STUDIE: Spasí svět vegani, zero waste nebo cyklisté?

STUDIE: Spasí svět vegani, zero waste nebo cyklisté?

Položili jste si někdy otázku: Co bude mít pozitivnější dopad na planetu? Když se z průměrného Čecha stane vegan, cyklista nebo začne žít v souladu se zero waste? Pokud vás zajímá, jak tento souboj dopadne a nechcete jen blábolení okolo, ale pořádná data = jste na správném místě!

Disclaimer: Nejprve bych rád zdůraznil, že sympatizuji se všemi zmíněnými “hnutími”. Žádnému nenadržuji a cílem tohoto článku není dehonestace jednoho před druhým. Pouze mě zajímalo, co je z evidence-based pohledu (z pohledu dat) pro planetu nejlepší. Resp. co má největší pozitivní dopad na planetu.

Celý tento můj “výzkum” je postaven na datech ČSÚ, Eurostatu, českých i zahraničních institucí a výzkumů. Na druhou stranu už samotný způsob počítání uhlíkové stopy je poměrně nepřesný. To samé platí o průměrných hodnotách. Prosím, berte tak i výsledky, ke kterým dospěji s rezervou.

Všechny použité zdroje jsem uvedl a můžete v nich sami listovat a objevovat.

Hlavní teze – výzkumná otázka

Na počátku stála jednoduchá otázka, kterou mi položil můj kamarád: Čím pomohu planetě nejvíce?

a) Tím, že se ze dne na den začnu stravovat vegansky?

b) Tím, že ze dne na den přestanu jezdit autem?

c) Tím, že ze dne na den přestanu produkovat veškerý odpad?

V daný moment jsem mu nebyl schopný na jeho otázku odpovědět. Uvědomil jsem si ale, že existuje jeden společný faktor, který všechny tyto věci spojuje, a to produkce (v tomto případě spíše redukce) vlastní uhlíkové stopy.

Psst! Pokud ještě nevíte, co je to uhlíková stopa – přečtěte si nejdříve můj předchozí článek.

Určit pomyslného vítěze tohoto klání bude poměrně jednoduché. Stačí spočítat, o kolik se sníží jeho roční uhlíková stopa. Pojďme to tedy zjistit!

Jak vypadá průměrný Čech z pohledu dat?

Nejdříve je třeba namodelovat průměrného Čecha. Chci zdůraznit slovo průměrného, a to hlavně z toho důvodu, abychom si uvědomili, že každý z nás jsme odlišní a určitě by šlo si to vypočítat pro sebe samotného, ale museli byste si vše měřit alespoň rok (taková data používám). Proto pro naše potřeby bude stačit průměrný Čech.

a) Jaké a kolik živočišných produktů sní průměrný Čech za rok?

Jaké a kolik živočišných produktů sní průměrný Čech za rok?

To vše jsou potraviny a množství, které by si musel průměrný Čech odpustit, kdyby se chtěl začít stravovat vegansky.

Poznámka: Data (z ČSÚ) jsem drobně upravil tak, aby se s nimi dalo dále lépe pracovat. Pro férovost: k vepřovému masu jsem přičetl sádlo, skopové jsem sloučil se zvěřinou, hovězí a telecí také sloučil do jednoho, do ostatních mléčných výrobků jsem zařadil i máslo.

b) Kolik kilometrů ujede autem průměrný Čech za rok?

Podle statistiky STEM/MARKu průměrný Čech ujede ročně něco mezi 5-15 tisíci kilometry. Vycházíme i z toho, že auto vlastní 82 % domácností. Snažil jsem se najít jediné číslo, abychom nemuseli používat rozmezí. Povedlo se mi získat průměrná data v EU, kdy je to přibližně 12.000 km za rok.

Pro zajímavost se pokusím spočíst uhlíkovou stopu u všech zmíněných čísel.

Ujetých km za rok.

c) Jaký typ odpadu a jaké množství vyprodukuje průměrný Čech za rok?

Tady byla situace s daty nejobtížnější. Existují poměrně přesná data o tom, kolik celkově odpadu vyprodukuje průměrný Čech, a taky o tom, kolik z toho a jaký odpad vytřídil. Jenže vytříděný odpad tvoří pouze 14 % celkového množství odpadu, a ten zbytek je směs všeho možného, která jde na skládku/do spalovny.

Naštěstí se mi povedlo narazit na studii Karlovy univerzity, kde se složením odpadu zabývali. Jednotlivé složky jsem se pokusil dopočítat a dospěl jsem k následujícímu:

Složení odpadu.

Poznámka: Pokud jde o data ze studie, použil jsem ta pro smíšenou zástavbu, zjednodušil (myšleno zaokrouhlil) je a očistil o zbytkové položky (minerální a nebezpečný odpad, elektrozařízení, zbytky velmi malých rozměrů).

Vegani bez uhlíku

Už jsme se dověděli, co všechno by si průměrný Čech musel odpustit, aby se začal stravovat vegansky. Pojďme tyto údaje obohatit o uhlíkovou stopu a spočíst, kolik CO2 by se díky přechodu na čistě rostlinnou stravu ušetřilo.

Vegani v číslech co2

Celkem neuvěřitelné číslo, co? 2060,9 kg CO2 padne jen na spotřebu živočišných produktů jednoho průměrného Čecha. O tolik by se snížila jeho uhlíková stopa, kdyby přešel na veganskou stravu. Ne tak docela!

Uvědomil jsem si, že bude třeba těch 225,6 kg potravin něčím nahradit. Bez toho by náš průměrný Čech pravděpodobně strádal hlady. Pojďme tedy uvedené číslo lehce očistit.

Pro tuto kompenzaci jsem použil jednoduchý výpočet, který se zase opírá o průměr. Vezmu nejvyšší a nejnižší číslo ekvivalentu CO2 na kg rostlinných potravin a zprůměruji ho. Tím pak vynásobím množství, o které byl náš průměrný Čech ochuzen.

Tedy: Průměr CO2 2,9 (brambory) a 0,9 (luštěniny) je 1,9 * 225,6 = 428,6.

Skutečné snížení uhlíkové stopy by tedy bylo 2060,9 – 428,6 = 1632,3 CO2 na obyvatele za rok.

Poznámka: Vím, že tato metoda kompenzace není úplně dokonalá. Je možné, že při stravování vegansky musíme sníst větší množství (váhu) potravin, pro dosažení stejného množství nutriční hodnoty, což by mohlo konečné číslo kompenzace zvýšit. Na druhou stranu domnívám se, že se bude kompenzovat více luštěninami než brambory či rýží. Z pohledu bílkovin to dává smysl, což by naopak kompenzované číslo snižovalo.

Data jsem převzal z předchozího článku (jejich původ), zdroje pro stopu králičího masa a včelího medu. Použil jsem stejná čísla, pro sýry i ostatní mléčné výrobky (kromě mléka). Ryby jsem vzal průměrná data pro tuňáka. Vím, že už jsem to psal, ale prosím, berte všechna ta data s rezervou.

Cyklisté bez uhlíku

Pojďme původní data doplnit o uhlíkovou stopu. Bohužel se mi nepovedlo najít konkrétní číslo pro průměr v ČR, ale myslím si, že zahraniční data podle velikosti aut nám budou bohatě stačit. Navíc uhlíková stopa aut v EU stále klesá, pokud jde o nové automobily, a to díky evropským regulacím.

Uhlíková stopa za rok jízdy autem.

Překvapuje mě, že výsledek 1.330 a 1.596 kg CO2 na obyvatele za rok je poměrně blízko výsledku u veganské stravy.

Poznámka: Určitě by se dala vypočítat uhlíková stopa každého jednotlivého auta. Věřím, že data, která uvádím mohou být odrazovým můstkem.

Mimochodem, pro toto srovnání beru v potaz pouze přímou uhlíkovou stopu aut. Tedy uhlík vzniklý jejím provozem. Kdybyste se ze dne na den rozhodli, že úplně přestanete používat automobil, zůstal by stát a jeho výrobu byste už nezvrátili.

Jen pro zajímavost, uhlíková stopa výroby automobilu se pohybuje v ekvivalentu od 6 do 17 tun CO2.

Zero waste lidé bez uhlíku

Pojďme tedy zjistit, jak si odpad stojí v doplnění uhlíkové stopy.

Uhlíková stopa odpadu.

Fascinující! 1.374,7 kg CO2 na obyvatele za rok! Vždyť je to téměř úplně stejně jako u těch aut.

Poznámka: Bioodpadu neodpovídá žádná uhlíková stopa. Vycházím z toho, že šlupky od brambor vzniknou vždy a nikdy to nesrazíme na minimum. Podobný případ je i u spalitelného odpadu, který představuje především velkoobjemový odpad v podobě větví, dřeva apod. Opět si myslím, že prořezávku na zahradě počítat jako vzniklý odpad je bezvýznamné.

Data použitá pro výpočet uhlíkové stopy jsou vybrány jako prvovýroba, tj. nejedná se o uhlíkovou stopu recyklovaného materiálu. Navíc jsou průměrována (například mikrotenový sáček i pet lahve = plast apod.). Pokud vás to zajímá podrobně, můžete ji také dohledat ve zdrojích.

Závěr: Kdo tedy spasí svět?

Výsledek říká následující:

Srovnání uhlíkové stopy bez živočišné stravy, bez auta a bez odpadu.

Já už se chystal vyhlašovat vítěze, a i když o chlup vyhrálo veganství, jsem nesmírně překvapen. Překvapen tím, jak blízká jsou si tato čísla. Čekal jsem diametrální rozdíl třeba v řádech, ale to se nepotvrdilo.

A ano vím, že i přesto všechno je velmi obtížné, všechna tato data srovnávat, ale už se stalo 🙂

Kdybych měl dnes odpovědět na kamarádovu otázku, asi bych mu řekl, že jsou tři oblasti, kde se může snažit a záleží čistě na něm, zda se pustí do jedné, dvou či všech tří. Zda naplno nebo polovičatě. Ale že budu rád, když se do toho pustí on i každý, kdo má chuť něco změnit.

Zajímalo by mě, jestli jste překvapení výsledkem stejně jako já? Příp. co vás nejvíce zaujalo?

Matouš

P.S. Dát dohromady veškerá data a sestavit článek mi dalo poměrně hodně práce. Proto budu moc rád za každé vaše sdílení, lajk i komentář. Nebo se staňte naším patronem!

68 komentářů / Napsat komentář

  1. Osobně si myslím, že nejvíce ušetří zero waste. Protože většina lidí na zero waste přirozeně jezdí na kole a auto používají minimálně. Každopádně zajímavý průzkum!

    1. Moc vám děkuji za zastavení. Ono je to opravdu těžké odhadnout. Kdyby lidi byli jen vegani, zero waste nebo nepoužívali vůbec auta, nebylo třeba několik odvětví ekonomiky a ten dopad by byl neskutečný. Ale to je kdyby kdyby 🙂 Uvidíme! 🙂

  2. Zajímavý článek! Děkuji za nedělní počtení. My jsme někde na cestě, preferujeme vegetariánská jídla, snažíme se o zero waste, ale určitě je ještě velký prostor k zlepšení. Jen mě v souvislosti s veganskou stravou napadlo, jak je to s uhlikovou stopu potravin z dovozu? Prece jen dost často ve veganskych receptech se používají různé exotické suroviny (avokado, kokosový olej…). Nebo uhlikova stopa pěstování a dovoz např. avokada je pořád menší než výroba sýrů zde na místě? (Nekritizuji, jen mě to fakt zajímá.)

