jím, ať už je to masité nebo bezmasé.
Upřímně, moje důvody jsou naprosto sobecké.
- Nejdůležitější důvod vždy pro mě bude zdraví. Masitá strava a mléčné výrobky jsou prokazatelně zdraví škodlivé. Je na to milion studií. Jasně, jde o míru. (BTW, mám kamaráda v mém věku, co měl dnu… Chápete to? Nedokážu si představit, kolik toho masa musel sežrat s prominutím.) Pro své zdraví jsem schopný udělat prakticky cokoli na světě.
- Další čistě sobecký důvod je, že nechci si zničit planetu, na které žiju. Když si uvědomím, že jsou přede mnou ještě cca 3/4 života a svět se mění rychlým tempem. Ne, fakt nechci poušť, hurikány, povodně a já nevím co ještě.
- Nemám rád výčitky svědomí. Prostě vy víte, že daný člověk má pravdu: zabíjet zvířata není ok. A vrtá vám to v hlavě a vlastně… je to trapné já vím, ale přestal bych jíst maso jen proto, abych neměl špatný pocit.
Lucie je vegetariánka, no a?
A na závěr asi to, na co jste čekali nejvíce. Jaký mám postoj k tomu, že je Lucie vegetariánka? Upřímně řečeno, ze začátku jsem byl trochu skeptický, stejně tak, když přestala jíst palmový olej. Jsem už holt poměrně konzervativní a skeptický povahou.
No, ale když jsem si všiml, že to není jen výstřelek, ale myslí to opravdu vážně – nadchlo mě to. Jsem moc rád, když lidé mají vůli jít a něco změnit, i když jde třeba o úplnou maličkost. Mám k ní hluboký respekt a vlastně je mi v tomto inspirací. Kéž by to tak vnímali lidé v okolí každého, kdo se snaží něco tvořit, měnit či vytvářet.
2 komentáře / Napsat komentář