Slow fashion: Minimalismem proti zero waste?

Slow fashion: Minimalismem proti zero waste?

Jak to může dopadnout, když se muž rozhodne minimalizovat svůj šatník? ŠPATNĚ! Mám podezření, že jde minimalismus proti zero waste a vlastně i proti k přírodě šetrnému životnímu stylu. Co mě k tomu vede? Vyvrátíte mi to? Pojďte to zjistit!

Kolik toho vlastně muž potřebuje na sebe?

Přibližně od Vánoc střádám postřehy k článku věnovanému mužům, pomalé módě a ekologii. Námětů mě napadla spousta, ale ten nejsilnější se objevil před pár dny.

Rozhodl jsem se pro netradiční nápad, a to spočítat úplně veškeré své oblečení a udělat si vlastní interní statistiku. Před tím, než vám prozradím celkové číslo, chci říct, že jsem do svého velkého sčítání lidu oblečení zahrnul úplně vše: od spodního prádla, přes věci do města, na sport, k práci na zahradě, ale i na doma; od věcí jako je oblek či župan až přes drobnosti typu motýlky, pásky nebo plavecké brýle.

No a konečné číslo je, tadáá, cca 200 kusů. Upřímně, trochu, resp. hodně, mě to vyděsilo.

 


Dává vám smysl to, co děláme? Staňte se naším patronem!


 

Je to moc, málo nebo akorát?

Jak se to vlastně vezme?! Když jsem došel k tomuto závěru, číslo mě docela překvapilo. Hned jsem začal googlit: kolik kusů oblečení má váš šatník a odpověď mě naprosto dostala. V ženských magazínech psali, že 30-40 kusů. Já teda nevím, jak na to přišli, ale asi jsem horší než pět žen najednou.

Pak jsem se ale pokusil na toto číslo podívat z opačné strany. Pokud se rozhlédnu po lidech kolem sebe, dojdu lehce k závěru, že vlastním podstatně méně oblečení, což je mizerná cena útěchy.

Když jsem se rozhodl svou statistiku projít detailněji, zjistil jsem, že ve většině kategoriích mám 1-3 kusy oblečení, což je dle mého ideální. Dvoje tepláky pro případ, že si jednu zašpiníte, jsou ideální. No a pak jsou tady kategorie, ve kterých mám přehršel oblečení stejného užitku. Tak třebas sedmery rukavice, přes třicet párů ponožek (půlka ještě nerozbalená), čtrnáct triček s krátkým rukávem na doma nebo jedenáct košil.

Kde se to všechno vzalo?

Fakt č. 1: Vím, že mnozí naši čtenáři-minimalisté mají podobný problém s rodinou, která má neustálou potřebu jim něco kupovat. Jo, tak to mám úplně stejně i já. (Už jsem o tom psal v Průvodci: Jak poekologičtit hygienu svého muže.) Mí drazí rodičové mě a mého bratra (oba jsme už nějakou dobu plnoletí) obdarovávají tam novými ponožkami, tam novým tričkem nebo mikinou. Už několik let s nimi svádím boj a snažím se stále dokola vysvětlovat, že je mi to proti srsti. Bohužel zatím marně.

Fakt č. 2: Stále je mi vyčítáno, že chodím oblékaný jako houmles. Uznávám, že některé kousky by bylo už zapotřebí opravdu vyměnit. Ideálním příkladem je vybledlá původně černá softshellová bunda, kterou mám od svých 15 let a stále s ní vyrážím za turistikou. (Asi to jde vidět i na jedné z našich fotek na Instagramu.) To je navíc podpořeno tím, že úplně nesnáším nakupování čehokoli a do obchodu chodím opravdu nerad.

Fakt č. 3: Když se nad tím tak zamyslím, tak jsem v obchodě s oblečením byl naposledy před půl rokem a pořídil jsem si mokasíny, přičemž staré jsem už totálně zdemoloval. Nosil jsem je od gymplu. Jo, ale zatím je syslím.

Fakt č. 4: Jeden z nejsilnějších důvodů konečného čísla: 200, je fakt, že děsně nerad vyhazuju staré oblečení a raději si ho nechám na donošení na doma nebo na práci na zahradě. No a tak mám na práci na zahradě poloroztrhané čtvery boty.

Fakt č. 5: Když se nad tím tak zamyslím, tak průměrné stáří jednoho kusu oblečení u mě v šatníku je 5+ let, spíš ještě víc. To úplně nenasvědčuje tomu, že bych byl nějaký šopaholik 😀

 


Už více než 200 čtenářů odebírá pozitivní novinky ze světa ekologie? Přidejte se také! 


 

Minimalismem proti zero waste?

Konečně jsme se dostali k hlavní myšlence článku. To sčítání veškerého mého oblečení mělo jednoduchý důvod. Stejně jako tomu bylo dříve u minimalizování množství knih, rád bych se pustil do minimalizování množství oblečení, které vlastním. Když už mám pevná čísla, zjistil jsem, čeho a v jakém množství bych se mohl zbavit. Troufám si říct, že kdybych snížil počet věci přibližně o třetinu, nijak zásadně bych to nepocítil.

Má to však jeden háček. A tím je?

Bohužel mé rozhodnutí vyvolalo vlnu vnitřních pochyb o správnosti celého minimalizačního procesu. Střetávají se ve mně dva pocity:

Pocit č. 1: Mám pocit zahlcení materiálními věcmi, kterých ve skutečnosti zase tolik není ve srovnání s ostatními. Pravděpodobně vyvolaný jako antagonismus potřeby mých středostavovských rodičů stále něco hromadit. Mám pocit, že čím více toho vlastním (ale i oni vlastní), tím více vzrůstá potřeba minimalizovat. Tedy pocit a potřeba razantně snížit množství vlastněného oblečení.

Pocit č. 2: Mám pocit, že bych téměř všech 200 kusů mohl nosit do úplného roztrhání. To by však mohlo trvat klidně i desítky let. Když si vezmu, kolik vody a dalších zdrojů je zapotřebí na výrobu jediného trička, připadá mi naprosto nemravné a anti ekologické a anti zero-waste, se těch věcí zbavovat (bez ohledu na to, jakým způsobem).

 


Psst! Na Econea.cz teď mají 15% slevu na slovenskou přírodní kosmetiku vyrobenou s láskou. Zamilujte se do ní!


 

Zajímá mě, co si o tom myslíte? A jak byste podobnou situaci řešili?

Mám ohromnou radost, že kolem blogu o naší cestě za zelenějším životem vzniká komunita, která je ochotná si pomáhat a sdílet vlastní postřehy.

Před tím, než váš požádám o radu, rád bych doplnil poslední fakt: Před nějakou dobou jsem se snažil zjistit, kam všechno to oblečení z kontejnerů putuje. Bohužel se mi to už nepovedlo dohledat původní zdroj. Ale pamatuji si, že k lidem v nouzi/lidem ve zemích třetího světa putuje sotva 10 %. Zbytek se většinou zpracuje do průmyslu (zateplení domů) nebo pravděpodobně jde do tepláren (spálí se).

Navíc podle toho, co jsem zjistil, je ve většině charitativních organizací neskutečný přetlak v množství oblečení, prakticky jsme jím zahltili planetu. Pokud bych se oblečení tedy zbavoval, beru to tak, že bude vyhozeno bez dalšího využití.

Rád bych se vás tedy zeptal: Co si o tom myslíte a jak byste podobnou situaci řešili Vy? Upřednostnili byste pocit potřeby minimalizovat nebo naopak byste raději syslili pro blaho planety?

Matouš


Zajímá vás tématika minimalismu? Přečtěte si také: