Ekologická úzkost aneb když dojde zelená energie

Když mi dojde zelená energie

Taky to znáte? Když vám dojde zelená energie?

Když se prostě necítíte na to, zvednout každý kousek plastu, který uvidíte ležet támhle v trávě?

Nebo když potřebujete hodně dlouhou sprchu po těžkém dni a je vám prostě jedno, kolik vody vypipláte?

Nebo když je toho na vás moc?

Víte, někdy mám tendenci brát věci až moc vážně. A někdy mám velkou tendenci se z nich i zcvoknout. Obzvlášť pokud se jedná o věci, které mají pro mě velký význam nebo jsou nějakým způsobem důležité. A v tomto případě se tou důležitou věcí stala ekologie a celkově pomoc světu.

Vůbec to nemyslím tak, že bych snad můj nový zelený život viděla jako přítěž nebo něco strašného, jenom mám pocit, že někdy si toho na sebe vezmu až moc a beru to až moc vážně. Jasně. Stav, ve kterém je dnešní svět je docela vážný, ale je fakt nutné to brát až tak moc vážně?

Toť otázka.

Nejsem dokonalá. A asi nikdy nebudu.

Pokaždé si pokládám otázku: musím se vždycky, když sáhnu po něčem v plastu, cítit jako ten nejhorší člověk na světě? Nebo, co když nezvednu každý kousek nepořádku, který uvidím? Dělá to ze mě neekologistu? Nebo někoho, kdo se nestará o blaho planety?

Musíme být vytrvalými zachránci planety 24/7/365, abychom mohli mít ze sebe dobrý pocit a říkat si ekologisti?

Když je toho až moc

Před nějakou dobou jsem narazila na článek, který se věnuje pojmu tzv. “ekologické úzkosti” (angl. eco-anxiety), což je termín, který se u nás, jak jsem zjistila, moc neobjevuje, resp. nenašla jsem o něm nic v češtině, ale v zahraničí je to celkem dost probírané téma.

V podstatě se jedná o úzkost, která je podobná té běžné, ale tato se objevuje v případě, kdy se až “moc staráme” o globální problémy (jako jsou sucho, globální oteplování atd.) a důsledkem toho můžeme pociťovat strach, nervozitu, nespavost a další typické příznaky běžné úzkosti. Podle zahraničních studií, tři ze čtyř mladých lidí v USA trpí touto ekologickou úzkostí (v ČR nejsou prozatím dostupná žádná data). A co se týče např. pohlaví, většinou tento typ úzkosti zasáhne ženy.

Když jsem začala žít více ekologičtěji a uvědomovat si jisté věci, najednou se přede mnou otevřel úplně jiný svět se spoustou možností. Tenhle nový svět a způsob života se mi hrozně zalíbil, ale zároveň s sebou přinesl i obraz skutečné kruté reality, ve které se náš svět nachází (hlad, dopad rychlé módy na životní prostředí, sucho…). A jednou, když už tyhle věci víte, nedá se k nim jen tak otočit zády. Což může vyvolávat jakýsi pocit začarovaného kruhu.

Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.

– Lucius Annaeus Seneca

Jak s tím bojovat

Nechci, aby byl tenhle článek jenom negativní. Věřím, že v každém z nás je trochu zapáleného ekologisty, kterému není jedno naše budoucnost ani budoucnost našich dětí. Je fajn vidět, že čím dál více lidí si uvědomuje, že jsme v některých věcech zašli trochu moc daleko a raději volí alternativy než zaběhlé stereotypy.

Ráda bych tedy sdílela pár tipů na to, jak se poprat s tím, když na vás spadne zelený eko splín.

Krůček pro krůčku

Není nic horšího, než se do toho vrhnout po hlavě. Obzvlášť pokud se jedná o něco takového, jako je ekologicky šetrný život. Věřím, že na takovou změnu by se mělo jít pomalu a krůček po krůčku.

Pokud jste někdy slyšeli někoho říkat, že malé věci nemůžou nic změnit, tak na to zapomeňte. Není to pravda. Právě z malých věcí se rodí ty velké a skvělé změny, které mění svět.

Dejte si načas a nikam nespěchejte. Vedete si skvěle!

Zaměřte se na věci, které můžete změnit

Pravděpodobnost, že změníte názor nějakého politika podporujícího fosilní paliva (navíc pokud z toho profituje) je menší, než když se rozhodnete vyměnit všechny žárovky ve vašem domě za LED, které šetří nejen energii ale i peníze. Je to jednodušší a v důsledku se z toho nezblázníte.

Máte možnost cestovat do vaší oblíbené země vlakem? Skvělé! Můžete místo plastových láhví používat třeba ty skleněné? Skvělé! Můžete využít bezobalového obchodu? Skvělé! Tohle jsou věci, které můžete změnit. Proč se tedy soustředit na ty, které změnit nemůžeme?

Dejte si zpátečku

Jsme lidé a lidé dělají chyby. Je to naše přirozenost a vůbec není důvod se za to nenávidět.

Jak jsem zmiňovala o pár řádku výš, nejsem dokonalá a někdy si prostě potřebuju dát hodně horkou vanu se spoustou vody, protože můj den stál za prd. Ale nevyčítám si to. Naopak, člověk se podle mě stane vděčným a začne si uvědomovat spoustu věcí.

Někdy prostě potřebujeme tzv. ‘cheat-day’ v našem životě, kdy ve středu všeho dění stojíme my a naše pocity.

Obnovte spojení s přírodou

Zní to trochu magicky, ale žádnou magii v tom nehledejte. Jenom se uvolnit a spojit se s tím, za co všichni společně bojujeme.

Pozn.: podle jedné studie může každá půl hodina strávená v přírodě pomoct snížit stres, úzkost i depresi. Takže proč toho nevyužít?

Pokud jste dočetli až sem, moc děkuji za přečtení. A u příštího článku na viděnou!

Lucie

Taky vám občas dojde zelená energie? Podělte se s námi o to, jak se s tím vypořádáváte.

V rubrice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *