Co je slow fashion a proč by nás měla zajímat

Co je slow fashion a proč by nás měla zajímat

Pamatuju si, že když jsme byly se sestrou malé, velké nákupy sezonního oblečení byly pro nás docela raritou, takže každý kousek oblečení, který jsme dostaly, jsme střežily jako oko v hlavě. To znamená, že jsme ho nosili tak dlouho, dokud bylo nenositelné (to znamená, že mělo v sobě díru jako do chléva nebo jsme z něho vyrostly). Takhle nějak by se dala definovat slow fashion mojeho dětství.

Dnešní móda se stala něčím, co bychom mohli nazvat rychlou módou, neboli fast fashion. Jde vlastně o aktuální trend, který se snaží v co nejkratší dobu za co nejnižší cenu vytvářet nové módní kousky. Ve většině případů se jedná o nekvalitní oblečení ušité člověkem, který za svou práci dostává velice bídně zaplaceno (nemluvě pak o podmínkách, ve kterých pracuje).

Možná si pamatujete, že módní přehlídky většinou přinášely inspiraci pouze pro čtyři roční období (sezóny) – jaro, léto, podzim, zima. S příchodem fast fashion se jedná až o několik desítek sezón ročně (ve filmu The True Cost jsem zaslechla až přes 50 sezón) – to znamená, že skoro každý týden se v obchodech objevují stále nové a nové kousky.

Co je slow fashion a proč bychom o ní měli vědět?
Fast fashion

S tím souvisí i naše neustálá potřeba kupovat si nové a nové oblečení. A pokud to není z důvodu kvality (protože tyhle kousky nemají dlouhou životnost), tak určitě proto, že už se nejedná o kousek, který je IN. A tak jdeme a koupíme si zase něco nového=nekvalitního. Svým způsobem se jedná o začarovaný kruh, nemyslíte?

Co je to Slow Fashion, neboli pomalá móda?

Poprvé se o pomalé módě, neboli slow fashion, začalo mluvit po události, která se stala v roce 2013 v bangladéšském městě Dhaka, kde se zřítila osmipatrová budova Rana Plaza. Při této události zemřelo okolo 500 lidí.

Jednalo se o textilní továrnu, kde pracovalo přes 1000 pracovníků, kteří vyráběli oblečení mj. i pro známou módní značku H&M. Tito lidé byli podle svědectví donuceni nastoupit ten den do práce i přesto, že vedení vědělo, že budova není v dobrém stavu.

Po této události se začalo volat po lepších pracovních podmínkách a taky se začala formovat slow fashion, která měla být reakcí na již zmiňovanou fast fashion.

Pomalou módu můžeme definovat jako etický, ekologický a pomalý způsob výběru oblečení. Jde o to, abychom při výběru každého kusu oblečení nekoukali pouze na to, jak vypadá, ale i na to, jak dlouho nám vydrží (tzn. kvalita).

Značky, jejichž mottem je slow fashion, jsou takové, kterým záleží na tom, aby jejich oblečení bylo:

  • etické – lidé, kteří jej vyrábějí dostanou řádně zaplaceno
  • šetrné k přírodě – látka je vyrobena z kvalitního materiálu (většinou bavlny nebo bambusu), neznečišťuje vodu chemikáliemi apod.
  • a jednoduché – protože v jednoduchosti je krása.

Proč fast fashion není (a nesmí být) naše budoucnost

Možná už jste si řekli, že fast fashion není určitě to, co byste rádi podporovali. Nevím, jak to máte vy. Ale začínám si uvědomovat, že kvalita by určitě měla stát nad kvantitou. Ročně si totiž koupíme 80 mld. oblečení, což je podle statistik až o 400 % více než před dvaceti lety. Nezní to děsivě?

Co je slow fashion a proč by nás měla zajímat?
Největší značky fast fashion, kterým se vyhnout

Jak už jste určitě pochopili, fast fashion není něco, co by se mělo dále podporovat. Móda se totiž považuje za 2. největšího znečišťovatele životního prostředí. V dlouhodobém měřítku není udržitelná jak pro nás, tak i pro naši planetu. A proč nemůže být rychlá móda naší budoucností?

1. Ekologicky neudržitelné

Jedním z hlavních důvodů (je jich samozřejmě více) je ekologický dopad fast fashion na naše životní prostředí. Spousta oblečení totiž končí na skládkách, kde se ale tyto kusy oblečení nerozloží, protože jsou vyráběny z materiálu jako je akryl, polyester nebo kombinací dalších syntetických vláken. Zároveň na těchto skládkách vytvářejí jedovaté plyny, které se dostávají do ovzduší. Dalším důvodem je znečišťování vody – při výrobě kožených výrobků se k jejich ošetření používají speciální chemikálie, které poté často unikají do vody (až 40 miliónů tun). Nehledě na to, že se ve většině případů jedná o vodu, kterou používají místní lidé pro své potřeby (pití, mytí apod.). Častokrát tak u nich dochází k vytváření různých druhů kožních problémů, ke vzniku rakoviny či mentálního postižení.

