Moje bezplastové začátky aneb jak začít

Nežiju život úplně bez plastu. Teda zatím ne. Vlastně by se dalo říci, že z pohledu vývoje jsem vlastně takové bezplastové batole a asi to i chvíli potrvá, než se ze mě stane dospělý bezplastový jedinec.

Ale to chce čas. Ostatně jako všechno v životě.

Všechno to začalo, když jsem poprvé zkoukla dokument s názvem Oceán plastů (angl. A Plastic Ocean) a zjistila, jak špatně na tom naše planeta doopravdy je. Kvůli nám. Nebudu lhát, brečela jsem u toho jak malé mimino. Vidět všechny ty plasty plující na vodě i ve vodě, všechny ty mrtvé ptáky a želvy s plastem omotaným kolem krku…byl to smutný pohled.

Každopádně film splnil svůj účel a donutil mě trochu se nad sebou zamyslet. Věděla jsem, že nejsem úplný začátečník – přece třídím – ale podle toho filmu se dal tento fakt přirovnat k té nejmenší rybičce v celým oceánu (psala jsem i o tom, proč třídit nestačí).

A tak jsem usedla k počítači a začala koumat všechna zákoutí internetu snažíc se z nich vyhrabat všechny dostupné informace na téma, jak zachránit planetu a zároveň se z toho nezbláznit. Nemusíte se snažit, nic na tohle téma jsem nenašla. Ale zato jsem našla pár užitečných rad, jak na bezplastový život a nenaštvat při tom všechny lidi okolo sebe, (i když tím si nejsem úplně tak jistá).

Na celém tom filmu se mi ale líbila jedna věc, a to ta, že jako lidstvo máme pořád naději na změnu. Naději v tom, že ještě to s námi nemusí jít do kytek a pořád máme čas dělat správná rozhodnutí.

Chci se dovědět, jak na bezplastovou koupelnu!

Teď bych těch pár svých tipů ráda sdílela, protože vím, že začít žít ekologicky není žádná prča. A už vůbec ne v dnešní době, kdy se plasty staly přirozenou součástí našich životů. Jsou to naprosto jednoduché tipy, ale mají potenciál změnit úplně všechno. Třeba i svět.

Řekla jsem NE jednorázovým plastům

Ono se to může zdát jako ta největší blbost, ale když je něco takového jako nakupování s jednorázovými sáčky nebo pití brčky přirozenou součástí vašeho života už od malička, je to prostě těžký. Ale mám skvělou zprávu: jde to!

Pokud jste kreativní stvoření (jako já), pak je tento krok pro vás ten nejjednodušší, protože není nic víc cool, než vlastnoručně ušitý látkový pytlík. Je to cool a navíc to obstará dobrou fotku na Instagram.

Pokud vás však DIY moc nebere a pravděpodobnost zranění při zacházení s jehlou je veliká, pak určitě sáhněte třeba po síťovaných sáčcích, které jsou běžně k dostání online.

Samozřejmě existují i alternativy pro plastová brčka, která mimochodem patří mezi největší znečišťovatelé oceánu. Na internetu jich je spoustu.

Přestala jsem nakupovat balené ovoce a zeleninu

Když se nad tím teď zamyslím, je to fakt pěkná blbost. Balit každý kus ovoce a zeleniny do plastu. Ale ono to tak fakt je. A je to smutné. A hlavně je to neekologické. (Greenpeace na to má dokonce kampaň a Vy se můžete zapojit taky).

Možná je to jednodušší možnost, ale v důsledku je to nezodpovědné, a to jak vůči sobě, tak i přírodě. Rozhodla jsem se proto nebalit jedno jablko do sáčku, ale prostě ho hodit do košíku a doma pořádně opláchnout. A šlo to i bez obalu.

Začala jsem používat tuhé šampony

Plasty jsou všude. I v koupelně. Schválně, zkuste si udělat plastovou inventuru své koupelny a vsadím se, že tam najdete alespoň tři plastové produkty.

Nejde o to mučit se za každý kus plastu, který v koupelně najdeme, ale o to vědět, že to jde i bez nich.