    1. Moc vám děkuji za komentář a zvídavost. Ta dala vzniknout i tomuto článku. Upřímně si nejsem jistý. Taky jsem nad tím uvažoval, ale nejsem si jistý, jak tu uhlíkovku vypočítat, když vezmu, že při té přepravují třeba tuny avokád. Ideální je samozřejmě zaměřit se na lokální potraviny. Zatím jsem nezjistil, ale až zjistím dám vědět. Osobně si myslím, že ta doprava potravin nebude k množství zase tak přepálená, ale nevím. Navíc ta námořní přeprava (viz. předchozí článek) paradoxně nevychází úplně nejhůř. Tedy myslím si, že avokádo byl i z dovozu “lepší” než sýr.

      1. Ve veganství se sice používá hodně exotických potravin, ale jak už zde bylo řečeno, jde to i lokálně. Taky musíme přihlížet na to, že třeba za naším českým mlékem stojí nějaké krmivo..např. v podobě sóji dovezené buhví odkud, takze opet zbytecna doprava a obaly. Jen uz jsou min viditelne. U veganstvi se jidlo nezene pres zvire, tudiz je ho potreba vypestovat a prepravit mene.

        1. Přesně, jak píšete. Ono i to mléko se dá sehnat od lokálního zemědělce. Jen je třeba hledat a zkoušet. Díky za zastavení 🙂

    2. Když by se bral v úvahu dovoz, tak i tak by veg strava vychazela ještě mnohem lépe, protože krmivo pro zvířata ve velkochovech se často dováží ze zahraničí. V Evropě a zejména v ČR nemáme dost půdy abychom dokázali nakrmit všechna zvířata. V ČR chováme přes 26 milionů hospodářských zvířat. Často je to modifikovaná soja z jižní Ameriky. Ta zvířata těch dovážených potravin snědí mnohem více než lidé. Když si koupíte České maso, tak na obalu se nedozvíte z jaké země dovazeli krmivo a možná je to i záměrně. Pro představu na 1 kg hovězího masa je potřeba 42,5 kg krmiva a 15 500 l vody.

      1. Ano, je to tak, těch faktorů, co jsem nezahrnul je obrovské množství. Budu upřímný, není to záměr. Jen to není v mé kapacitě, jak časové, tak zřejmě i mentální = nejsem vědec. Ale cílem mé mikro “studie” ani nebylo ukázat konkrétní čísla, spíše poukázat na to, že “vše má dopad” a nemá smysl se hádat, co větší, ale dělat prostě “co je v našich silách” = ne každý bude 100% vegan, ZW nebo jeskynní člověk 🙂 Děkuji za zastavení.

  3. Zajímavý článek, obdivuji, že jste se pustil do takových dat a čísel… 🙂 Já dělám od každého něco~ třídím odpad (sklo,plast, kov, tetrapaky, papír, směsný ~ už od dětství ) , na bioodpad tady nemáme popelnici, takže jsem nucena házet do směsného odpadu (na vermikompostier si zatim netroufam )…. Autem jezdím jen s mamkou po doktorech, občas velký nákup nebo výlet, což je minimálně…. Ubrala jsem si v jídelníčku maso (místo denně, jím obden ~ vařím menší porce,když vím, že to nesmíme a byla bych nucena to vyhodit , protože jíst 3 dny za sebou stejné jídlo není nicmoc, navíc,když i pak ještě něco zbyde,tak uz se do toho nikdo nemá) ….
    Mléka, vajec a mléčných výrobků si ubrat nedokážu~ na to je mám až moc ráda a věřím,že když to jedli lidé tolik let , tak to nemůže být nic nezdraveho, navíc o mléku nám v dětství vždy říkali,jak je důležité pro zuby 😉 Venku sbírám odpadky ~ a že jich je až až~stačí projít 2 dětské hřiště a sbírat cestou a člověk má hned plnou igelitku, né- li více….Co se týče bramborovych slupek , tak se dají využít~ našla jsem před lety recept v časopisu na bramborové lupínky ~ umyjete brambory, oloupete, slupky usušíte mezi dvěma papírovými ubrousky (ano,tady jsem zatím náhradu zero waste nenašla, možná by šlo v suché čisté uterce bavlněné) – tady se mi osvědčilo použít váleček – pak dáte do hrnce s olejem a z obou stran fritovat do zlatavé barvy, vyndat a nechat okapat na papírovem ubrousku, přendat do misky a osolit 🙂
    Ono úplně stačí dělat od každého kousek, a i to pomůže ~člověku to stejnak nedá a časem se začne zlepšovat a bude těch věcí dělat víc a víc.. 🙂

    1. Mám ohromnou radost, že se tak pilně snažíte a vlastně máte úplnou pravdu. Ono nemusí tady na světě být pár “dokonalých ekolidí”, ale miliony těch, ketří dělají malé krůčky k lepšímu světu. Děkuji za návštěvu a budu rád, když se opět zastavíte 🙂

  4. Wau, to je tedy pořádný kus práce! Pár dílčích poznámek:
    Když člověk přestane používat auto, tak sice už vyrobené je, ale 1) už si nepořídí další a 2) “zůstal by stát” je velmi pravděpodobné, spíš ho prodá a někdo ho bude používat dál. Proto navrhuji jeho výrobu rozpočítat podle průměrné životnosti auta na roky (a klidně ještě podělit nějakým koeficientem – podle předpokladu, kolik % aut půjde na vrakoviště předčasně, když se je jejich majitelé rozhodnou přestat používat. + jestli jsem to dobře pochopila z odkazu, jde u aut pouze o přímé emise ze spotřeby phm, chybí výměny oleje, pneu atd., ale to už se proti výrobě dá pominout.
    Číslo pro odpad by v realitě na jednu stranu snížilo, že je počítána prvovýroba, ale u skla, méně u papíru a plastu, se přeci jen dost zrecykluje. Naopak si říkám, kolik by udělala navíc třeba ta elektronika, které může být sice málo, ale asi s vyšší stopou.
    Vím, že to nebylo v původní otázce, ale ještě by mi v podobném srovnání přišlo super létání.
    “Veganské” číslo myslím hodně ukazuje, že než tlačit lidi vyloženě k veganství by bylo mnohem efektivnější je vést k rozumné spotřebě. Protože ta spotřeba je fakt vysoká a myslím, že její snížení třeba na polovinu by zvládlo docela dost lidí. A to udělá mnohem větší efekt než těch 50x méně veganů.

    1. Velký dík za pěkná slova.
      Auta – už mi to navrhoval kamarád, kterému jsem to před publikováním posílal. Ono je to obtížné. Kdyby nikdo neprodukoval odpad, nikdo nejezdil auty a nikdo neprodukoval odpad, zaniklo by několik odvětví ekonomiky a ten dopad by byl nedozírný. Ale rozumím vám 🙂 Třeba v budoucím článku!
      Odpad – jdete na to správně. Pokud jde o poměr prvovýroba x recy, tak je to ve prospěch recy, ale ta uhlíková stopa je tam taky a různá, uvažuju, že napíšu jeden z dalších článků právě o materiálech a recyklaci z pohledu dat. S tou elektronikou je to obtížné. Nevím, jestli by se dala sehnat data na nějaký průměr složení té elektroniky no.
      Létání – taky jsem nad tím uvažoval, že bych to tam dodělal, ale nevím, jak moc Čechů létá a ten automobilismus je prostě profláklejší. Ale lehce jsem to naťukl v předchozím článku o uhlíkové stopě.
      Veganství – přesně, tak ono by se to tak dalo udělat, prostě vyhýbat se těm extrémním hodnotám ve všem.

      Děkuji za podrobný komentář!
      Matouš

  5. Ahoj Matouši, moc zajímavé srovnání, ještě jsem to nikde neviděl takhle hezky spočítané, díky 🙂 Přechod na veganskou stravu znamená snížení emisí CO2 o 80% a třeba úspora vody a zemědělské plochy by byla ještě větší! Já už jsem 2 roky vegetarián a letos plánuju na měsíc vyzkoušet plně rostlinnou stravu 🙂 Ale co se týká cyklistiky, tak si nedokážu představit vzdát se auta (s rodinou je to v dnešní společnosti téměř nutnost), ale věřím v přechod na udržitelnou dopravu formou elektromobility. Dnešní elektromobily mají vč. výroby el. energie zhruba o 70% nižší emise CO2 než klasická auta se spalovacími motory a do budoucna tento rozdíl ještě poroste jak se budou nahrazovat uhelné elektrárny větrnými a solárními. Myslím, že tak za 30 let nebudou emise z provozu elektrických aut téměř žádné 🙂 A zero-waste je pro mě zatím asi největší oříšek 😉

    1. Ahoj Honzo, díky za pěkný komentář! Určitě má smysl každé tvé snažení, já jím maso už jen v neděli a ve velmi malém množství, ale chci zapracovat na těch sýrech 😀 Co se týká té elektromobility, tak to má jistě smysl, na přímé uhlíkové stopě to má podstatně lepší čísla, ale nevím, jak je to s tou nepřímou (výrobou takových aut, když si vezmu, že tam je chemie v baterkách). Ale jde to správným směrem 🙂

      1. Veď to. Naozaj by ma zaujímalo porovnanie benzínové auto/elektromobil z hľadiskavýroby, prevádzky a následného “zneškodňovania”. Som zvedavá aké čísla by tam vyšli. Lebo batéria je predsa len batéria a aj keď je nabíjateľná tak má určitú životnosť a myslím si, že nižšiu ako celé auto. Keby sa niekto do toho pustil tak by to bolo super. 🙂Mimochodom super článok 👌🏼 Ja sa snažím už asi rok preorientovať rodinu na zero waste a v malých krôčikoch sa mi to aj darí. Toto leto si chcem vyskúšať aj vegánsku stravu tak uvidíme 😁

        1. V jedno ze zdrojů je přímá uhlíková stopa (co2/km), jak klasických aut, tak elektromobilů. Bohužel jsem zatím nezjišťoval, jak je to výrobou (nepřímou uhl. stopou) elektromobilů. Třeba časem! Hodně štěstí s přeorientováváním rodiny i zkoušením veganské stravy 🙂 Matouš

          1. Elektroauta nejsou spásné – sice neprodukují tolik CO2, ale auto se bude muset nějakým způsobem nabíjet a pochybuji, že obnovitelné zdroje utáhnou všechna elektroauta. O tom se již nemluví. Elektrickou energii budeme potřebovat a obnovitelné zdroje nedokážou uspokojit všechnu poptávku, takže se bude spalovat biomasa, budou elektrárny kalasická fosilní paliva a také jádro, aby byla poptávka uspokojena.
            L.

