Jak na knižní minimalismus?

Jak na knižní minimalismus

Už je to chvíli, co nás s Lucií uchvátil minimalismus. Snažíme se zbavovat/darovat/prodávat věci staré či nehodící se a velmi pečlivě promýšlíme, zda si koupíme nějakou novou věc. Ve většině oblastech života to bylo velmi jednoduché, třeba u oblečení byla debordelizace bezbolestná.

Ovšem, co s knihami?

Jsme dva knihomolové

Popravdě tempo, kterým s Lucií čteme a hromadíme knihy je neudržitelné. Když si otevřu všechny skříně ve svém pokoji, docházím k závěru, že knihy zabírají přibližně polovinu veškerého prostoru. Není to úctyhodné? Co myslíte? Nebo je to spíše děsivé?

Knihy mají v mém životě naprosto zásadní roli. Vlastně čtení považuju za vůbec nejdůležitější dovednost, kterou jsem se ve škole naučil. Miluji knihy. My Češi milujeme knihy. Víte, že je v Česku vůbec největší koncentrace knihoven na světě?

Jen od doby, co jsem si přečetl Domácnost bez odpadu Bey Johnson a zároveň začal objevovat taje minimalismu, uvažuju nad tím, zda je hromadění knih opravdu to, co mě uspokojuje. Není to jen o egu? O chuti se blýsknout? Není pro mě jako knihomola velká knihovna stejná vějička jako rychlé auto pro mladíka s napoleonským syndromem?

Ano i ne.

Zjisti více o minimalismu!

PRO a PROTI hromadění knih

Nejsilnějším argumentem PRO hromadění knih je to, že nám přinášejí radost. Otázka zní, zda nám přináší radost, když je čteme nebo když jimi máme nacpané k prasknutí knihovničky? Podle mě, snad, to první. Jenže mám takový pocit, že v rodinách, které jsem za svůj život poznal a měly kladný vztah ke čtení, byly knihovny vždy středobodem jejich obývacích pokojů. Vlastně takový styčný bod, který ospravedlňuje samotnou existenci obývacích pokojů.

U nečtenářů jsou to patrně televize. Jenže já na TV nejsem a pokud by neměla být středobodem obývacího pokoje knihovna, co tedy? A není, celý tenhle myšlenkový pochod jen jistou zástěrkou argumentující za existenci monstrózních knihoven?

Když se nad tím tak zamyslím, tak mí rodičové i prarodiče z maminčiny strany měli vždy velké knihovny. Jen, když se nad tím zamyslím, si nepamatuji, kolik knih jsem z nich sám vzal do rukou, abych si je přečetl? Obávám se, že jen jednotky. Bojím se, že by to tak mohlo být v budoucnu i s mými knihami, vlastně tužba je dál půjčovat přátelům a přenechat potomkům, je silným argumentem PRO. Jenže, když jsem si sám z jejich knihoven nic nevzal/nepřečetl, učiní tak mé děti, až nějaké budu mít? Obávám se, že ne.

Najít PROTI je v podstatě velmi jednoduché. Hromadění zabírá spoustu místa, práce, stále myslíme na to, co s nimi, a taky to žere ohromné množství peněz, zvlášť pokud čtete hodně, a to i když kupujete antikvariátní.

Jak vybrat nejen vánoční dárek pro zeleného minimalistu?

Veřejná knihovna či čtečka?

Upřímně, ve veřejné knihovně, nepočítám-li univerzitní a vědeckou, jsem nebyl od základní školy. Vlastně ani nevím proč. Je to divné, ale vždy mě bavilo knihy vlastnit a čekat na někoho až knihu vrátí, abych si ji mohl přečíst… no nejsem příliš trpělivý. A taky obávám se, že veřejná knihovna mi nenabídne tak široké množství knih, resp. tak specifické knižní tituly jaké mě zajímají.

Jsem knižní fetišista, a taky technologický zpátečník, takže u mě koupě čtečky pravděpodobně nehrozí. Na šustění stran při listování, vůni recyklovaného papíru a designové obálky nedám dopustit.


Je elektronická čtečka ekologičtější než klasická kniha? Zjisti více!


A i když jsou obě tyto varianty pravděpodobně dost minimalistické a svým způsobem i nejšetrnější variantou – neoslovily mě.

BTW, aby bylo jasno, knihy se ke mně dostávají dvojím způsobem. 95 % nakupuji na Databázi knih, kterou jestli neznáte, tak byste měli navštívit. Lidé prodávají lidem. Takže můžete nakoupit velké množství knih za hubičku. No a když náhodou nemohu knihu sehnat tam, tak většinou nakupuji na Megaknihách či některém ze zahraničních e-shopů, hlavně Bookdepository.

Přečti si o minimalistických a etických financích!

Jak minimalizovat množství knih?

Vím, že vlastním něco okolo 150 knih. Nejsem si jist. Rozhodl jsem se proto, že začnu tím, že si udělám kompletní seznam všech, abych měl jasnou představu nejen o počtu, ale i o jejich žánru. Vím, že je tam velký balík poezie, kterou jsem dříve hodně čítával, kompletní Paulo Coelho, knihy o financích a burze a taky dost duchovní literatury, jako je Chatrč, a abych nezapomněl, tak i několik ruských knih, žejo, když už jsem vystudovaný rusista.

U každé knihy si chci položit otázku/y, zda se chystám ke knize vrátit či jsem se k ní již vracel, a také zda k ní nemám nějaký větší emocionální vztah, který by bránil se ji zbavit. Pokud bude odpověď na otázky negativní, bude kniha vyřazena z knihovničky.

Rád bych se tímto způsobem dostal na několik jednotek, maximálně snad do 20 knih, které mají v mém životě naprosto nezastupitelné místo. Uvidím, jak to půjde.

4+1 praktických tipů, jak minimalizovat cokoli

Co s knihami s nálepkou vyřazeno?

Před posledními Vánocemi jsem dělal takový menší giveaway přes facebook stránky zaměřené na prodej knih. Napsal jsem inzerát, že daruji za poštovné asi patnáct knih, které jsem už nepotřeboval. Knihy zmizely během jediného dne. A snad jsem i někomu udělal radost.

Další variantou je samozřejmě prodej, který je sice nejzdlouhavější a je s ním nejvíce práce, ale na druhou stranu nám dá možnost získat peníze zpět a koupit si knihu jinou. A když to jde dobře a nakoupíte za sto a za sto prodáte, tak vlastně pořád čtete zadarmo.

A abych nezapomněl, nejlepší je knihu darovat. Jsem přesvědčen, že kniha je vlastně nejlepší dárek, pokud víte, jaký má obdarovaný knižní vkus.

To už si nebudu kupovat/číst knihy?

Samozřejmě, že nepřestanu. Vlastně si myslím, že na to budu mít ještě více sil i prostředků. Kupovat si knihy nepřestanu, jen po tom co je přečtu, pečlivě zvážím, zda má cenu si ji nechat (viz. otázky výše) nebo bude nejlepší ji poslat dál.


Dnes jsem se opravdu rozepsal a budu moc rád, pokud mi ti z vás, kdo dočetli až sem, dají vědět, jestli se vám článek líbil!

Matouš