Co naplat, že vzývám minimalismus. Stále jsou oblasti života, kde se mi ho nepovedlo docílit, anebo oblasti, kde se mi to sice povedlo, ale už jsem se zase zahltil. Pokud máte podobný problém, tak dnes bych se rád podíval na jeho řešení, a to pomocí osvědčených tipů. Pojďme na to!
Mý věci – začni od nuly
Jeden z klíčových momentů, kdy jsem se o minimalismu dověděl, bylo před několika lety sledování finského filmu Mý věci (Tavarataivas). V rámci festivalu Jeden svět to bylo zdarma ke zhlédnutí na Seznamu. Pro ty z vás, kdo tento dokument neviděli, shrnu jeho pointu (pozor spoiler kurzívou):
Film začíná vtipnou scénou, kdy nahý Petri (hlavní postava) běží zasněženými Heslinkami směr skladiště. Tady totiž odložil veškeré své věci, a když myslím veškeré, tak opravu veškeré. V jeho bytě není nic. Každý den si smí ze skladiště přinést pouze jednu věc, tou první je kabát. Takto jeho experiment běží den za dnem, na jehož konci je uvědomění si skutečné hodnoty jednotlivých věcí, ale také faktu, že toho člověk k životu opravdu moc nepotřebuje.
Neříkám, pojďme se všichni pustit do něčeho podobného, ale v některých oblastech se to praktikovat dá.
Já jsem se tak kdysi rozhodl uložit do velké krabice na půdu velké množství oblečení, o jehož potřebě jsem pochyboval. Řekl jsem si, že pokud si pro něco do této krabice během nadcházejících tří měsíců (můžete zvolit i jiný interval) nepůjdu, věcí se zbavím. A tak se i stalo.
Už více než 250 čtenářů odebírá pozitivní novinky ze světa ekologie? Přidejte se také!
Challenge: Každý den o krok blíž
Co se do toho pustit, ale z druhé strany? Každý den vzít jednu věc a tu odložit do krabice/skladiště/kouzelného šuplíku. Jasně, asi to bude o hodně pomalejší cesta. Obzvlášť, když toho vlastníte hodně. ALE! Pokud máte rádi pozvolné krůčky a neradi něco děláte “na sílu”, tak je tato metoda právě pro vás.
Dokážu si představit, že tato metoda osloví i neminimalistu. Jen ji zkuste navrhnout někomu blízkému, co na to bude říkat.
Pokud zkoušíte tuto metodu a jedete ji 365, tak doporučuji krabici postupně vyprazdňovat a věcí se průběžně reálně zbavovat. Mohlo by se totiž stát, že by se “nějakým nedopatřením” mohly opět dostat do domácnosti, a to my přeci nechceme.
Dává vám smysl to, co děláme? Staňte se naším patronem!
Jedna místo dvou
Další skvělou metodou, jak minimalizovat množství věcí, které vlastníme je “jedna místo dvou” (vím, divný název, ale nic lepšího jsem nevymyslel 🙂 ). Její podstata je úplně jednoduchá: za každou novou věc, která překročí práh našeho domu, musí dvě věci, které už vlastníme, pryč.
Tento přístup je vhodný, pokud rádi nakupujete a rádi byste to udrželi na uzdě. Pro takového člověka je rychlým řešením.
Je zřejmé, že se nedá provozovat do nekonečna, a nakonec narazí na své hranice, tak jako ostatní varianty. Ale jako způsob, který nás vede k vytouženému cíli, je účinná.
Domácnost bez odpadu – kniha, která nám změnila život!
Měsíční nákupní test
Touto metodou sice nesnížíte počet vlastněných věcí, ale zaručeně snížíte přísun dalších do vaší domácnosti, a tím vlastně i ušetříte.
V čem spočívá? Pokud uvažujete o koupi nějaké nové věci, stanovte si měsíční lhůtu, během které si necháte v hlavě rozležet, zda opravu danou věc potřebujete. Často se totiž stává, že člověk uvidí nějakou věc a usmyslí si, že ji musí mít a že ji nutně potřebuje. Ovšem, jak už to tak bývá, jsou to často jen velké oči, po kterých zbude jen další krám v domácnosti.
Lhůtu si samozřejmě nastavte podle sebe, ale mně většinou stačí měsíc k tomu, abych se pevně rozhodl nebo si nákup rozmyslel.
Taky je třeba říct, že tato metoda, ale vlastně i všechny ostatní se nestahuje na věci potravinového charakteru. Těžko se budete měsíc rozmýšlet, zda si koupit či nekoupit chléb.
Kouzelný šuplík
Vedle možnosti odkládat vytříděné věci do krabice a tu uložit na půdu, mám jeden tip pro ty, kdo nemáte až tolik místa, resp. půdu či sklep.
Doma jsem si vyčlenil jeden “kouzelný šuplík, který slouží čistě k odkládání takových věcí. Osobně si myslím, že je to ideální varianta. Jednak s věcmi nemusíte nikde chodit a taky ho můžete ukázat příchozí návštěvě, jestli nemá o něco zájem a nenutit je přehrabovat se v krabici.