2. Nerespektování lidských práv

Žijeme ve 21. století, kde i přes všechen pokrok světa můžeme stále najít oblasti, ve kterých dochází k porušování lidských práv. 85 % pracovníků v těchto nehumánních textilních továrnách tvoří především ženy, které si za celý den tvrdé práce vydělají pouhé 3 dolary na den (asi 65 Kč) (a to je možná ta lepší varianta). Nemluvě o tom, jak se s těmito pracovníky zachází – jsou ponižováni, biti a mají minimální čas na odpočinek. V důsledku to vypadá tak, že i prostitutky si vydělají více peněz za méně náročnou práci, ať už to zní sebehůře (nevěříte? doporučuju shlédnout tento krátký dokument Vysoká cena levného oblečení).

3. Sweatshopy

Určitě už jste o tomto druhu “továrny” slyšeli. Jedná se o většinou menší továrny vyrábějící produkty od módy po elektroniku, ve kterých pracují lidé v podmínkách porušujících lidská práva. To znamená, že např. pracovní doba v těchto továrnách se pohybuje od 10–14 hodin (není výjimkou i více), bez nároku na přestávky, bez vhodných pracovních potřeb a ze velice nepříznivých pracovních podmínek (vysoká teplota, nebezpečné chemikálie, nedostatek vzduchu apod.). Tito lidé si vydělají v přepočtu necelý dolar na hodinu. Nejhorší však na tom celém je, že v takových továrnách pracují i děti.

Pusť si 5 dokumentů, které mi změnily život!

Co je slow fashion a proč by nás měla zajímat?
Buy less, choose well, make it last. – Vivienne Westwood

Principy etické módy

Možná si říkáte, jak teda poznám, co je slow fashion a co ne. Podle mě, by měla etická móda dodržovat pár principů, které ji zaručeně oddělí od té neetické.

1. Kvalita nad kvantitou – když si kupujeme spoustu nekvalitního oblečení, většinou vydrží jenom chvíli a potom nám leží někde ve skříní a zabírá spoustu místa, nebo co hůř – končí na skládce. Etická móda se nezaměřuje na množství, ale na to, jak dlouho tento kousek oblečení může sloužit a prospívat svému majiteli.

2. Etika především – etická móda dbá především na to, aby lidé, kteří toto oblečení vyrobí, dostali to, co si zaslouží za svou dobře odvedenou práci.

3. Udržitelnost – materiály, které se používají k výrobě etického oblečení, pocházejí z udržitelného a místního zdroje. Na výrobu látky se nepoužívají žádná nebezpečné chemikálie ani barviva, tudíž netrpí ani příroda ani člověk.

4. Hlavně pomalu – etická móda se nesnaží vytvářet módní kousky každý týden. Naopak dává prostor pomalému a osobnějšímu výběru jednotlivých kousků. Člověk nemá tak potřebu hromadit spoustu nepotřebného oblečení, ale v klidu se rozmyslet, zda si daný kousek pořídí.

5. Vzájemná propojenost – etická móda vytváří prostor pro vytvoření spojení mezi kupujícím a výrobcem. Kupující chápe, že na jeho kusu oblečení se podílel člověk, který dostal dobře zaplaceno a pracoval v dobrých pracovních podmínkách. Výrobce naopak může vyhovět potřebám svého zákazníka.

Přečti si, jak na minimalistické a etické finance!

Co dělat?

Může vás to překvapit, ale nejlepším řešením není zavření všech těchto fast fashion továren. I když se to může zdát jako ta nejlepší věc, kterou můžeme udělat v důsledku by to mělo ještě horší dopad – hlavně na pracovníky těchto továren. Přišli by totiž i o tu poslední možnost vydělat si peníze, což by pro ně mohlo znamenat ještě větší existenční krizi.

Některé továrny mají i přese všechno své odbory, a pokud k bojkotu nevyzývají právě ony, je nutné zvážit, zda je právě bojkot na místě.

Další možností je samozřejmě nakupovat oblečení pouze od etických a lokálních značek, což je však pro studenta nebo člověka s nižším příjmem trochu méně vhodná varianta. Ale možnost tu je, a to je super. V České republice najdete hned několik slow fashion značek (Meera Design, Reparada, Koshiless, Kuráž, SistersConspiracy atd.).

Udržitelná móda nemá smysl pouze z hlediska ekologického a etického, ale také stačí jediný kus, který vydrží.

Někde jsem našla i fajn nápad, jak si přidat do šatníku více etické módy: slečna zvolila způsob 60/40. Kdy 60 % tvoří etická a 40 % zbývající. Myslím si, že to zní docela fajn a hned se vám to neprodraží (samozřejmě si počet můžete upravovat podle sebe).

No a nakonec starý dobrý způsob: sama si ušít to, co se vám líbí.

Pokud jste dočetli až jsem, děkuji za přečtení! A u příštího článku na viděnou.

Kupujete pouze slow fashion? Nebo máte nějaký systém? Podělte se s námi o něj v komentářích.

Lucie


Zdroje:

Sweatshopy – základní otázky a odpovědi

V Bangladéši spadl osmipodlažní dům, v troskách zemřely desítky lidí

Seznam značek neetické módy 

Jak bojovat s fast fashion?

The True Cost – film