Domácnost bez odpadu: chlap v kuchyni

Domácnost bez odpadu: Chlap v kuchyni
5 min. čtení

V kuchyni se dle mého tvoří vůbec nejvíce odpadu v rámci každé domácnosti. Rád bych se proto na ni zaměřil v dnešním článku a podíval se na ní svým kritickým pohledem chlapa, který v kuchyni paradoxně tráví poměrně hodně času. Vždyť vytvořit domácnost bez odpadu nebo alespoň s minimem, přeci nemůže být nedosažitelné.

Než se ale do článku na plno pustíme, chtěl bych říct, že vše o čem budu psát je vlastní zkušenost, která v mnoha ohledech vychází z knihy Domácnost bez odpadu, kterou s Lucií považujeme za naši malou bezodpadouvou Bibli. Takže pokud se snažíte minimalizovat množství odpadu – vřele doporučuji. Téma kuchyně začíná od 43. strany. Ale teď už hurá na článek!

Jsem chlap v kuchyni

Snad to není divné, že tento článek píšu zrovna já. Určitě to není tím, že by Lucie nevařila nebo nepekla nebo prostě netrávila v kuchyni spoustu času nebo to neměla ráda. Je to spíše tím, že sám mám k jídlu hodně blízko. Miluji ho. Rád s ním experimentuju, vařím a peču, v průměru pět dní v týdnu. Tak trochu jsem svými návyky udělal z rodiny nechtěné pětidenní vegetariány. Není to tím, že bych maso neuměl připravit, ale tím, že se ho snažím jíst méně.

No a tím, jak v kuchyni bojuju, jsou inspirované následující postřehy.

Co má dle mého v kuchyni místo a co nikoli?

Když se zamyslí nad tím, jaké principy jsou v kuchyni podle mě nejdůležitější, tak jsou to:

  • Jednoduchost
  • Praktičnost
  • Prostornost

Navíc spolu všechny vzájemně souvisejí.

Není nic horšího než když lidé dělají z jednoduchých věcí složité. Nějaké prapůvodní podoby nože tady jsou podle mě už od pravěku a jediné, co se změnilo, je jejich materiál a tvar. Nevzpomínám si, že bych se v dějepisu učil, že by staří Slované používali speciální kráječe na chleba, na zeleninu a já nevím na co ještě.

Z jednoduchosti vyplývá i praktičnost. Nejlepší jsou univerzální nástroje, kterými zvládnete udělat několik různých úkonů. Připadá mi absurdní vlastnit několik věcí se stejným využitím. Je to jako vlastnit dvě kola. Dokážete reálně jezdit na obou naráz?! Asi ne…

No a prostornost musím přidat za sebe, protože jsem chlap a potřebuju kolem sebe prostor a nemám rád malé věci. Malý nůž, prkénko, na kterém nenakrájím sebevětší dýni nebo malé pánvičky mě přivádějí k šílenství. Navíc prostor nezvětšíte jen tím, že probouráte příčku nebo postavíte další patro domu, ale bohatě stačí zbavit se věcí, které jsou k ničemu.

Co tedy do kuchyně nepatří?

  • Duplicitní věci. Kolik reálně servisů potřebujeme?!
  • Věci poškozené, které “určitě jednou opravíme”.
  • Věci, které nám někdo daroval a nepoužíváme je, ale bojíme se jich zbavit.
  • Věci, jejichž úklid zabírá více času než samotný úkon.
  • Věci, které mají jen jednorázové využití.
  • Dekorace bez jakéhokoli užitku.
  • Určitě doplníte další.

S tím se pojí i úklid

Pokud jde o úklid, vím, že na něj nejsem nějaký odborník. Každopádně se k této problematice váží dvě věci: za prvé, spotřeba vody, o které jsme už několikrát psali a za druhé výběr vhodných ekologických saponátů, tablet do myčky apod. Shodou okolností jsem psal recenzi na pár, co jsme spolu s Lucií vyzkoušeli. Vím, že existuje široký výběr a určitě budeme ještě testovat další. A hlavně bych moc rád vyzkoušel nějakou přírodní houbičku nebo drátěnku. Máte s nimi zkušenost?

A co potraviny?

Jen bych rád lehce nastínil, jakým způsobem uchováváme potraviny, ale myslím si, že většina lidí to má úplně stejně, možná s obměnami. Klasicky většinu zeleniny a mléčných výrobků uchováváme v lednici. Osobně si užívám velkého mražáku, který je její součástí. Mrazíme prakticky vše od vývaru, přes ovoce, zeleninu až po zmrzlinu. Jediné, čemu se vyhýbám, to fakt nemám rád, pečivo vytažené z mražáku nebo ještě hůř třeba frgál. To mám nejraději čerstvé, ale určitě je to věc názoru.

Pak využíváme skříň-špajz na potraviny plechovkované, čaje, sladkosti, mouku, pak věci jako pudingy apod. Velký šuplík plný těstovin, bulgurů, krup, rýže, několika druhů luštěnin a kávy. No a pak ještě další šuplík na sušené plody, med, bylinky. No a ještě jednu menší zásuvku na koření. Já vím, je toho mega moc!

No a věci, které si opravdu moc vážím a využívám v plné míře je sklep. Kde jinde totiž uskladnit všechny ty domácí zavařeniny, kyselé zelí, okurky, dýně, cukety, patisony, ale taky brambory a cibuli. Taky tam uchováváme každoročně několik metráků vlastních jablek a hrušek.