Myslím si, že takový “kouzelný šuplík” by měl být součástí každé domácnosti.
Co s těmi všemi věcmi?
Tak si minimalizujeme a minimalizujeme a naše krabice/kouzelný šuplík se začíná pomalu plnit po okraj. Jenže co s těmi věcmi udělat? Podle mě máte tři možnosti (vezmu je pěkně popořadě), jak k nim můžete přistupovat.
- Darovat. Nejlepší možnost, co s nepotřebnými věcmi udělat, je darovat. Ať už si je vezme známý, u kterého najdou využití, nebo vás to motivuje odvézt věci do domova důchodců či charity.
- Prodat. To, co nikdo okolo vás nechce, můžete hodit na některý z internetových bazarů, nebo pokud máte možnost, tak na bazar reálný. Získáte tak nějakou korunu do rodinného rozpočtu.
- Vyhodit. Pokud věc nikdo nechce a nedá se prodat, nezbývá než ji vyhodit. Berte ale v potaz, z jakého materiálu je vyrobená. Po recyklování z ní může být úplně něco jiného.
Jsem moc rád, pokud jste dočetli až sem. Při psaní tohoto článku se mi navrátila má dávno ztracená minimalizovací síla, kterou brzy využiji.
Zajímalo by mě, jaké metody k minimalizování používáte Vy? Napište je do komentářů!
Matouš
Zajímá vás tématika minimalismu? Přečtěte si také:
Skvělé tipy, díky! 🙂 Já o sobě rozhodně nemůžu říct, že jsem minimalista. Ale když jsem se v září balila na Erasmus, vyhazovala jsem skříň a došlo mi, kolik věcí jsem na sobě v poslední době vůbec neměla. A že ty nejnosenější věci se vážně vešly do toho jednoho kufru, co s sebou teď mám.
A tady mě každý den překvapuje, jak moc v pohodě je žít jen s tím jedním kufrem. Jasně, není to úplně vončo, protože ráda nosím malinko extravagantní věci, miluju hezké šaty a rifle s tričkem prostě nejsou můj styl. Ale rozhodně mě to přimělo zamyslet se nad tím, co všechno (ne)potřebuju.
Ještě než jsem vyjela z Česka, říkala jsem si o každé věci, kterou jsem chtěla koupit: “Fakt je to něco, co mi stojí za to narvat do kufru?” A pokud nebyla odpověď jasné ano, nekoupila jsem to. Snažím se něco takového uplatňovat i teď a věřím, že mi to vydrží i v Česku. 🙂
Jéé, děkujeme za pěkný komentář. Osobně ani já se necítím, jako nějaký zasvěcený a profesionální minimalista. Jen se snažím vlastnit co nejméně, protože mám pocit, že mě věci nečiní šťastným 🙂
Užij si Erasmus a budeme rádi, když se zase zastavíš 🙂
Matouš
Já mám takové minimalizační záchvaty. 😀
Jednou za čas mě to popadne, proberu všechny svoje věci a dost velkou část dám pryč… Pak se to zase trošku hromadí, ale časem přijde další “záchvat” a mám doma zase volno 🙂
Jojo, vidíte, to mě nenapadlo, ale možná to občas máme stejně 🙂
Pěkný článek. Já jedu podle pravidla, že každý den půjde jedna věc pryč (prodat, darovat, předělat, vyhodit). A taky se držím pravidla 1 dovnitř = 1 ven. Když něco nového donesu, to staré půjde pryč. A pokud se ničeho nechci zbavit, tak pak nepotřebuji nic nového. 😀 Je to zábavný, ale dlouhodobý proces. 🙂
Musím naprosto souhlasit, že jde o dlouhodobý proces 🙂 ona cesta je prý cíl. Tak ať vám to dobře šlape 🙂
Já jsem před lety začal minimalizovat mailing. Mám v Thunerbirdu asi 20 emailových schránek – většinu pracovních a tam nám chodí několik stovek emailů denně. Za roky jsem si vytvořil různé složky, automatické roztřizování, automatické odpovědi atd. No a z 300-500 mailů řeším teď denně zhruba 20 zpráv denně. Nic není nikdy tak úplně důležité jak se tváří a když pracuji na dalších filtrech, tak se vždy zamyslím, zda se danou věcí skutečně musím zabývat a opakovaně takové maily přijímat.
No, tak to mě ještě čeká. Nemám toho teda tolik, ale člověk se občas někde přihlásí a pak to létá 😀
Taky se mi minimalismus zalíbil. Aktuálně se s přítelem stěhujeme z minibytečku do domku a díky omezeným prostorám jsme zjistili, jak málo reálně potřebujeme. Nějaké věci jsou u rodičů – sezónní, což ve větších prostorách nebude problém. Je tedy fakt, že jsem nikdy nebyla “nakupovací” typ, takže je to vlastně celoživotní cesta a spíš se musím trochu nutit si občas udělat něčím radost. Soustředím se ale spíše na věci nehmotné – zážitky, nebo ke spotřebě – jídlo/pití. Díky za tu pěknou stránku, fandím vám, i všem, kteří jdou tak trochu proti proudu času a vidí věci, které jsou v životě podstatné.
Děkujeme za krásná slova! My oba moc doufám, že se nás to sestěhování bude taky brzy týkat 🙂
Já jsem dřív syslila opravdu hodně, protože jsem myslela, že když budu mít nové oblečení z každé kolekce, nejlepší šminky (protože se přece naučím líčit, ale místo toho jsem je jenom ukládala do šuplíku), tak mě bude mít okolí radši, budu lepší a důležitější, ale to se nikdy nestalo. Přečetla jsem si knížku Úklid podle Marie Kondo a začala. Začala jsem oblečením a pokračovala po domě. A najednou jsem cítila velký pocit úlevy a lehkosti. Něco jsem prodala, něco věnovala kdo měl zájem a něco do kontejneru na charitu. Teď už si každý nákup rozmyslím a nic mi nechybí. Minimalismus je super 😉😊
Já to měl dost podobně. 🙂 Mimochodem, Marii Kondo mi hodně lidí doporučuje. Vím, že to četla přítelkyně a moje mamka, ale já jsem většinou takový samorost ve všem, takže si to dělám podle svého gusta.
Mimochodem, a tím nechci kazit radost z dávání. Ony ty kontejnery dávají na charitu asi 10 % oblečení, co se do něj vloží. Ono je těch “hader” všude milion, tak vybírají jen to nejlepší a zbytek se ale taky využije, většinou to zpracují na hadry na mytí nebo jako zateplení domů apod. 🙂
Díky za komentář!
Vaše tipy jsou skvělé. Jen v praxi (u mě) hrozně pokulhává realizace. Nedávno jsem přesně uvažovala o vaší metodě: “Jedno místo dvou”. Jen mně přijde, že už nemám čeho se zbavovat.
Počítají se i papíry? 🙂
Haha, tak to už jste asi našla minimalistický grál. Ale pokud jsou ještě papíry, tak stále máte co zlepšovat 🙂
Podle mě ale minimalismus nemá nutit lidi vyhodit to, co mají, hlavně ne nějak násilím, jen proto, že se to MUSÍ. Je to spíš o tom, aby pořádně přemýšeli při nákupu nových věcí.
Což já někdy dělám až moc… 😀
Přesně, jak píšeš Kájo, minimalismus nenutí lidi věci vyhazovat. Jde o to spíše předcházet hromadění 🙂
Parádní tipy. Mockrát děkuju!:) Zatím praktikuju jen to, že pokud něco nového koupím, něčeho se vždycky za to zbavím. A jednou za čas vždycky proběhne očista, kdy projdu všechny věci a přemýšlím, zda je opravdu potřebuju. Na Vánoce taky provádím obrácený adventní kalendář. Každý den jednu věc odložím a pak, na konci měsíce vše daruji.
No nic,
toš minimalismu zdar!:)
Nemáte vůbec zač za tipy! Jsme rádi, že pomáhají. Jo a obrácený adventní kalendář je skvělá věc, také praktikujeme 🙂
Minimalismu zdar!
Minimálně jednou ročně probírám skříň a co jsem si za celou dobu nevzala na sebe, tak většinou pak dávám do kontejneru na textil. Teď jsem vyřadila i celý pytel bot a žádné nové jsem si nekoupila. Jinak jsem si vědoma, že mám hromadu věcí ať už to jsou třeba knihy nebo různé dekorace a svíčky. K některým dekoracím mám určité vzpomínky nebo to jsou dárky od blízkých lidí, tak se mi s nimi loučí těžko, ale snažím se ty věci jednou za čas redukovat
To je právě to nejtěžší, minimalizovat věci, ke kterým máme emoční vztah. Přejeme hodně zdaru, aby se to vydařilo 🙂
Měsíční nákupní test zní super, ale já jsem íšleně netrpělivá a když něco chci, tak včera bylo pozdě 🙁 😀
Každopádně teď si promýšlím nákup nového batohu do školy – kabelka to dlouhodobě nepřežije.. tak si říkám, že je lepší si koupit nový kvalitní batoh, který unosím, než si zničit kabelku, kterou nosím do práce a pak jí vyhodit 🙁
Ale třeba jsem si jen našla výmluvu, jak si nákup obhájit 😀
No a to je právě to. Ten měsíc je ideální k tomu rozhodnout se, který ten batoh bude nejlepší a dobrá doba na to si rozmyslet, zda ho opravdu skutečně potřebuji 🙂
Dohodla jsem se na podzim s dětmi (17 a 14 let), že každý probereme své věci a zkusíme je prodat. Za kolik prodáme, za tolik pojedeme v létě na dovolenou. Pustili jsme se do toho s nadšením a mezitím plánovali destinace od Mácháče až po Japonsko 🙂 Moc nás to bavilo a baví, je to super motivace a dům jsme slušně vyklidili. Na Japonsko to není, ale dovolená z toho bude 😀
Vidíte, to je super nápad! Díky za něj.