          2. Děkuji za rozšířující pohled na věc! To jsou fakta, které si mnoho lidí neuvědomuje 🙂
            M.

          3. A mnoho lidí si zase neuvědomuje, že vyspělý svět (s výjimkou Česka) masivně přechází na obnovitelné zdroje energie. Např. v Německu vzrostl podíl zelených zdrojů energie mezi lety 2008-2018 z 14,7% na 35,%. A to je velká průmyslová ekonomika s obrovskou spotřebou energie. Do roku 2050 bude Německo tímhle tempem plně pokrývat svoji spotřebu z obnovitelných zdrojů. Jen pro představu, jak obrovský potenciál obnovitelné zdroje mají: za jednu hodinu dopadne na Zemi ze Slunce tolik energie, že by to pokrylo celou energetickou potřebu světa na jeden rok! Tohle jsou fakta 🙂

          4. To je skvělé, pokud se naučíme s touto energií pracovat a účinně řešit její výkyvy a ideální je i “skladovat”, tak to bude vynikající 🙂

          5. Máte trošku milné informace. Němci sice přecházejí na jak oni říkají zelenou energii, ale ta nepokryje všechnu jejich spotřebu a tak nakupují energii ze zahraničí – tedy u nás – z jádra či fosilních paliv. Svoje jádro a elektrárny na fosilní paliva zavřou, někde přidají něco obnovitelného, ale zbytek prostě nakoupí ze zahraničí.
            Docela by mě zajímalo, jak si představujete, že bychom mi u nás využívali slunční energii. Nebo lépe, jak to budou dělat němci, když máte tak dobré informace. Všechna pole přeměnit na elektrárny? Dávat na všechny domy panely?
            A jak po skončení doby životnosti panely likvidovat – ono je to hodně ekologicky náročné.
            Větrné elektrárny jdou někde, kde je vítr, ale né v místech, kde fouká jednou za čas.
            Zajímal jste se někdy o to, jak vlastně taková elektrická energie vzniká?
            Dále lze využívat energii vody – možnosti využít tohoto způsobu je u nás poskromnu. U moří lze využít přílivové elektrárny.
            Mediální masáž zelená energie mě opravdu dost vytáčí. Spousta lidí si myslí, že je to hračka, tak zavřeme elektrárny na fosilní paliva, jádro je také zbytečné a ono nám to sluníčko vyřeší. Přece dopadá na zem každý den. Opravu občas by to chtělo používat selský mozek a né jen opisovat co někdo někde napíše na internetu.

          6. PS: omlouvám se za mylné informace s měkkým i – nějak jsem se upsala.

          7. Lucie, všichni se občas pleteme a děláme chyby 😉 Obávám se ale že naše debata by sklouzla k přebíjení zaručenými argumenty a fakty, už nám tu létají selské mozky, takže za mě je na čase to ukončit 🙂 Oba bychom určitě našli dost argumentů, proč jsou lepší klasické zdroje (uhlí, jádro), anebo obnovitelné zdroje (slunce, vítr). Já v budoucnost obnovitelných zdrojů věřím, Vy v ni nevěříte. Fajn, nemáme všichni na všechno stejné názory, tak si nekažme den argumentační vybíjenou 🙂 Hezký večer!

  6. Prekvapive! Vsechna tri cisla i to jak jsou si setrenim spotreby CO2 blizka! Dekuji za shrnuti a inspiraci:)

  7. Mazec! Díky za super článek 🙂 výsledky mě překvapily a určitě stojí minimálně za zamyšlení…

  8. Jak velmi pomůže mravenec mraveništi a čím nejvíc? Aby spasil mraveniště a všechny mravence? Je jen bezvýznamný, jeden z mnoha… Pokud by se ale stal králem, ovládá všechny mravence a jeho možnosti jsou daleko větší..
    Jak pomůžete světu vy? Pokud neovplyvníte hodně lidí tak je jedno jestli jezdíte elektroautem nebo tankem… 😉
    Energie vynaložená k napsání článku mohla být využita radši k sběru odpadu atd…

    1. Mrzí mě, že jste tak skeptický. Nebojte i na ten odpad dojde. On se špatně po večerech, kdy píšu články sbírá, nedá se na něj v lese vidět 🙂

    2. Mravenec pomůže mraveništi třeba tak, že začne psát blog a až budou všichni mravenci v mraveništi číst jeho blog, může spasit mraveniště 😉 Pak třeba napíše jeden článek o tom, jak by bylo mravencům v mraveništi fajn, kdyby každý mravenec odnesl z mraveniště jeden kus odpadku a zmáčknutím jednoho tlačítka (“publikovat článek”) ubude z mraveniště miliarda odpadků. Asi takhle je “bezvýznamný” jeden mravenec ;))

  9. Zajímavý článek.
    Podobné téma řeší tahle studie.
    https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/aa7541/meta
    Případně český článek o tom.
    https://www.respekt.cz/tydenik/2018/45/i-vy-muzete-zachranit-planetu
    Ježdění na kole a veganství tam vychází řádově celkem podobně, ale minimalizace odpadu/recyklace jsou v porovnání s ostatním celkem zanedbatelné.
    Určitě je to oblast, která se nejhůře počítá, ale co mě tak napadá, tak jste vůbec nezohlednil náročnost výroby znovupoužitelných věcí, jejich údržbu (praní, mytí) a případně dopravu (vratné nádoby).
    Přepočet na uhlíkovou stopu je samozřejmě nejjednodušší porovnání, ale osobně si myslím, že u zero waste jsou ty přínosy spíš někde jinde.