Já jsem začala třeba s tuhými šampony. Je pravda, že ze začátku to byl hrozný nezvyk používat něco bez chemikálií, (které se běžně v šamponech objevují), ale člověk si na to postupem času zvykne a nakonec se to stane přirozenou součástí života.

Hlavně se z toho všeho nezbláznit

Primitivní leč nejdůležitější bod. Ono někdy, když je člověk zapálený pro věc, to není vůbec špatné, ale když to všechno přeroste přes hlavu, může to udělat z člověka velkého maniaka.

Důležité je se z toho všeho dobra, které se rozhodneme konat pro planetu, nezbláznit a nebrat to tááák hrozně vážně. Někdy se prostě stane, že si potřebujeme koupit něco, co se bez plastu prostě neobejde. To je v pohodě. Nejdůležitější je si to uvědomit a příště sáhnout po bezplastové alternativě.

Jaké byly vaše bezplastové začátky? Podělte se s námi o ně.

Lucie

Moje bezplastové začátky aneb jak začít

11 komentářů / Napsat komentář

  1. S väčšinou mojich eko opatrení som začala ešte na internáte hlavne z dôvodu praktickosti a som za to nesmierne vďačná, pretože dnes môžem povedať, že som do veľkej mieri znížila tvorbu odpadov, aj keď samozrejme ešte to nie je 100%, ale takmer každý týždeň/mesiac objavím nejakú zelenšiu alternatívu ku konvenčnému životu, takže som z toho nesmierne happy.

    1. To je opravdu super! 🙂 Podle mého názoru, je tohle všechno – tenhle celý ekologický život – o malých krůčcích. Takže všechno se počítá. Díky za zastavení. Lucie

  2. Já bych řekla, že jsem na začátku :). Jak píšeš o tuhém šampónu, tak já to vyřešila, tak že jsem si koupila 1litrový šampón, který mi vydrží fakt xx měsíců. Ale začala jsem spíš asi plastovými pytlíky a tašky. Tašky jsem nahradila plátěnkou a nebo papírovou taškou a pytlíky mám ráda v lidlu, protože mají papírové :). Mám ráda značku nemléko, která prodává produkty ve sklěnených nádobech a také celkově obchod Sklizeno se na toto zaměřuje:). Snažím se to omezovat a doufám, že se to časem půjde ještě lépe :).

    1. Tak to zní fatk dobře. 🙂 Myslím si, že je to všechno to těch malých krůčcích. Nemléko znám, ale ještě jsem to snad nikdy neměla. Není to moc drahé na tak malou flašku? 😛 Ale možná je to jenom můj dojem. Díky za zastavení a přeji hodně štěstí na tvojí cestě! Lucie

    2. Pokud skleněné nádoby nejsou vratné, tak jsou výrazně větší ekologická zátěž, než plastové. A ani u těch vratných to není až tak jednoznačné.

      1. Koumala jsem tu rozložitelnost. Sklo se rozloží až za 4000 let a mozna nikdy. Plast sice za kratší dobu, ale plast za celý svuj proces vpouští do půdy neskutečné množství chemikálií nehledě na vzniklé mikroplasty.

  3. Tuhý šampon možná je sice možná ekologický, ale vůbec nemusí dělat dobře vlasům – to záleží na pH. Co jde na hlavu, mělo by mít pH mezi 4,5 a 5,5. Chce to tedy konkrétní tuhý šampon zkusit pH papírkem. Pokud nemá vhodné pH, tak je potřeba alespoň pak dát vlasům kyselý oplach (nálev s trochou jablečného octa nebo třeba ibiškový oplach apod.).
    Hodně zajímavou alternativou je mytí vlasů indickými prášky (Shikakai, Reetha, směs bylin). Mají dobré pH, případně se míchají s amlou pro lepší výsledné pH a vliv na vlasy.

    1. Jéé, děkuji za inspiraci. 😉 Já tuhy šampon začala používat právě v kombinaci s octovým oplachem místo kondicionéru (kdy jsem pomocí něj vymyla zbytky šampónu). Jinak ty prášky zní taky moc fajn. Mějte se, Lucie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *