6 věcí, co jsem přestala kupovat jako ekologický minimalista

Co jsem přestala kupovat jako ekologický minimalista

Na rozdíl od Matouše, ráda nakupuju. Užívám si, když si (pokud na to mám náladu) projíždím nabídku pěkného oblečení, voňavé kosmetiky nebo barevných přízí pro nedělní večerní háčkování.

Jenže všeho s mírou.

Při nakupování čehokoliv se řídím čeho je hodně, toho je příliš, a tak se vždy snažím si každý nákup rozmyslet. Vždy si při nákupu pokládám jednu až dvě otázky: “Opravdu tohle teď potřebuji? A pokud ano, najdu pro to využití i v budoucnu?” Pokud se k sobě snažíte být upřímní, dokážete si, stejně jako já, na tyto otázky i upřímně odpovědět a v budoucnu se tak vyhnete nepříjemnému syslení věcí.

Jenže než jsem přišla na minimalistickou stranu síly, ne vždy jsem k sobě dokázala být upřímná a ne vždy jsem nakupovala s rozvahou. Několikrát se mi stalo, že jsem si koupila věc, kterou jsem za týden zahrabala někam hluboko do skříně a v důsledku mi vlastně k ničemu nebyla (holky možná poznají éru nekonečného počtu papírových deníků, pro které jsme stejně nikdy nenašly využití a ještě teď nám pár z nich leží hluboko v šuplíku).

S přechodem na minimalismus jsem ale postupně začala zjišťovat, že mi tohle neuvědomělé nakupování a shromažďování věcí vůbec nepřináší žádné potěšení – možná tak akorát stres a pracné vymýšlení skrýší, kam všechny ty věci nacpat. Mimo to jsem si představila, kolik odpadu musím vytvářet svým zbrklým a častým nakupováním…protože přiznejme si to: kdo nemá rád slevy?

A tak jsem se rozhodla tomuhle neuvědomělému konzumu zatnout tipec a přestat si kupovat věci, které mě nečiní nijak zvlášť šťastnou.

A tady jsou některé z nich.

1. Tištěné knihy

Počkejte, počkejte! Než mě ukamenujete, nechte mě to vysvětlit.

Miluju čtení, miluju knihy a miluju vůni knih! Ale víc než to, miluju pocit čisté hlavy a pocit nezahlcenosti. A ačkoliv bylo vždy mým velkým snem mít ve svém domečku obrovskou knihovnu přes celou zeď, nelituji toho, že jsem se vzdala potřeby kupovat si nové knihy nebo je vlastnit.

Vyřešila jsem to dvěma způsoby: koupila si čtečku a překonala svůj odpor k veřejným knihovnám. Čtečkou si kompenzuju sen o obří knihovně a veřejná knihovna se pro mě stala druhým domovem a ve skutečnosti mě přiměla číst ještě o něco víc.

Jak jste si mohli přečíst na našem Instagramu, knihy jsem si přestala kupovat hlavně z důvodu nekonečného stresu, kam všechny ty knihy uložit. Důvod byl však i ekologický (a o něm si můžete přečíst tady).

2. Oblečení z konvenčních obchodů

Abych teda nebyla úplně za lháře a byla k vám upřímná, občas do nich vlezu. Jediné dvě věci, které nejsem ochotná nebo schopná kupovat v sekáčích jsou kalhoty/rifle a spodní prádlo.

U toho prvního se mi prostě ještě nikdy nepoštěstilo najít takové, které by mi padly (jsem moc náročná), a u toho druhého je to pro mě prostě nějak hygienicky nepřijatelné.

Každopádně v obchodech jako H&M, New Yorker, C&A apod. byste mě už nenašly. Ve většině případů se snažím (pokud je to finančně možné) nakupovat buď české poctivě ušité oblečení, anebo si prostě vyhradím spoustu času na moje oblíbené čmuchání v sekáčích.

3. Doplňky

Moc ráda si svůj pokoj i celkově náš dům, vybavuji dekoracemi a pěknými věcmi. Mé předminimalistické já by při první příležitosti běželo do obchodu a nakoupilo bezhlavě milión dekorací a bezvýznamných levných věcí, které by přežily jenom jednu sezónu nebo první (a poslední) útok našeho psa.

S nástupem minimalismu jsem si však začala uvědomovat, že všechna ta krása není o rychlém nákupu kýčovitých a levných cetek, které pořídíte v obchodě, ale hlavně tom, co prožíváte, když se rozhodnete si tyhle dekorace sami vyrobit.

V poslední době se ve mě probudila chuť pořád něco tvořit, a tak jsem se od háčkování dostala až k pletení košíku z papírových ruliček. A zrovna touhle technikou jsem se rozhodla vyrobit jednu z našich dekorací do kuchyně. Je to ekologické (upcyklujete staré noviny, které by jinak skončili v kotli), trénujete si přitom trpělivost (protože ty ruličky se vám stejně nepodaří namotat všechny) a máte dobrý pocit z toho, že jste ušetřili čas konzumem zbytečností.

4. Vložky

…ale teď nemám na mysli ty do bot.

Myslím si, že o menstruačním kalíšku slyšela už spousta z nás (a pokud ne, můžete si pro pobavení přečíst třeba mojí první zkušenost s kalíškem). Je pravda, že asi ještě před rokem, bych se ke koupi kalíšku snad nikdy neodvážila. Jenže když jsem se postupně začala dozvídat, co všechno se ve vložkách nachází (třeba kolik množství chlóru), zatočila se mi hlava a byla potřeba hledat alternativu.

Samozřejmě kalíšek je jedna z možností, kterou můžeme zvolit. Existuje však spousta dalších menstruačních potřeb (houba, kalhotky atd.), které mohou být pro ostatní více příjemné a dostupné než kalíšek.

5. Suvenýry

Pamatuju se, že snad z každého školního výletu jsem si pokaždé přivezla alespoň jeden suvenýr. Samozřejmě se ve většině případů jednalo o blbosti, které jsem koupila v zápalu nákupní horečky (protože to tak dělali ostatní, že jo), a tak většina ze “suvenýrů” končilo hluboko ve skříni.

Nemám ráda, když musím vytvářet bezcenné místo pro bezcenné věci. Takže teď už místo suvenýrů z výletů raději jezdím s plnou hlavou zážitků, které mi nahradí nespočet bezcenných suvenýrů, které by mi jinak leželi zaprášené na poličce.

6. Odličovací tampóny

Já nejsem moc makeupový nadšenec. Jediné, co jsem ochotná si na obličej napatlat, je řasenka a i tu mám občas problém udržet tam, kde patří, protože se mi vždycky nějakým způsobem povede ji mít hlavně pod očima.

Takže, když si jednou za čas potřebuju setřít makeup z obličeje, používám místo bavlněných tampónků ty vlastnoručně uháčkované.


“Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nemají, za věci, které nechtějí, aby ohromili lidi, které nemají rádi.” – Will Rogers


Pochlubte se nám v komentářích, jaké věci vnímáte jako zbytečnosti a už byste si je nikdy nekoupili?

Mezitím se mějte hezky a u dalšího článku na viděnou,

Lucie