K samotnému nákupu potravin se vrátíme v jednom z dalších článků.

Odpad kam se podíváš, ale nikoli nutně

Na úvod této části bych rád řekl, že opravdu nejsme tak daleko, že bychom byli 100% zero waste. Věřím, že tahle cesta nás ještě čeká a nejsem si jistý, že se vůbec někdy dostaneme na její úplný konec. Ale už i cesta je velice důležitá!

Jeden koš na tříděný odpad nám nestačí,…

…protože se snažíme třídit úplně vše:

  • papír – ano, přiznám se, na vesnici se s ním přitápí;
  • plast (a tetrapack) – ten mě štve upřímně úplně nejvíce, ale vnímám, že jeho množství postupně klesá;
  • sklo paradoxně většinou znovu zužitkujeme, pokud jde například o skleničky po jogurtech, tak ty jsou ideální na domácí marmeládu;
  • kovy – převážně plechovky a víčka od jogurtů, skladujeme v obrovské krabici na půdě a chystáme se odvézt na sběrný dvůr;
  • na kompost putuje velká část “bioodpadu“, zvlášť po ovoci;
  • šlupky od brambor se u nás vaří slepičkám a to samé se děje s skořápkami od vajec;
  • prakticky všechny odřezky z kořenové zeleniny, ale i třebas brokolice, květáku, ale i dalších skladujeme v krabičce v ledničce a přibližně jednou týdně z nich vaříme zeleninový vývar;
  • okoralé chléb, pokud nějaký je, sušíme pro králíky prarodičů…

…a až úplně na konci, pokud náhodou něco zbude, tak to skončí v komunálu. Ale jsem moc hrdý na to, že ono množství je čím dál tím menší.

.

Jsem moc rád, pokud jste dočetli až sem. Na závěr bych se vás chtěl zeptat, co vy aplikujete ve své kuchyni pro snížení množství odpadu? Jo a když už jsme u toho, nemáte nějaký tip na bezmasý oběd, co bych mohl zítra spíchnout? 🙂

Matouš

PS: Mimochodem, pro naše nejvěrnější čtenáře jsme založili Patreon, díky kterému nás mohou transparentně podpořit a získat spoustu výhod. Určitě to prostudujte!

10 thoughts on “Domácnost bez odpadu: chlap v kuchyni

  1. Petra Marethová says:

    Ahoj, máme to doma podobně, jen tedy máme vermikompostér. Co se těch houbiček týče dají se pořídit buď recyklované (ty myjí skvěle) nebo háčkované z juty, ty jsem si fakt oblíbila 🙂

    1. Dva zelenáči says:

      Jééé, moc děkuju za tip! Určitě vyzkoušíme a třeba v některém z dalších článků i z recenzujeme 🙂

    1. Dva zelenáči says:

      Díky za tip! Dávám do záložek a určitě vyzkouším.

  2. Lenka says:

    Díky za váš blog, jste mi svým přístupem velmi sympatičtí. Jen mi v článku chybí více tipů, jak žít bez odpadu. To, že se třídí, je jedna věc, ale já stále přemýšlím, jak ho snížit a mám pocit, že je ho jen z mojí jedné rodiny víc, než dost. Ale jak píšeš, je to cesta 🙂. Posílám tip na rychlé a chutné… ať se daří 😉

    https://www.le-na.cz/l/zdrave-desetiminutovky/

    1. Dva zelenáči says:

      Moc nás těší vaše milá slova 🙂 Tipy budou postupně přicházet. Osobně se snažíme psát o tématech, která nejsou nic moc jinde, ale je toho v plánu mnohem více. Mimochodem, připravujeme první rozhovor pro naše patrony, a to s tvůrci značky curanatura: https://www.patreon.com/dvazelenaci Jo a díky za tipy na jídla, určitě vyzkouším! 🙂

  3. Mirka says:

    My s přítelem se taky snažíme o snížení odpadu. Já možná trochu víc, ale on se nechá táhnout. Papír třídíme, ale někdy použijeme i na podpal. Slupky a odřezky ze zeleniny a ovoce dáváme na kompost. Spotřebu plastů jsme minimalizovali a pokud bychom začali kupovat jogurty ve skle, tak vlastně ani nemáme žádný. Ale teď se nám třeba pár kelímků hodilo na přesazení předpěstovaných sazenic paprik. Jinak na nádobí doma používám jutovou houbičku, kterou si vždycky sama uháčkuji. Umyju s ní zaschlé nebo lehce přichycené hrnce, ale zároveň je jemná a nepoškrábe sklo. Takže jsem moc spokojená. A jinak nějaké recyklované hadry ze starých triček . Díky za Vaše články. Vždycky si totiž říkám, že toho nedělám dost, že je odpadu pořád moc, ale když si to tak sesumíruju, tak to není tak zlé 😉

    1. Dva zelenáči says:

      Děkuji za komentář. Jak ho tak čtu, určitě toho neděláte málo. Na druhou stranu myslím si, že je tohle celoživotní cesta. Vidíte, na tu houbičku zkusím přemluvit Lucii, jestli by ji neuháčkovala 😛 🙂

      1. Mirka says:

        S tím souhlasím. Je to celoživotní cesta a já jsem moc ráda, že jsem se na ni dala. Když tak houbičku ráda pošlu 😉

        1. Dva zelenáči says:

          Já myslím, že ji přemluvím 🙂 ale díky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *