Uhlíková stopa: Co to je? Jak ji změřit? Jak ji snížit?

Uhlíková stopa: Co to je? Jak jí změřit? Jak jí snížit?
9 min. čtení

Hledáte odpovědi na otázky typu: Co je to uhlíková stopa? Proč bychom ji měli chtít snižovat? Jaká je uhlíková stopa dopravy a potravin? Jak si ji spočítat? Ale hlavně, jak ji co nejvíce snížit, a případně i kompenzovat? Já je taky hledal! V dnešním článku se na ně pokusím odpovědět.

Co je to uhlíková stopa?

Pro ty z vás, kdo ještě slovní spojení uhlíková stopa (carbon footprint) neslyšel, jde o ukazatel, který udává množství emisí CO2 vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit. Tedy souhrnnou spotřebu energií (fosilních paliv), výrobků a služeb.

V praxi to vypadá tak, že je možné vypočítat dopad na životní prostředí (množství vyprodukovaného CO2), například toho, co si dáte ráno k snídani, vaší cesty do práce nebo na dovolenou.

Samozřejmě tyto výpočty nikdy nebudou naprosto přesné, ale spíše orientační. Pro naši potřebu to ovšem bohatě stačí.

Nejvýznamnější výhodou tohoto ukazatele je fakt, že díky němu můžete porovnávat alternativy v každé oblasti. Například, zda je šetrnější (případně o kolik) si dát k obědu steak z argentinského hovězího nebo čočku s vejcem z lokální produkce, či jestli je lepší jet na dovolenou vlakem nebo letět letadlem.

Pro úplnost bych dodal, že uhlíkovou stopu lze rozdělit na dvě kategorie: přímou a nepřímou. Jejich rozdíl bych ilustroval na příkladu automobilu. Jeho přímá uhlíková stopa je dána spotřebou paliv na ujetý kilometr. Naopak nepřímá uhlíková stopa vypovídá o všem, co předcházelo prvním ujetým kilometrům, jeho výroba, těžba surovin potřebných k jeho výrobě, přeprava surovin a částí, a to až po jeho likvidaci.

Proč snižovat uhlíkovou stopu?

Jak už mnozí vydedukovali, tak uhlíková stopa je vlastně vyjádření množství vyprodukovaných skleníkových plynů. Ty jsou původcem klimatických změn, znečištění ovzduší a dalších negativních dopadů na životní prostředí, které vedou ke globálnímu oteplování, vzniku (plicních) onemocnění, vymírání živočišných a rostlinných druhů, suchu, kůrovcovým kalamitám, přírodním katastrofám všeho druhu apod.

A i když se to na první pohled nemusí vůbec zdát, vše je společně spjato. Dalo by se říct, že v přírodě, potažmo na naší planetě, všechno souvisí se vším.

Snižování své uhlíkové stopy je jedním z funkčních způsobů, jak pomoci v boji proti zmíněným negativním dopadům, ale hlavně jak zamezit jejich vzniku.

Jak již bylo řečeno, lidé produkují CO2 prakticky jakoukoli činností. V dnešním článku bych se rád věnoval oblastem, ve kterých lze dle mého své (spotřebitelské) chování nejsnáze změnit, a zároveň tak významně snížit svou uhlíkovou stopu.

Uhlíková stopa dopravy

Když se nad tím zamyslíme, tak se jako lidé neustále někam přepravujeme, a to nejen sebe, ale také zboží. Je to dáno ekonomickým rozkvětem a globalizací. Svět je stále menší a menší, a potřeba cestovat naopak stále vzrůstá.

Jak je vidět na obrázku, podíl dopravy na produkci skleníkových plynů je přibližně čtvrtinový. Z drtivé většiny je tento podíl tvořen silniční dopravou, která je světově nejrozšířenější, následuje letecká doprava a pak ostatní druhy dopravy.

skleníkové plyny
Emise skleníkových plynů v USA za rok 2012

Určitě je zajímavé vědět, jaký je tento podíl. Na druhou stranu pouze reflektuje skutečnost, jak je ten či onen druh dopravy světově využívaný a už tolik nedokáže zohlednit jejich jednotlivý dopad. Ten je možné vypozorovat z následujícího obrázku, který reflektuje množství (měřeno v gramech) vyprodukovaného CO2 na přepravovaného pasažéra na jeden kilometr (tzv. pkm, passenger-km).

emise na druhy dopravy
Množství vyprodukovaného CO2 na pkm pro jednotlivé druhy dopravy v Evropě během let 1995-2011

Co z toho dle mého plyne?

a. Letecká doprava

Uhlíková stopa letadla a obecně letecké dopravy vychází ve všech ohledech nejhůře. K roku 2011, ze kterého pochází poslední získaná data, se hodnota emisí pohybuje okolo 120 g CO2 / pkm. Tato hodnota zohledňuje pouze přímou spotřebu. Není v ní bohužel zahrnuto mnoho dalších negativních faktorů, jako jsou hluk, dopad na ptactvo a mnoho dalšího.

Na druhou stranu lze pozorovat prakticky nejvýznamnější pokles této hodnoty napříč jednotlivými druhy dopravy. Osobně se domnívám, že je to dáno především postupným technologickým vývojem a snahou mírnit její dopady místními zastupitelskými orgány.

b. Silniční doprava

Když se podíváme na druhou emisně nejhorší variantu (110 g CO2 / pkm) silniční dopravu, máme pocit, jako by u ní nepanovala žádná tendence ke snížení produkovaného CO2. Je to dáno více faktory, silniční doprava zahrnuje hned několik skupin dopravních prostředků (automobily, autobusy, kamionová doprava, motocykly apod.), jejichž životnost, resp. délka používání je poměrně dlouhá a zároveň je světově nejvyužívanější.

Pokud bychom se ovšem podívali konkrétně na osobní automobily, je vnímán také pozitivní přístup ke snížení emisí.

cíle na snížení emisí u osobních automobilů
Cíle pro snížení emisí u nově vyrobených osobních automobilů v Evropě

Je dost možné, že s tímto číslem ještě zahýbe nový trend elektromobilů, který se v Evropě stává stále aktuálnějším.

c. Námořní doprava

Námořní doprava paradoxně vypadá poměrně růžově, tedy za předpokladu, že zohledníme pouze prakticky neměnnou přímou uhlíkovou stopu někde nad hodnotou 40 g CO2 / pkm.

Obávám se však, že námořní doprava s sebou nese mnohem vyšší ekologická rizika než ostatní druhy dopravy. Dokládá to každodenní zpravodajství. Nehoda trajektu na moři má bezesporu podstatně větší dopad na životní prostředí než srážka dvou automobilů nebo vykolejený vlak.

Na druhou stranu tu a tam se objevují zprávy i o obnovitelném trendu v lodní dopravě. Uvidíme, kam se to vyvine.

d. Železniční doprava

To nejlepší na konec. Na železnici je také znát pomalé snižování produkovaných emisí (podle dat z roku 2011 kolem hodnoty 40 g CO2 / pkm). Je to dáno mimo jiné přechodem od motorových vlaků k těm elektrickým, jejichž dopad už půjde jen stěží o hodně snížit.

Na druhou stranu dle mého je železniční doprava v mnoha ohledech ekologicky nejbezpečnější varianta. Stačí zohlednit fakt, že životnost vozového parku železničních společností převyšuje prakticky všechny ostatní zmíněné druhy dopravy.

Jak šetrně cestovat?

Rozhodnutí, jak cestovat je samozřejmě na vás. Pokud bych si měl ovšem na tuto otázku odpovědět sám, tak cestovat rozhodně: pěšky, na kole a na delší vzdálenosti vlakem.

Když se nad tím zamyslím, tak čím rychleji se potřebujete přepravit, tím vznikne i více CO2. Proto cestujme pomalu (slow travel) nejen kvůli emisím, ale i díky možnosti si více užít samotné cestování.

Uhlíková stopa potravin

Těžko říct, jestli jsme, co jíme, ale určitě produkujeme různé množství CO2 podle toho, co jíme. To dokládá jednoduchá tabulka, která udává nepřímou uhlíkovou stopu jednotlivých potravin.

Jen pro doplnění, tato uhlíková stopa zahrnuje emise vyprodukované už během samotného pěstování/chování na farmě, dále pak zpracování dané potraviny, její cestu do obchodu a následně i k vám domů.

Na prvním místě vždy naleznete typ potraviny, následuje množství vyprodukovaného CO2 v kilogramech na 1 kg vyrobené potraviny. Ve třetím sloupci se pak nachází ekvivalent ujetých mílí (násobte 1,6 na km) pro “dosažení” stejného množství emisí.

emise podle druhu potravin
Žebříček potravin podle množství vyprodukovaného CO2 v kg na 1 kg potraviny

Co z toho plyne?

Samozřejmě je velmi obtížné srovnávat nutriční hodnotu jednoho kilogramu sýra s jedním kilogramem čočky, ale věřím, že tato data mohou postačit zamyšlení se nad tím, co reálně konzumujeme.

Navíc určitě není hovězí jako hovězí, pokud srovnáme například to dovezené z Argentiny vs. od lokální ho farmáře. To platí pro vejce, ale i další potraviny. Určitě bude odlišná uhlíková stopa dovezeného avokáda a doma vypěstovaného jablka, dovezených chia semínek a slunečnice.

Z podstaty věci vyplývá, že lokální potraviny, případně potraviny v BIO kvalitě, stojí za menším množstvím vyprodukovaného CO2.

Jak se stravovat šetrněji?

Určitě nechci horovat za to, aby se všichni ze dne na den stali vegany, případně vegetariány. Na druhou stranu, když se nad tím zamyslíme, tak nižší spotřeba masných a mléčných výrobků opravdu vede k nižší produkci CO2, tak jako je na obrázku.

CO2 podle diety
Množství vyprodukovaného CO2 podle typu diety

To, jak s těmito daty naložíme, je zodpovědností každého z nás. Já nejsem vegan ani vegetarián, i přesto, že s nimi sympatizuji. V současnosti se snažím jíst maso pouze o víkendu, malé množství a pouze od lokálního řezníka. A dal jsem si předsevzetí: snížit svou spotřebu sýrů, které jsou paradoxně “horší” než vepřové, i když je miluji.

Jak vypočítat uhlíkovou stopu?

Pokud si všechno rádi počítáte a o všem vedete záznamy stejně jako já, tak se můžete pokusit spočítat si orientačně svou uhlíkovou stopu. Tedy pravděpodobně ne celou. Každopádně spočítat si orientační uhlíkovou stopu svého obědu nebo třeba dovolené by neměl být problém, nebo vícera jejich alternativ.

Existují dva možné způsoby, jak se o spočítání pokusit:

a. Ruční výpočet uhlíkové stopy

Jednou z možností je ruční výpočet na papíru nebo třeba v Excelu. Stačí si tedy vzít tabulky (třeba ty uvedené výše) jednotlivých druhů dopravy/potraviny, zohlednit vzdálenost, kterou se chystáme cestovat, příp. složení a váhu jednotlivých ingrediencí oběda a můžete se pustit do výpočtu.

b. Kalkulačka uhlíkové stopy

Kalkulaček měřících uhlíkovou stopu existuje nespočet. Vyzkoušejte některou z seznamu či tabulky a určitě jich naleznete ještě víc. Opět bych rád řekl, že jejich výsledky můžeme považovat spíše za orientační. Navíc je dost možné, že se vám výsledky v různým kalkulačkách budou lišit, i když zadáte stejné vstupní údaje. To je způsobeno odlišným principem měření, zohledňováním odlišných faktorů především u nepřímé uhlíkové stopy apod.

Kompenzace uhlíkové stopy a offsetové programy

Takže jsme se dověděli, jak můžeme svou uhlíkovou stopu snížit, ale nikdy ji pravděpodobně nesnížíme na úplnou nulu. Řešením jsou tzv. kompenzace a offsetové programy.

  • Kompenzace, tedy pokud nemluvíme o firmách, ale o jednotlivcích, je možné dosáhnout mnoha způsoby. Tím nejjednodušším je samozřejmě sázením zelených rostlin, ideálně stromů. Mimochodem, už jste slyšeli o projektu Ecosia? Je to prohlížeč, za nímž stojí už výsadba více než 50 milionů stromů všude po světě. Sami se můžeme bezplatně připojit!
  • Offsetové programy jsou řešením především pro firmy či instituce. Ty se mohou rozhodnout z části svého zisku financovat právě offsetové projekty. Jejich podoba může být různá: od vývoje technologií k efektivnímu využívání energií, projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů, na metan, ale i třeba i na již zmíněnou reforestaci.

Nadneseně bychom mohli říct, že si tím firmy, ale i jednotlivci kupují “odpustky”, a činí se tak uhlíkově neutrálními (carbon neutral, CO2 neutral).

Mimochodem, v seznamu značek, který jsme pro vás připravili a stále ho rozšiřujeme, naleznete několik společností, jejichž produkty jsou právě uhlíkově neutrální. Například jde o rostlinné svíčky značky The Greatest Candle in the World, německá ekodrogerie Frosch, Eco Cosmetics či britské repelenty Incognito.

Pokud vás zajímá více podrobností ke kompenzaci uhlíkových stop, přečtěte si dokument CI2 Kompenzace uhlíkové stopy (ve zdrojích).


