STUDIE: Spasí svět vegani, zero waste nebo cyklisté?

STUDIE: Spasí svět vegani, zero waste nebo cyklisté?

Položili jste si někdy otázku: Co bude mít pozitivnější dopad na planetu? Když se z průměrného Čecha stane vegan, cyklista nebo začne žít v souladu se zero waste? Pokud vás zajímá, jak tento souboj dopadne a nechcete jen blábolení okolo, ale pořádná data = jste na správném místě!

Disclaimer: Nejprve bych rád zdůraznil, že sympatizuji se všemi zmíněnými “hnutími”. Žádnému nenadržuji a cílem tohoto článku není dehonestace jednoho před druhým. Pouze mě zajímalo, co je z evidence-based pohledu (z pohledu dat) pro planetu nejlepší. Resp. co má největší pozitivní dopad na planetu.

Celý tento můj “výzkum” je postaven na datech ČSÚ, Eurostatu, českých i zahraničních institucí a výzkumů. Na druhou stranu už samotný způsob počítání uhlíkové stopy je poměrně nepřesný. To samé platí o průměrných hodnotách. Prosím, berte tak i výsledky, ke kterým dospěji s rezervou.

Všechny použité zdroje jsem uvedl a můžete v nich sami listovat a objevovat.

Hlavní teze – výzkumná otázka

Na počátku stála jednoduchá otázka, kterou mi položil můj kamarád: Čím pomohu planetě nejvíce?

a) Tím, že se ze dne na den začnu stravovat vegansky?

b) Tím, že ze dne na den přestanu jezdit autem?

c) Tím, že ze dne na den přestanu produkovat veškerý odpad?

V daný moment jsem mu nebyl schopný na jeho otázku odpovědět. Uvědomil jsem si ale, že existuje jeden společný faktor, který všechny tyto věci spojuje, a to produkce (v tomto případě spíše redukce) vlastní uhlíkové stopy.

Psst! Pokud ještě nevíte, co je to uhlíková stopa – přečtěte si nejdříve můj předchozí článek.

Určit pomyslného vítěze tohoto klání bude poměrně jednoduché. Stačí spočítat, o kolik se sníží jeho roční uhlíková stopa. Pojďme to tedy zjistit!

Jak vypadá průměrný Čech z pohledu dat?

Nejdříve je třeba namodelovat průměrného Čecha. Chci zdůraznit slovo průměrného, a to hlavně z toho důvodu, abychom si uvědomili, že každý z nás jsme odlišní a určitě by šlo si to vypočítat pro sebe samotného, ale museli byste si vše měřit alespoň rok (taková data používám). Proto pro naše potřeby bude stačit průměrný Čech.

a) Jaké a kolik živočišných produktů sní průměrný Čech za rok?

Jaké a kolik živočišných produktů sní průměrný Čech za rok?

To vše jsou potraviny a množství, které by si musel průměrný Čech odpustit, kdyby se chtěl začít stravovat vegansky.

Poznámka: Data (z ČSÚ) jsem drobně upravil tak, aby se s nimi dalo dále lépe pracovat. Pro férovost: k vepřovému masu jsem přičetl sádlo, skopové jsem sloučil se zvěřinou, hovězí a telecí také sloučil do jednoho, do ostatních mléčných výrobků jsem zařadil i máslo.

b) Kolik kilometrů ujede autem průměrný Čech za rok?

Podle statistiky STEM/MARKu průměrný Čech ujede ročně něco mezi 5-15 tisíci kilometry. Vycházíme i z toho, že auto vlastní 82 % domácností. Snažil jsem se najít jediné číslo, abychom nemuseli používat rozmezí. Povedlo se mi získat průměrná data v EU, kdy je to přibližně 12.000 km za rok.

Pro zajímavost se pokusím spočíst uhlíkovou stopu u všech zmíněných čísel.

Ujetých km za rok.

c) Jaký typ odpadu a jaké množství vyprodukuje průměrný Čech za rok?

Tady byla situace s daty nejobtížnější. Existují poměrně přesná data o tom, kolik celkově odpadu vyprodukuje průměrný Čech, a taky o tom, kolik z toho a jaký odpad vytřídil. Jenže vytříděný odpad tvoří pouze 14 % celkového množství odpadu, a ten zbytek je směs všeho možného, která jde na skládku/do spalovny.

Naštěstí se mi povedlo narazit na studii Karlovy univerzity, kde se složením odpadu zabývali. Jednotlivé složky jsem se pokusil dopočítat a dospěl jsem k následujícímu:

Složení odpadu.

Poznámka: Pokud jde o data ze studie, použil jsem ta pro smíšenou zástavbu, zjednodušil (myšleno zaokrouhlil) je a očistil o zbytkové položky (minerální a nebezpečný odpad, elektrozařízení, zbytky velmi malých rozměrů).

Vegani bez uhlíku

Už jsme se dověděli, co všechno by si průměrný Čech musel odpustit, aby se začal stravovat vegansky. Pojďme tyto údaje obohatit o uhlíkovou stopu a spočíst, kolik CO2 by se díky přechodu na čistě rostlinnou stravu ušetřilo.

Vegani v číslech co2

Celkem neuvěřitelné číslo, co? 2060,9 kg CO2 padne jen na spotřebu živočišných produktů jednoho průměrného Čecha. O tolik by se snížila jeho uhlíková stopa, kdyby přešel na veganskou stravu. Ne tak docela!

Uvědomil jsem si, že bude třeba těch 225,6 kg potravin něčím nahradit. Bez toho by náš průměrný Čech pravděpodobně strádal hlady. Pojďme tedy uvedené číslo lehce očistit.

Pro tuto kompenzaci jsem použil jednoduchý výpočet, který se zase opírá o průměr. Vezmu nejvyšší a nejnižší číslo ekvivalentu CO2 na kg rostlinných potravin a zprůměruji ho. Tím pak vynásobím množství, o které byl náš průměrný Čech ochuzen.

Tedy: Průměr CO2 2,9 (brambory) a 0,9 (luštěniny) je 1,9 * 225,6 = 428,6.

Skutečné snížení uhlíkové stopy by tedy bylo 2060,9 – 428,6 = 1632,3 CO2 na obyvatele za rok.

Poznámka: Vím, že tato metoda kompenzace není úplně dokonalá. Je možné, že při stravování vegansky musíme sníst větší množství (váhu) potravin, pro dosažení stejného množství nutriční hodnoty, což by mohlo konečné číslo kompenzace zvýšit. Na druhou stranu domnívám se, že se bude kompenzovat více luštěninami než brambory či rýží. Z pohledu bílkovin to dává smysl, což by naopak kompenzované číslo snižovalo.

Data jsem převzal z předchozího článku (jejich původ), zdroje pro stopu králičího masa a včelího medu. Použil jsem stejná čísla, pro sýry i ostatní mléčné výrobky (kromě mléka). Ryby jsem vzal průměrná data pro tuňáka. Vím, že už jsem to psal, ale prosím, berte všechna ta data s rezervou.

Cyklisté bez uhlíku

Pojďme původní data doplnit o uhlíkovou stopu. Bohužel se mi nepovedlo najít konkrétní číslo pro průměr v ČR, ale myslím si, že zahraniční data podle velikosti aut nám budou bohatě stačit. Navíc uhlíková stopa aut v EU stále klesá, pokud jde o nové automobily, a to díky evropským regulacím.

Uhlíková stopa za rok jízdy autem.

Překvapuje mě, že výsledek 1.330 a 1.596 kg CO2 na obyvatele za rok je poměrně blízko výsledku u veganské stravy.

Poznámka: Určitě by se dala vypočítat uhlíková stopa každého jednotlivého auta. Věřím, že data, která uvádím mohou být odrazovým můstkem.

Mimochodem, pro toto srovnání beru v potaz pouze přímou uhlíkovou stopu aut. Tedy uhlík vzniklý jejím provozem. Kdybyste se ze dne na den rozhodli, že úplně přestanete používat automobil, zůstal by stát a jeho výrobu byste už nezvrátili.

Jen pro zajímavost, uhlíková stopa výroby automobilu se pohybuje v ekvivalentu od 6 do 17 tun CO2.

Zero waste lidé bez uhlíku

Pojďme tedy zjistit, jak si odpad stojí v doplnění uhlíkové stopy.

Uhlíková stopa odpadu.

Fascinující! 1.374,7 kg CO2 na obyvatele za rok! Vždyť je to téměř úplně stejně jako u těch aut.

Poznámka: Bioodpadu neodpovídá žádná uhlíková stopa. Vycházím z toho, že šlupky od brambor vzniknou vždy a nikdy to nesrazíme na minimum. Podobný případ je i u spalitelného odpadu, který představuje především velkoobjemový odpad v podobě větví, dřeva apod. Opět si myslím, že prořezávku na zahradě počítat jako vzniklý odpad je bezvýznamné.

Data použitá pro výpočet uhlíkové stopy jsou vybrány jako prvovýroba, tj. nejedná se o uhlíkovou stopu recyklovaného materiálu. Navíc jsou průměrována (například mikrotenový sáček i pet lahve = plast apod.). Pokud vás to zajímá podrobně, můžete ji také dohledat ve zdrojích.

Závěr: Kdo tedy spasí svět?

Výsledek říká následující:

Srovnání uhlíkové stopy bez živočišné stravy, bez auta a bez odpadu.

Já už se chystal vyhlašovat vítěze, a i když o chlup vyhrálo veganství, jsem nesmírně překvapen. Překvapen tím, jak blízká jsou si tato čísla. Čekal jsem diametrální rozdíl třeba v řádech, ale to se nepotvrdilo.

A ano vím, že i přesto všechno je velmi obtížné, všechna tato data srovnávat, ale už se stalo 🙂

Kdybych měl dnes odpovědět na kamarádovu otázku, asi bych mu řekl, že jsou tři oblasti, kde se může snažit a záleží čistě na něm, zda se pustí do jedné, dvou či všech tří. Zda naplno nebo polovičatě. Ale že budu rád, když se do toho pustí on i každý, kdo má chuť něco změnit.

Zajímalo by mě, jestli jste překvapení výsledkem stejně jako já? Příp. co vás nejvíce zaujalo?

Matouš

P.S. Dát dohromady veškerá data a sestavit článek mi dalo poměrně hodně práce. Proto budu moc rád za každé vaše sdílení, lajk i komentář. Nebo se staňte naším patronem!