    1. Děkuji za zastavení i za další zajímavé zdroje.
      Máte naprostou pravdu, těch věci, co jsem nezohlednil (hlavně z důvodu jednoduchosti a použitelnosti) je podstatně víc, ale myslím, že i tak mohou být tato čísla poměrně vypovídající o tom, že všechny tyto tři věci mají smysl.

  10. Velmi oceňuji práci s dohledatelnými daty i jejich zaokrouhlování, aby byl nakonec výsledek srovnatelný a pro všechny lidi jasný. Tak to přesně stačí. Vždycky se najde někdo, kdo tam najde mouchy, ale za mě klobouk dolů, Díky!

      1. Mohu s Vaším dovolením sdílet a použít tento článek pro program pro děti ohledně životního stylu? Uvedu Vás jako autora a doporučím:-)

        1. Dobrý den, jestliže budu uveden jako autor a bude tam odkaz určitě můžete! 🙂 Děkuji vám! Matouš

  11. Ahoj,
    super článek, díky za něj :). Určitě je zajímavé tohle vědět. Bylo by myslím nejlepší, kdyby každý člověk od každého dělal alespoň trochu. Mně je 18, řidičák nevlastním a ani neplánuji si ho pořizovat, jezdím převážně mhd. Nejím maso a pokud možno se snažím omezovat produkci odpadů. Pokud se každý/á z nás trochu zamyslí nad svým stylem života a cokoli zlepší (hlavně v článku zmíněné věci), přinese to znatelně pozitivní změnu, pro všechny.

    1. Ahoj Kateřino,
      děkuji za tvůj komentář! Mám radost, že se s námi snažíš dělat ze světa lepší místo pro život!
      Matouš

  12. Myslim, ze vetsinou jsou tyto tri odvetvi propojena, at uz mene ci vice. Clovek zacne s jednim a postupne prijde do kontaktu s ostatnimi at uz diky mnoha informacim z internetu ci literatury nebo od lidi podobneho smysleni.
    Dekuji za clanek, umim si predstavit, jakou musel dat praci. Doufam, ze se bude hojne sirit :).

    1. Máte naprostou pravdu, vše jsou jen velké spojené nádoby 🙂
      Děkuji vám, už se pomaloučku šíří a za každé sdílení jsem moc moc moc rád 🙂

  13. Díky za článek.
    Jen bych upřesnila, že i vegani mohou mít vysokou uhlíkovou stopu, pokud si kupují např. exotické potraviny, složitě vyráběné polotovary apod.

    1. Ano, určitě na tom něco je. Uvažoval jsem nad tím, bohužel jsem zatím nedošel k závěru, jak spočítat uhl. stopu avokáda dovezeného z ciziny, když si uvědomím, že na té lodi jede s milionem další. Ale třeba jednou na to přijdu a podělím se!

  14. Zdravím, jsem ráda, že jste se pokusil o průzkum sestavený z čísel :), zatím jsem na obdobný nenarazila. Domnívám se, že “zlatá střední cesta” je vždy nejlepší… v každé oblasti si najít to své a co mi půjde snadno a to snížit či omezit a pak jít dále k tomu, co pro mě bude o něco náročnější, ale přesto to zkusit eliminovat, ono to pak nemusí být tak těžké, jak se to zpočátku zdálo. Každého táhe něco jiného. I kdyby každý člověk v těchto oblastech snížil svou stopu o 1/4 či 1/3, tak by do v celku mohlo být velice prospěšné.

    1. Zdravím, moc vám děkuji za pochvalu! A máte naprostou pravdu v tom, že je fajn dělat o každého něco 🙂 Prostě podle toho, co kdo z nás zvládne. Pěkný den! Matouš

  15. Mravenec pomůže mraveništi třeba tak, že začne psát blog a až budou všichni mravenci v mraveništi číst jeho blog, může spasit mraveniště 😉 Pak třeba napíše jeden článek o tom, jak by bylo mravencům v mraveništi fajn, kdyby každý mravenec odnesl z mraveniště jeden kus odpadku a zmáčknutím jednoho tlačítka (“publikovat článek”) ubude z mraveniště miliarda odpadků. Asi takhle je “bezvýznamný” jeden mravenec ;))

  16. Dobrý den, nevím jak úplně přesně položit otazku. Zajímalo by mě zda do spotřeby masa je zahrnuta i potrava pro mazlíčky ( kočky, psí atd.) Např. Já maso nejím ale můj pes ano. Takže i když tuto uhlíkovou stopu nezanechavam tak můj pes ano , je to něco jiného?
    Výzkum se mi líbí určitě jej tímto dotazem nechci nějak poškozovat. Děkuji

    1. Dobrý den, osobně si myslím, že pokud to maso pro psa kupujete normálně u řezníka, tak je zahrnutý v těch datech ČSÚ, tzn. ta spotřeba, kterou uvádím to zohledňuje. Na druhou stranu si myslím, že je to jen nepatrné množství, když si uvědomíme, kolik lidí dělá to samé (my třeba našemu pejskovi kupujeme taky maso, ale každý psa nevlastní a nebo mu jednoduše maso nekupuje). Snad se mi vás dotaz povedlo zodpovědět 🙂 Nemáte zač!