Vím, že každé z jednotlivostí, o které jsem psal, by se dal připravit samostatný článek nebo i několik, ale myslím, že pro ilustraci to bohatě stačí.

Matouš

P.S. Podělte se s námi, jakým způsobem se snažíte snížit svou uhlíkovou stopu vy? 🙂


Zdroje:

Center for Sustainable Systems, University of Michigan. 2018. “Carbon Footprint Factsheet.” Pub. No. CSS09-05.

Food’s Carbon Footprint. Greeneatz.com [online]. Dostupné z: www.greeneatz.com/foods-carbon-footprint.html

Offsetování emisí skleníkových plynů v České republice: Kompenzace uhlíkové stopy chytře [online]. Dostupné z: https://ci2.co.cz/sites/default/files/souboryredakce/ci2_kompenzace_uhlikove_stopy_preview.pdf

Uhlíková stopa. Hra o zemi [online]. Dostupné z: http://www.hraozemi.cz/uhlikova-stopa.html

CI2 [online]. Dostupné z: https://ci2.co.cz/cs

“Average passenger aircraft emissions and energy consumption per passenger kilometre in Finland 2008”. lipasto.vtt.fi. Retrieved 3 July 2009.

“Energy efficiency and specific CO2 emissions (TERM 027) – Assessment published Jan 2013”. europa.eu.

SCARBOROUGH, Peter; APPLEBY, Paul N.; MIZDRAK, Anja. Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK. Climatic Change. 2014-07-01, roč. 125, čís. 2, s. 179–192. ISSN 0165-0009. DOI:10.1007/s10584-014-1169-1.

Berners-Lee, Mike. How Bad are Bananas? The Carbon Footprint of Everything (London: Profile, 2010).

U.S. EPA (2013) Inventory of U.S. Greenhouse Gas Emissions and Sinks: 1990-2012. CRF Tables.

9 thoughts on “Uhlíková stopa: Co to je? Jak ji změřit? Jak ji snížit?

  1. Katka says:

    Díky za článek. Omezuji svou stopu tím že zatím nemám auto, ano jednou se mu nevyhnu bohužel. A rozhodně nejím maso každý a nemám ráda sýry takže ty vůbec. Pří čtení článku jsem si vzpomněla na jeden dokument sice staršího data ale doporučuji k nahlédnutí je o ekologické stopě a různých typech rodin jak se snaží a z českého prostředí. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1175876880-zpatky-pod-dosky/20454215591/

    Otázka na závěr Vrtá mi hlavou když je někde v přírodě třeba kaštanovník jedlý a nikdo se o něj nestará, strom vyklíčil sám, pak tedy kaštany mají nulovou stopu nebo mají nějakou?

    1. Dva zelenáči says:

      V první řádě moc děkujeme za komentář! Na dokument určitě mrkneme.

      A teď k otázce: Dle mého bude mít uhlíkovou stopu 0, a to do momentu než si je babetě odveze z lesa starý pán nebo si je dáte péct 🙂 Ale to je čistě můj pohled, možná se mýlím 🙂

  2. Liběna says:

    tuhle jsem četla rozdíl mezi uhlíkovou stopou umělého a vánočního stromku. Aby to bylo ekologické, tak umělý stromek používat deset a více let, a ten pravý zas nevyhazovat k popelnicím, ale na zahradě na kompost.

    http://www.libenanovakova.cz

    1. Dva zelenáči says:

      Přesně a nebo si vyrýt na zahradě a po Vánocích opět do hlíny 🙂

  3. […] vás, jak snížit svou uhlíkovou stopu? Čtěte […]

  4. […] Snad to není divné, že tento článek píšu zrovna já. Určitě to není tím, že by Lucie nevařila nebo nepekla nebo prostě netrávila v kuchyni spoustu času nebo to neměla ráda. Je to spíše tím, že sám mám k jídlu hodně blízko. Miluji ho. Rád s ním experimentuju, vařím a peču, v průměru pět dní v týdnu. Tak trochu jsem svými návyky udělal z rodiny nechtěné pětidenní vegetariány. Není to tím, že bych maso neuměl připravit, ale tím, že se ho snažím jíst méně. […]

  5. […] → → Snižte svou uhlíkovou stopu! ← ← […]

  6. […] → → Snižte svou uhlíkovou stopu! ← ← […]

  7. […] V daný moment jsem mu nebyl schopný na jeho otázku odpovědět. Uvědomil jsem si ale, že existuje jeden společný faktor, který všechny tyto věci spojuje, a to produkce (v tomto případě spíše redukce) vlastní uhlíkové stopy. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *