Pamatuju si, že když jsem poprvé slyšela slovní spojení palmový olej, neměla jsem ani tušení o co jde, natož jaký dopad to má na životní prostředí nebo zvířata.
Jenže ono se z toho postupně stávalo čím dál diskutovanější téma a já už jsem nemohla jenom tak poslouchat a nic nedělat. Věděla jsem, že musím začít konat.
V podstatě to bylo docela lehké – prostě jsem si ze dne na den přestala kupovat a jíst věci, ve kterých byl palmový olej. Víte, myslím si, že tohle je určitě jedna z těch jednodušších věcí, když chcete začít žít víc ekologicky. Není to jako když se rozhodnete přestat jíst maso – ne každý je schopný ho přestat jíst ze dne na den (chce to nějakou přípravu). Kdežto odpustit si třeba Kofilu nebo nějaký druh Milky není žádná těžká věda – prostě si koupíte něco jiného.
Nejdříve trochu teorie
O palmovém oleji slyšel snad už každý. Není totiž žádnou novinkou. V posledních třiceti letech se palmový olej stal nejpoužívanějším olejem vůbec. Je tomu především proto, že je o snad o třetinu levnější než řepkový olej a pěstování tohoto stromu není nijak náročné.
Paradoxně to však sebou přináší negativní dopad jak na naší přírodu tak i na její obyvatele.
Palmové plantáže můžeme najít především na asijském kontinentě, ale nacházejí se například i v Jižní Americe nebo Africe – jsou to oblasti s největší koncentrací deštných pralesů. Nejvíce zasaženou oblastí jsou však oblasti Malajsie a Indonésie, kde se nachází přibližně 130-140 tisíc km2 plantáží, což z těchto oblastí tvoří také největšího světového producenta palmového oleje vůbec (až 86 %).
Produkce palmového oleje
K tomu, aby se vůbec z palmy mohl stát palmový olej, je zapotřebí spousta “špinavé” práce. Není vůbec náhodou, že se palmové plantáže nacházejí právě na místech, kde původně stály deštné pralesy. Palma potřebuje ke svému růstu hlavně vlhké a teplé prostředí. V důsledku toho však dochází k masivnímu kácení původních pralesů ne zrovna šetrnými způsoby.
K tomu, aby bylo možné vytvořit palmovou plantáž, je nutné, aby byly vykáceny vysoké cenné dřeviny, které většinou končí jako stoly nebo desky na podlahu v našich domech. Častokrát dochází ale hlavně k velkému vypalování těchto stromů, které zároveň do ovzduší vypouští velké množství CO2.
Aby mohla palma růst na takto porušené půdě, je zapotřebí ji řádně hnojit, jenže (myslíte si správně) k tomuto se využívají různé tzv. herbicidy a také močovina, aby se zabránilo růstu trávy, která je pro palmy na škodu. Častokrát se tedy stává, že v případě velkých a dlouhých dešťů se tyto škodlivé látky dostávají tokem do řek, které místní obyvatelé využívají jako zdroj pitné vody nebo ke koupání (nemálo lidí poté např. končí se svědivou vyrážkou na těle nebo závažnými zdravotními potížemi).
Piky piky palmový olej
V roce 2000 bychom našli palmový olej především v potravinářství (82 %) a malém množství v průmyslu (včetně biopaliv) (10 %). V roce 2014 se ale karty dorovnávají a využití palmového oleje je stejné jako v průmyslu (48 %). V současnosti je také hodně diskutované téma palmový olej a biopaliva, zde mohu doporučit tento rozhovor s ekologem.
Většinu palmového oleje najdeme především v jídle jako jsou různé čokolády, tyčinky, zmrzlina apod. Ale část jej můžeme v dnešní době nalézt i v různé kosmetice. Doporučuju navštívit třeba stránku Koalice proti palmovému oleji, kde najdete jak výrobky s palmovým olejem, tak i jejich alternativy. Můžete tam najít i seznam kosmetických značek bez palmového oleje.
Proč nejím palmový olej
1. Nechci přispívat k odlesňování pralesů
Jak už jsme zmínila na začátku, palmové plantáže jsou vytvářeny tak, že dochází ke kácení tropických deštných pralesů, které jsou nejen domovem vzácných druhů zvířat (až 29 % veškeré světové populace), ale také zdrojem kyslíku, který jak už všichni asi víme, je důležitý pro nás lidi. Na obrázku níže můžete vidět postupné odlesňování pralesa na ostrově Borneo. Děsivé, nemyslíte?
2. Není mi lhostejný život orangutanů a další zvěře
Možná, že se v tuto chvíli z vás nestanou vegetariáni nebo vegani, ale dobrým způsobem, jak začít se zachraňováním zvířat je i přestat konzumovat výrobky s palmovým olejem.
Kácení pralesů ničí přirozené prostředí živočichům, které v nich žijí. V důsledku toho přišli orangutani během minulých dvaceti let až o 90 % svého přirozeného prostředí. A asi 50 tisíc jich bylo zabito kvůli odlesňováni. A další druhy jsou ve vážném ohrožení.
Zkuste mrknout na reklamu, která byla zakázána jenom proto, že byla “až moc politická”… a vytvořte si o tom svůj obrázek (dole si můžete zapnout přepis aj titulek).
3. Nechci podporovat porušování lidských práv
To je něco, co jsem tady ještě nezmínila, ale jedná se o velice zásadní problém. Firmy, které vytvářejí tyto palmové plantáže, ve většině případů zaberou půdu místním obyvatelům a bez nároku na odškodnění a jakéhokoliv vyjádření využívají tuto půdu pro své účely. Bohužel se kolikrát stává, že se tito obyvatelé pracují na těchto plantážích jako levná pracovní síla a někdy se to týká i samotných dětí.
V důsledku tak z tohoto profitují velké firmy než samotní obyvatelé, kterým byla násilně odebrána možnost živit se tím, co bylo pro ně přirozenou součástí po mnoha generacích – zemědělstvím.
4. Škodí to mému zdraví
Důvodem, proč je palmový olej škodlivý je ten, že se v něm vyskytuje velké množství nasycených mastných kyselin. Pro srovnání, např. ve 100 g řepkového oleje se nachází asi 7 g NMK, kdežto v palmáči jich je až 49 gramů.
I podle dalších studií (např. studie prof. Josefa Šímka z UK Hradec Králové) je jednoznačně jasné, že palmový olej nenabízí žádné “zdravé” nenasycené mastné kyseliny.
Co s tím?
V byznysu s palmovým olejem je nejlepší to, že hlavní slovo má především spotřebitel – každý z nás. Slovo jednotlivce má zde význam, protože tím, že přestane konzumovat výrobky s palmovým olejem, nebo bude používat šetrnější kosmetiku, dává jasně najevo nesouhlas s tím, co se děje.
Na pomoc vám může přispěchat třeba česká aplikace Palm Oil Scanner, která v sobě skrývá obrovskou databázi výrobků s palmovým olejem. Stačí pouze naskenovat čárový kód výrobku a aplikace vám vyhodnotí, zda se v ní palmáč objevuje nebo ne. Je to sranda a navíc vám to ušetří spoustu čtení etiket.
Je také možné např. podepsat petici již zmiňované organizace Koalice proti palmovému oleji a nebo sám šířit povědomí o důsledcích pěstování palem.
Na závěr bych vám chtěla doporučit dokument, který mi otevřel oči a pomohl mi blíže pochopit dopady palmových plantáží nejen na životní prostředí ale i nás lidí.
Doufám, že se vám článek líbil a budu moc ráda, když se se mnou podělíte o vaše názory a tipy.
Lucie
Zdroje:
https://emco.cz/zdravi-a-vyziva/palmovy-olej-ucinky-vase-zdravi/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/palmovy-olej-bambucke-maslo_1802011947_pj
http://www.saynotopalmoil.com/Whats_the_issue.php
1 komentář / Napsat komentář