  17. Dobrý den, Matouši. Díky za zajímavý článek a především za úsilí, které jste mu jistě věnoval. Myslím, že není třeba pitvat data úplně do podrobna. Sice mě zajímalo, kdo tento “souboj” vyhraje, ale mnohem podstatnější pro mě bylo vidět, jak moc je důležitá a přínosná kombinace všech. Vím, kde mám rezervy a snažím se na nich pracovat, tak ať je nás takových víc. Nela

    1. Dobrý den, Nelo! Moc vám děkuji za vlídná slova 🙂 Přesně tak, ideální je kombinace snažení na všech frontách 🙂 Matouš

  18. Supr článek! Určitě je hodně těžké něco takového srovnat, ale tak jen tak pro srandu (berme to tak že je to hoodně hrubé, tak nevím, jestli by se to dalo využít víc – rozhodně si ale myslím, že by se s tím dalo skvěle dál pracovat), proč ne! Rozhodně bych asi nečekala tak malý rozdíl, osobně se asi také přikláním k zero waste, jako už jiní zde, protože když si tak v hlavě projedu další faktory zasahující do našeho života, vychází nejlépe.
    Skvělé!

    1. Děkuji za zastavení! 🙂 Mě paradoxně právě zero waste překvapilo, čekal jsem, že bude spíše zaostávat za ostatními a tak je to skvělá motivace dál pokračovat 🙂

  19. Páni! To byl hodně zajímavý článek, moc se mi líbil a děkuju za zpracování, určitě to dalo hodně práce. Na začátku jsem tipovala, že jako neužitečnější vyjdou vegani nebo zero waste a myslela, že cyklisti budou zaostávat. Tím víc mě překvapil závěr! :O Nejsem sice ani vegan, ani zero waster ani úplný odmítač aut, ale snažím se ze všeho vzít trochu, tak teď už si aspoň můžu udělat představu, jak moc pomáhám 🙂 Děkuju 🙂

    1. Děkuji za milá slova! Já tipoval právě, že propadne zero waste, ale dopadlo vcelku fajn 🙂 Dělám to úplně stejně jako vy, od všeho kousek 🙂 Krásný den!

  20. 1. Vaše komentáře jsou skvělé, souhlasím s každým slovem, až mě to překvapuje. Hodně zdaru a síly tomu mravenci 🙂

    2. Článek je super, autor si s ním dal neskutečnou práci, díky za to 🙂

  21. Moc hezký článek, překvapilo mě, jak jsou si výsledky podobné. Bylo by fajn, kdyby každý se každý člověk snažil ochránit naši planetu (ať už jakýmkoliv způsobem).
    A musím říct, že je úžasné doložení dat, odkud je čerpáno – palec nahoru!

    1. Moc děkuju 🙂 abych byl upřímný, dalo mi to opravdu moc práce. A ač vím, že to není úplně přesné, myslím, že nám to pomůže udělat si obrázek o skutečnosti 🙂 A jak píšete, ideálně, aby se každý z nás snažil tam, kde je toho schopný 🙂

  22. Čupr zpracování. Polemika – živočišná strava je dána historickými zkušenostmi národa; přírodní a jiné katastrofy způsobí hladomor a války!! Taková rizika mimojiné jsou: záplavy(odnos plodin, půda a kontaminace, utonulá hospodářská zvířata = utonulý traktor), extrémně suchá a hluchá období(viz. NAPŘ. 1991,2011-2013 atp.), dlouhé přízemní mrazíky (jara a umrzlé plody) či dlouhé zimy v kombinaci s evropskými sopkami a rekordy v zataženosti – rostliny nerostou, a popel je dokáže spálit. Hurikány a vychřice, krupobití, nemoce rostlin, viz. Irská spása před bramborovým morem atp.19-20.století. Důvod proč být opatrný a hledat správnou cestu v souladu s tím nejlepším co nám předkové dali.

    Další polemika – Ropa, plyn, uhlí atp. – Lidé jsou také jediní tvorové, kteří dokážou zbavit tuhle planetu hořlavin I. třídy popř. zpracovat barevné kovy co nám tak krásně hoří na Silvestra na obloze (chodíme po skládce meteorit – punková, ale pravdivá teorie) a ta je z pohledu Asteroidu velice hořlavá, výbušná a trhavá – myslím že je to spíše novodobá filosofie, a snaha Teoreticky jít někam dál. Kdysi jsem si zafilosofoval na téma člověk a kovy: jak se dostáváme k jednoduchému zpracování až po složité celky to jak se lidé učí znát, po/využívat kovové sloučeniny společensky či celkově (přirozeně), to co člověk “humánně” dokáže pouze Asteroid – (či některé z typu přírodních pohrom) otázka zda “humánně” . Lidé si toto myslím začali uvědomovat, aspoň někteří, jenž ví, jak je život křehký, a přešli z útoku (kritiky) k defensivě (snaze najít průchodnost a cesty/cestičky) opakem jsou tendenční teorie (mladé, nezralé kritiky) a ty se snaží v lidech vyvolat přes nespokojenost paniku, tlačit je uměle ke změně – myšlení, síly názoru, tlaku myslet si něco o něčem, co nikdy nečetli, čemu nerozumí atp. Nemám na mysli ekologii!! Teorie a jejich teorie:) A na druhé straně inovátoři a průkopníci a snaží se najít cesty, jak bezpečné proplout budoucností, bez napadání a skoro až neúcty ke zkušenostem či snahám starším generacím, viz. neustrnout i přes 10ky problémů jako např. Hurikány, záplavy a plasty v Oceánech – “vicevlaknovymi chloridy”, viz. Globální oteplování a nové zásadní poznatky skrze – extrémní zalesňování a pravidelné kontinentální požáry!! (satelity Terra – 25let fotografií Země) => zvyšující se uhlíková stopa, sopečné aktivity (Sv. Helena 1980 a Pinatube 1991) => prý ony 2 krátery vydaly během několika týdnů emise co lidstvo od první průmyslové revoluce dohromady (I. revoluce =šicí stroje)! “Greta” a nejen ona je předzvěst, že je třeba dalšího konsenzu odborníků, kongresu a ne lezení protokolu (př. Montreal, Kjoto) – nových výměň zkušeností, dat, studií a hledání širších obzorů.

    Další teze:
    Dieselové motory(po roce 2013)spalí více CO2 než sami vytvoří a to prosím předesílaji naši ekologicky smilíšlející sousedé, jímž do města za chvíli nebudeme moci vstoupit ani se psem či na koni. Kdo ví jak to všechno bude. Ovšem děkuji za krásně sepsané řádky, nikdy jsem toto neviděl takto úchvatně pohromadě, a popřeji taktéž pěkný víkend, Nc

  23. Čupr zpracování. Polemika – živočišná strava je dána historickými zkušenostmi národa; přírodní a jiné katastrofy způsobí hladomor a války!! Taková rizika mimojiné jsou: záplavy(odnos plodin, půda a kontaminace, utonulá hospodářská zvířata = utonulý traktor), extrémně suchá a hluchá období(viz. NAPŘ. 1991,2011-2013 atp.), dlouhé přízemní mrazíky (jara a umrzlé plody) či dlouhé zimy v kombinaci s evropskými sopkami a rekordy v zataženosti – rostliny nerostou, a popel je dokáže spálit. Hurikány a vychřice, krupobití, nemoce rostlin, viz. Irská spása před bramborovým morem atp.19-20.století. Důvod proč být opatrný a hledat správnou cestu v souladu s tím nejlepším co nám předkové dali.

    Další polemika – Ropa, plyn, uhlí atp. – Lidé jsou také jediní tvorové, kteří dokážou zbavit tuhle planetu hořlavin I. třídy popř. zpracovat barevné kovy co nám tak krásně hoří na Silvestra na obloze (chodíme po skládce meteoritů – trochu punková_teorie) a ta je z pohledu Asteroidu velice hořlavá, výbušná a trhavá – myslím že je to spíše novodobá filosofie, a snaha Teoreticky jít někam dál. Kdysi jsem si zafilosofoval na téma člověk a kovy: jak se dostáváme k jednoduchému zpracování až po složité celky to jak se lidé učí znát, po/využívat kovové sloučeniny společensky či celkově. To co člověk drobnou snahou “humánně” po mnohá desetiletí, staletí dokáže násobně silněji během pouze Asteroid – a to během několika vteřin. Lidé si toto myslím začali uvědomovat, aspoň někteří, jenž ví, jak je život křehký, a přešli z útoku (kritiky) k defensivě (snaze najít průchodnost a cesty/cestičky) opakem jsou tendenční teorie (mladé, nezralé kritiky) a ty se snaží v lidech vyvolat přes nespokojenost paniku, tlačit je uměle ke změně – myšlení, síly názoru, tlaku myslet si něco jiného či nového o něčem, co nikdy nečetli, čemu nerozumí atp. Nemám na mysli ekologii!! V hledáčku je Teorie, teorerizování a jejich teorie:) A na druhé straně inovátoři a průkopníci a snaží se najít cesty, jak bezpečné proplout budoucností, bez napadání a skoro až neúcty ke zkušenostem či snahám starším generacím. Váš přízpěvek do průkopnického smýšlení a polemiky zapadá.

    Novodobých polemik je spousta viz. neustrnout i přes 10ky problémů jako např. Záplavové oblasti, extrémní bouře a plasty v Oceánech – “vicevlaknovymi chloridy”, viz. Globální oteplování a nové zásadní poznatky skrze – extrémní zalesňování a pravidelné kontinentální požáry!! (satelity Terra – 25let fotografií Země) => zvyšující se uhlíková stopa, sopečné aktivity (Sv. Helena 1980 a Pinatube 1991) => prý ony 2 krátery vydaly během několika týdnů emise co lidstvo od první průmyslové revoluce dohromady. A potom novodobě nespokojení občané všeobecně př. “Greta” a nejen ona je předzvěst, že je třeba dalšího konsenzu odborníků, kongresu a nalezení odborných vhledů, . protokolu (Montreal, Kjoto). Je třeba nových výměň zkušeností, dat, studií a hledání širších obzorů. Kjoto bylo 1997. Počítalo se s plány a teoriemi na 2008-2014 na poznatcích – z 80-90.let sepsaných v 8. rozsáhlých studií mnoha odborníků z institucí a Universit, v té době nevídaného rozsahu.

    Další teze:
    Dieselové motory(po roce 2013)spalí více CO2 než sami vytvoří a to nám prosím předesílaji naši ekologicky smilíšlející sousedé, jímž do města za chvíli nebudeme moci vstoupit ani se psem či na koni. Kdo ví jak to všechno bude. Ovšem děkuji za krásně sepsané řádky, nikdy jsem toto neviděl takto úchvatně pohromadě, a to. Jsem býval v pubertě horší než aktivista “Greta”, a popřeji taktéž pěkný víkend, Nc

    1. Vyčerpávající komentář. Naprosto. Těch polemik je tolik, co by se daly otevřít a zpracovat jako články nebo takové naše “mikrostudie”. Osobně se mě nejvíce dotýkají hlavně ty týkajícího krajiny, přírodní katastrofy apod. A možná ještě víc a to jak jim předcházet, zda jsou (jak mnozí tvrdí) přirozeným stavem země nebo důsledkem našeho nezodpovědného přístupu k planetě jako takové.

      Ještě jednou děkuji. Určitě budeme z vašeho komentář čerpat 🙂

      1. Děkuji a prosím umažte ten předchozí – opravy v mobilu nejsou možné, děkuji ještě 1x a ať se daří… NC

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *